Zákon o Veřejném ochránci práv - ČÁST DRUHÁ - ČINNOST VEŘEJNÉHO OCHRÁNCE PRÁV

Předpis č. 349/1999 Sb.

Znění od 1. 7. 2025

349/1999 Sb. Zákon veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětí

ČÁST DRUHÁ

ČINNOST OCHRÁNCE

ČINNOST VEŘEJNÉHO OCHRÁNCE PRÁV

Vyřizování podnětů a postup při šetření

§ 9

Ochránce jedná

Veřejný ochránce práv jedná

a) na základě podnětu fyzické nebo právnické osoby (dále jen "podnět") jemu adresovaného,

b) na základě podnětu adresovaného poslanci nebo senátorovi, který jej ochránci postoupil,

b) na základě podnětu adresovaného poslanci nebo senátorovi, který jej veřejnému ochránci práv postoupil,

c) na základě podnětu adresovaného některé z komor Parlamentu, která jej ochránci postoupila, anebo

c) na základě podnětu adresovaného některé z komor Parlamentu, která jej veřejnému ochránci práv postoupila, anebo

d) z vlastní iniciativy.

§ 10

(1) Každý má právo obrátit se s písemným podnětem na ochránce ve věci, která patří do jeho působnosti podle § 1 odst. 1 a 2; podnět lze učinit také ústně do protokolu.

(1) Každý má právo obrátit se s písemným podnětem na veřejného ochránce práv ve věci, která patří do jeho působnosti podle § 1a odst. 1 písm. b) a § 1a odst. 2 písm. b); podnět lze učinit také ústně do protokolu.

(2) Každé dítě má právo obrátit se na ochránce práv dětí s podnětem týkajícím se porušení jeho práv přímo i bez vědomí svých zákonných zástupců (dále jen „podnět dítěte“).

(2) Podnět nesmí být podroben úřední kontrole.

(3) Podnět nesmí být podroben úřední kontrole.

(3) Podnět nepodléhá poplatku.

(4) Podnět nepodléhá poplatku.

§ 10a

(1) Při komunikaci s dítětem ochránce práv dětí zohlední jeho věk a rozumovou vyspělost.

(2) Ochránce práv dětí umožní dítěti projevit jeho názor a jeho vyjádření bude věnovat ve svém dalším postupu náležitou pozornost. Dítě má právo hovořit s ochráncem práv dětí bez přítomnosti svých zákonných zástupců.

§ 11

(1) Podnět musí obsahovat

a) vylíčení podstatných okolností věci (§ 10 odst. 1) , včetně sdělení, zda věc byla předložena také jinému státnímu orgánu, popřípadě s jakým výsledkem,

a) vylíčení podstatných okolností věci, včetně sdělení, zda věc byla předložena také jinému státnímu orgánu, popřípadě s jakým výsledkem,

b) označení úřadu, popřípadě jméno a příjmení nebo jiné údaje o totožnosti osoby, jíž se podnět týká,

c) doklad o tom, že úřad, jehož se podnět týká, byl neúspěšně vyzván k nápravě,

d) jméno, příjmení a bydliště, u právnické osoby název, sídlo a osoby oprávněné jejím jménem jednat, toho, kdo podnět podává (dále jen "stěžovatel").

(2) Pokud se podnět týká rozhodnutí, stěžovatel přiloží jeho stejnopis.

§ 12

(1) Ochránce podnět odloží, jestliže věc, které se podnět týká, nespadá do jeho působnosti anebo se netýká osoby, která podnět podala.

(1) Veřejný ochránce práv podnět odloží, jestliže věc, které se podnět týká, nespadá do jeho působnosti anebo se netýká osoby, která podnět podala.

(2) Ochránce může podnět odložit, jestliže

(2) Veřejný ochránce práv může podnět odložit, jestliže

a) náležitosti podle § 11 nebyly doplněny ani ve stanovené lhůtě,

b) je zjevně neopodstatněný,

c) namítané pochybení úřadu nemohlo mít vliv na výsledek postupu úřadu nebo jde o věc nepatrného významu,

c) od právní moci rozhodnutí nebo od opatření či události, kterých se podnět týká, uplynula v den doručení podnětu doba delší jednoho roku,

d) od právní moci rozhodnutí nebo od opatření či události, kterých se podnět týká, uplynula v den doručení podnětu doba delší jednoho roku,

d) věc, které se podnět týká, je projednávána soudem nebo již byla soudem rozhodnuta, nebo

e) věc, které se podnět týká, je projednávána soudem nebo již byla soudem rozhodnuta, nebo

e) jde o podnět ve věci, která již byla ochráncem přešetřena (§ 17 a 18) a opakovaný podnět nepřináší nové skutečnosti.

f) jde o podnět ve věci, která již byla veřejným ochráncem práv přešetřena (§ 17 a 18) a opakovaný podnět nepřináší nové skutečnosti.

