ČÁST DEVÁTÁ
§ 33
(1) Právním čekatelem se může stát bezúhonný občan České republiky, který je způsobilý k právním úkonům a má vysokoškolské právnické vzdělání. Právní čekatel vykonává čekatelskou praxi na účelem odborně se připravit pro výkon činnosti státního zástupce.
(2) Čekatelská praxe je vykonávána v pracovním poměru na dobu určitou. Čekatelská praxe je tříletá; výjimky může v jednotlivých případech povolit ministr spravedlnosti, přičemž zkrácení čekatelské praxe nesmí přesáhnout dva roky. Ministr spravedlnosti může též započítat čekatelskou nebo obdobnou praxi podle zvláštního zákona.
(3) V rámci čekatelské praxe je čekatel povinen podrobit se závěrečné zkoušce, kterou může v případě neúspěchu jednou opakovat.
§ 34
(1) Právní čekatelé jsou oprávněni provádět jednoduché úkony státního zástupce pod jeho dozorem. Podrobnosti o úkonech prováděných právními čekateli stanoví ministerstvo spravedlnosti právním předpisem.
(2) Pro povinnost právního čekatele zachovávat mlčenlivost se použije ustanovení § 25 obdobně.