(3) O odložení podnětu a důvodech odložení ochránce písemně vyrozumí stěžovatele.

(3) O odložení podnětu a důvodech odložení veřejný ochránce práv vyrozumí stěžovatele, a pokud toto vyrozumění není písemné, poznamená je do spisu.

(4) Nespadá-li podnět dítěte do působnosti veřejného ochránce práv nebo ochránce práv dětí, ochránce práv dětí podnět odloží, dítě o tom vyrozumí a poučí je o tom, jak může uplatňovat svá práva. Ochránce práv dětí může rovněž postoupit podnět věcně příslušnému orgánu veřejné moci.

§ 13

Je-li podnět podle svého obsahu opravným prostředkem podle předpisů o řízení ve věcech správních nebo soudních, žalobou nebo opravným prostředkem ve správním soudnictví, anebo ústavní stížností, ochránce o tom stěžovatele neprodleně vyrozumí a poučí jej o správném postupu.

Je-li podnět podle svého obsahu opravným prostředkem podle předpisů o řízení ve věcech správních nebo soudních, žalobou nebo opravným prostředkem ve správním soudnictví, anebo ústavní stížností, veřejný ochránce práv o tom stěžovatele neprodleně vyrozumí a poučí jej o správném postupu.

§ 14

Pokud ochránce podnět neodloží (§ 12) nebo nepostupuje podle § 13, zahájí šetření a písemně o tom stěžovatele vyrozumí.

(1) Pokud veřejný ochránce práv podnět neodloží (§ 12) nebo nepostupuje podle § 13, zahájí šetření a písemně o tom stěžovatele vyrozumí.

(2) V případě, že se více podnětů týká téhož předmětu šetření nebo spolu jinak věcně souvisejí a věc se může týkat porušení práv dítěte, ochránce práv dětí zahájí společné šetření, nedohodnou-li se veřejný ochránce práv a ochránce práv dětí jinak; to platí i v případě společného podnětu více stěžovatelů, je-li jedním z nich dítě.

(3) Provádí-li šetření podle této části ochránce práv dětí, použijí se její ustanovení obdobně na orgány územních samosprávných celků, jiné orgány a právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy.

§ 15

(1) Ochránce je oprávněn s vědomím vedoucích úřadů, a to i bez předchozího upozornění, vstupovat do všech prostor úřadů a provádět šetření spočívající v

(1) Veřejný ochránce práv je oprávněn s vědomím vedoucích úřadů, a to i bez předchozího upozornění, vstupovat do všech prostor úřadů a provádět šetření spočívající v

a) nahlížení do spisů,

a) nahlížení do spisů a pořizování jejich kopií a obrazových záznamů,

b) kladení otázek jednotlivým zaměstnancům úřadů,

b) kladení otázek jednotlivým zaměstnancům úřadů, a to v odůvodněných případech i bez přítomnosti jiných osob,

c) rozmluvě s osobami umístěnými v zařízeních, a to bez přítomnosti jiných osob.

(2) Úřady jsou povinny na žádost ochránce a ve lhůtě jím stanovené

(2) Úřady jsou povinny na žádost veřejného ochránce práv a ve lhůtě jím stanovené

a) poskytnout informace a vysvětlení,

b) předložit spisy a jiné písemnosti,

c) sdělit písemně stanovisko ke skutkovým a právním otázkám,

d) provést důkazy, které ochránce navrhne,

d) provést důkazy, které veřejný ochránce práv navrhne,

e) provést úkony dozoru, k nimž jsou podle zákona oprávněny a které ochránce navrhne.

e) provést úkony dozoru, k nimž jsou podle zákona oprávněny a které veřejný ochránce práv navrhne.

(3) Ochránce je oprávněn být přítomen při ústním jednání a provádění důkazů úřady a klást přítomným osobám otázky.

(3) Veřejný ochránce práv je oprávněn být přítomen při ústním jednání a provádění důkazů úřady a klást přítomným osobám otázky.

(4) Pro účely šetření podle předchozích odstavců zprostí na žádost ochránce osoba k tomu oprávněná podle zvláštního zákona jednotlivé zaměstnance úřadu mlčenlivosti, je-li jim zvláštním zákonem uložena. Nestanoví-li zvláštní zákon, kdo je osobou oprávněnou zprostit povinnosti mlčenlivosti, je jí pro účely tohoto zákona v případě zaměstnance úřadu vedoucí úřadu, v případě vedoucího úřadu vedoucí úřadu jemu nadřízeného, a není-li takového úřadu, předseda vlády. Pro účely šetření podle tohoto zákona se vůči ochránci nelze dovolávat povinnosti mlčenlivosti uložené smlouvou.

(4) Pro účely postupu podle odstavců 1 až 3 se vůči veřejnému ochránci práv nelze dovolávat povinnosti mlčenlivosti stanovené jiným právním předpisem nebo uložené smlouvou.

§ 16

Všechny státní orgány a osoby vykonávající veřejnou správu jsou v mezích své působnosti povinny poskytovat ochránci při šetření pomoc, kterou si vyžádá.

Všechny státní orgány a osoby vykonávající veřejnou správu jsou v mezích své působnosti povinny poskytovat veřejnému ochránci práv při šetření pomoc, kterou si vyžádá.

§ 17

Jestliže ochránce šetřením nezjistí porušení právních předpisů ani jiná pochybení (§ 1 odst. 1), písemně o tom vyrozumí stěžovatele i úřad.

Jestliže veřejný ochránce práv šetřením nezjistí porušení právních předpisů ani jiná pochybení, písemně o tom vyrozumí stěžovatele i úřad. Nebude-li to v rozporu se zájmy dítěte, ochránce práv dětí může vyrozumět i zákonné zástupce dítěte nebo orgán sociálně-právní ochrany dětí.

§ 18

(1) Zjistí-li ochránce šetřením porušení právních předpisů či jiná pochybení (§ 1 odst. 1), vyzve úřad, aby se k jeho zjištěním ve lhůtě 30 dnů vyjádřil.

(1) Zjistí-li veřejný ochránce práv šetřením porušení právních předpisů či jiná pochybení, vyzve úřad, aby se k jeho zjištěním ve lhůtě 30 dnů vyjádřil.

(2) Pokud úřad na výzvu podle odstavce 1 sdělí, že provedl nebo provádí opatření k nápravě a ochránce tato opatření shledá dostatečnými, vyrozumí o tom stěžovatele i úřad. Jinak ochránce po obdržení vyjádření nebo marném uplynutí lhůty sdělí písemně své závěrečné stanovisko úřadu a stěžovateli; součástí tohoto stanoviska je návrh opatření k nápravě.

(2) Pokud úřad na výzvu podle odstavce 1 sdělí, že provedl nebo provádí opatření k nápravě a veřejný ochránce práv tato opatření shledá dostatečnými, vyrozumí o tom stěžovatele i úřad. Jinak veřejný ochránce práv po obdržení vyjádření nebo marném uplynutí lhůty sdělí písemně své závěrečné stanovisko úřadu a stěžovateli; součástí tohoto stanoviska je návrh opatření k nápravě. Ustanovení § 17 věty druhé platí obdobně.

§ 19

Ochránce může navrhnout zejména tato opatření k nápravě:

Veřejný ochránce práv může navrhnout zejména tato opatření k nápravě:

a) zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí, úkonu nebo postupu úřadu, lze-li je zahájit z úřední moci,

b) provedení úkonů k odstranění nečinnosti,

c) zahájení disciplinárního nebo obdobného řízení,

d) zahájení stíhání pro trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt,

e) poskytnutí náhrady škody nebo uplatnění nároku na náhradu škody.

§ 20

(1) Úřad je povinen do 30 dnů od doručení závěrečného stanoviska sdělit ochránci, jaká opatření k nápravě provedl.

(1) Úřad je povinen do 30 dnů od doručení závěrečného stanoviska sdělit veřejnému ochránci práv, jaká opatření k nápravě provedl.

(2) Jestliže úřad povinnost podle odstavce 1 nesplní, nebo jsou-li opatření k nápravě podle názoru ochránce nedostatečná, ochránce

(2) Jestliže úřad povinnost podle odstavce 1 nesplní, nebo jsou-li opatření k nápravě podle názoru veřejného ochránce práv nedostatečná, veřejný ochránce práv

a) vyrozumí nadřízený úřad a není-li takového úřadu, vládu,

b) může o svých zjištěních informovat veřejnost včetně sdělení jména a příjmení osob oprávněných jednat jménem úřadu.

(3) Způsobem uvedeným v odstavci 2 může ochránce postupovat i tehdy, nesplní-li úřad povinnost vyplývající z § 15 a 16.

(3) Způsobem uvedeným v odstavci 2 může veřejný ochránce práv postupovat i tehdy, nesplní-li úřad povinnost vyplývající z § 15 a 16.

§ 21

Jedná-li ochránce z vlastní iniciativy, ustanovení § 15 až 20 se použijí obdobně.

Jedná-li veřejný ochránce práv z vlastní iniciativy, ustanovení § 15 až 20 se použijí obdobně.

Ochrana a prosazování základních práv a svobod

§ 21a

(1) Pro návštěvy zařízení a sledování vyhoštění platí ustanovení § 15 a 16 přiměřeně.

(1) Veřejný ochránce práv za účelem ochrany a prosazování základních práv a svobod

a) systematicky sleduje a hodnotí naplňování základních práv a svobod,

b) provádí výzkumy a analýzy v oblasti základních práv a svobod,

c) vydává zprávy, stanoviska a doporučení k naplňování základních práv a svobod,

d) podporuje naplňování základních práv a svobod a doporučuje opatření ke zlepšení jejich ochrany, včetně doporučení podle § 22 odst. 1,

e) podporuje zvyšování povědomí o základních právech a svobodách ve společnosti, včetně vzdělávání v oblasti lidských práv,

f) spolupracuje a zajišťuje výměnu informací s příslušnými mezinárodními orgány, které sledují dodržování závazků České republiky vyplývajících z mezinárodních smluv o základních právech a svobodách, a

g) spolupracuje a zajišťuje výměnu informací s vnitrostátními a zahraničními orgány a osobami působícími v oblasti ochrany základních práv a svobod, včetně zástupců občanské společnosti.

(2) Pro účely sledování výkonu trestu vyhoštění cizince, který byl vzat do vyhošťovací vazby nebo který vykonává trest odnětí svobody, informuje Policie České republiky s dostatečným předstihem ochránce o jeho výkonu.

(2) Při plnění úkolů podle odstavce 1 může veřejný ochránce práv od orgánů veřejné moci požadovat součinnost. Ustanovení § 15 odst. 1 písm. a) a b), § 15 odst. 2 písm. a) až c) a § 15 odst. 4 se použijí v rozsahu nezbytném k naplnění účelu odstavce 1.

(3) Ochránce po návštěvě zařízení, po souvisejících návštěvách více zařízení nebo po provedeném sledování vyhoštění vypracuje zprávu o svých zjištěních. Součástí této zprávy mohou být doporučení nebo návrhy opatření k nápravě.

(3) V případě nesplnění povinnosti součinnosti podle odstavce 2 může veřejný ochránce práv postupovat obdobně podle § 20 odst. 2.

(4) Ochránce vyzve zařízení, aby se k jeho zprávě, doporučením nebo návrhům na opatření k nápravě vyjádřilo ve lhůtě stanovené ochráncem. Takto může ochránce vyzvat i zřizovatele zařízení nebo příslušné úřady. Shledá-li ochránce jejich vyjádření dostatečnými, zařízení, popřípadě jeho zřizovatele nebo příslušné úřady o tom vyrozumí. Jinak ochránce po obdržení vyjádření nebo po marném uplynutí lhůty může postupovat obdobně podle § 20 odst. 2.

(5) V případě nesplnění povinnosti součinnosti podle § 15 a 16 může ochránce postupovat podle § 20 odst. 2.

§ 21b

(1) Veřejný ochránce práv k plnění úkolů podle § 21a odst. 1 zřizuje poradní orgán pro ochranu a prosazování základních práv a svobod. Veřejný ochránce práv seznamuje poradní orgán se svou činností a závěry a konzultuje s ním hlavní směry své budoucí činnosti. Poradní orgán veřejnému ochránci práv zprostředkovává poznatky a zkušenosti s ochranou a prosazováním základních práv a svobod z různých částí společnosti.

(2) Členy poradního orgánu jmenuje veřejný ochránce práv z odborníků vědecké, akademické a duchovní sféry, zástupců občanské společnosti, národnostních menšin a dalších společenských skupin. Při výběru členů veřejný ochránce práv přihlíží k tomu, aby výsledné složení poradního orgánu odráželo sociální, národnostní, kulturní a regionální rozmanitost obyvatelstva České republiky včetně spravedlivého zastoupení mužů a žen.

(3) Podrobnosti o organizaci a úkolech poradního orgánu upravuje jeho statut, který vydá veřejný ochránce práv.

(4) Veřejný ochránce práv je dále oprávněn zřizovat pracovní skupiny ke specifickým tématům a činnostem souvisejícím s plněním úkolů podle § 21a odst. 1.

Ochránce přispívá k prosazování práva na rovné zacházení se všemi osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víru nebo světový názor a za tím účelem

a) poskytuje metodickou pomoc obětem diskriminace při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodů diskriminace,

b) provádí výzkum,

c) zveřejňuje zprávy a vydává doporučení k otázkám souvisejícím s diskriminací,

d) zajišťuje výměnu dostupných informací s příslušnými evropskými subjekty.

§ 21c

Návštěvy zařízení a sledování vyhoštění

(1) Při sledování naplňování mezinárodní smlouvy upravující práva osob se zdravotním postižením6) se ochránce zabývá systematicky problematikou práv osob se zdravotním postižením a za tím účelem zejména

(1) Působnost podle § 1a odst. 1 písm. c) vykonává veřejný ochránce práv prostřednictvím systematických návštěv zařízení podle § 1b odst. 2. Pro tyto návštěvy a pro výkon působnosti podle § 1a odst. 1 písm. d) se použijí § 15 odst. 1 písm. a) až c), § 15 odst. 2 písm. a) až c), § 15 odst. 4 a § 16 obdobně.

a) podporuje naplňování práv osob se zdravotním postižením a navrhuje opatření směřující k jejich ochraně,

b) provádí výzkum,

c) zveřejňuje zprávy a vydává doporučení k otázkám souvisejícím s naplňováním práv osob se zdravotním postižením a

d) zajišťuje výměnu dostupných informací s příslušnými zahraničními a mezinárodními subjekty.

(2) Při plnění úkolů podle odstavce 1 se použijí přiměřeně § 15 a 16.

(2) Policie České republiky s dostatečným předstihem informuje veřejného ochránce práv o výkonu vyhošťovací vazby cizince, jeho trestu vyhoštění nebo o jím vykonávaném trestu odnětí svobody, na něž má navázat trest vyhoštění.

(3) V případě nesplnění povinnosti poskytnout součinnost vyplývající z § 15 nebo 16 může ochránce o této skutečnosti informovat veřejnost včetně jména a příjmení osob oprávněných jednat jménem povinného orgánu.

(3) Veřejný ochránce práv po návštěvě zařízení, po souvisejících návštěvách více zařízení nebo po provedeném sledování vyhoštění vypracuje zprávu o svých zjištěních. Součástí této zprávy mohou být doporučení nebo návrhy opatření k nápravě.

(4) Veřejný ochránce práv vyzve zařízení, aby se k jeho zprávě, doporučením nebo návrhům na opatření k nápravě vyjádřilo ve lhůtě stanovené veřejným ochráncem práv. Takto může veřejný ochránce práv vyzvat i zřizovatele zařízení nebo příslušné úřady. Shledá-li veřejný ochránce práv jejich vyjádření dostatečnými, zařízení, popřípadě jeho zřizovatele nebo příslušné úřady o tom vyrozumí. Jinak veřejný ochránce práv po obdržení vyjádření nebo po marném uplynutí lhůty může postupovat obdobně podle § 20 odst. 2.

(5) V případě nesplnění povinnosti součinnosti podle § 15 a 16 může veřejný ochránce práv postupovat obdobně podle § 20 odst. 2.

§ 21d

Prosazování práva na rovné zacházení

(1) Za účelem naplňování práva volného pohybu občanů Evropské unie v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti volného pohybu pracovníků11) ochránce

(1) Veřejný ochránce práv přispívá k prosazování práva na rovné zacházení se všemi osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní postižení, víru nebo náboženské vyznání nebo světový názor a za tím účelem

a) poskytuje metodickou pomoc občanům Evropské unie při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodů diskriminace,

a) poskytuje metodickou pomoc obětem diskriminace při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodů diskriminace,

b) provádí průzkumy a analýzy výkonu práva volného pohybu občanů Evropské unie,

b) provádí výzkumy a analýzy v oblasti práva na rovné zacházení,

c) zveřejňuje zprávy a vydává doporučení k otázkám souvisejícím s naplňováním práv občanů Evropské unie,

c) vydává zprávy, stanoviska a doporučení k otázkám souvisejícím s diskriminací a

d) zveřejňuje aktuální informace o právech občanů Evropské unie v češtině a alespoň jednom dalším úředním jazyce Evropské unie,

d) zajišťuje výměnu dostupných informací s příslušnými zahraničními a mezinárodními organizacemi.

e) zajišťuje výměnu dostupných informací s příslušnými národními, zahraničními a mezinárodními subjekty.

(2) Úkoly podle odstavce 1 vykonává ochránce i ve věcech práva na volný pohyb těch občanů Evropské unie, na které se nevztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti volného pohybu pracovníků11).

(2) Při plnění úkolů podle odstavce 1 může veřejný ochránce práv od orgánů veřejné moci požadovat součinnost. Ustanovení § 15 odst. 1 písm. a) a b), § 15 odst. 2 písm. a) až c) a § 15 odst. 4 se použijí obdobně.

(3) Při plnění úkolů podle odstavce 1 se použijí přiměřeně § 15 a 16.

(3) V případě nesplnění povinnosti součinnosti podle odstavce 2 může veřejný ochránce práv postupovat obdobně podle § 20 odst. 2.

(4) V případě nesplnění povinnosti součinnosti může ochránce postupovat obdobně podle § 20 odst. 2 písm. b).

§ 21e

Prosazování práva na volný pohyb občanů Evropské unie

(1) Veřejný ochránce práv za účelem naplňování práva na volný pohyb občanů Evropské unie v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím volný pohyb pracovníků1)

a) poskytuje metodickou pomoc občanům Evropské unie při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodů diskriminace,

b) provádí průzkumy a analýzy výkonu práva na volný pohyb občanů Evropské unie,

c) vydává zprávy, stanoviska a doporučení k otázkám souvisejícím s naplňováním práv občanů Evropské unie,

d) zveřejňuje aktuální informace o právech občanů Evropské unie v českém jazyce a alespoň jednom dalším úředním jazyce Evropské unie a

e) zajišťuje výměnu dostupných informací s příslušnými národními, zahraničními a mezinárodními organizacemi.

(2) Úkoly podle odstavce 1 vykonává veřejný ochránce práv i ve věcech práva na volný pohyb těch občanů Evropské unie, na které se nevztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující volný pohyb pracovníků.

(3) Při plnění úkolů podle odstavce 1 může veřejný ochránce práv od orgánů veřejné moci požadovat součinnost. Ustanovení § 15 odst. 1 písm. a) a b), § 15 odst. 2 písm. a) až c) a § 15 odst. 4 se použijí obdobně.

(4) V případě nesplnění povinnosti součinnosti podle odstavce 3 může veřejný ochránce práv postupovat obdobně podle § 20 odst. 2.

Ochrana a prosazování práv osob se zdravotním postižením

§ 21f

(1) Veřejný ochránce práv za účelem ochrany a prosazování práv osob se zdravotním postižením vyplývajících z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením2) plní obdobné úkoly jako podle § 21a odst. 1.

(2) Při plnění úkolů podle odstavce 1 může veřejný ochránce práv požadovat součinnost od orgánů veřejné moci a zařízení podle § 1b odst. 2 a dalších zařízení, která poskytují služby lidem s postižením, zejména zařízení sociálních služeb, zdravotnická zařízení, školská zařízení a školy, včetně vysokých škol. Ustanovení § 15 odst. 1 písm. a) až c), § 15 odst. 2 písm. a) až c) a § 15 odst. 4 se použijí obdobně.

(3) Zaměstnavatelé na chráněném trhu práce jsou povinni veřejnému ochránci práv při plnění úkolů podle odstavce 1 pouze poskytovat informace o své činnosti v souvislosti s ochranou práv osob se zdravotním postižením na jeho žádost v míře přiměřené svým poměrům.

(4) V případě nesplnění povinnosti součinnosti podle odstavce 2 může veřejný ochránce práv postupovat obdobně podle § 20 odst. 2.

§ 21g

(1) Veřejný ochránce práv při plnění úkolů podle § 21f odst. 1 spolupracuje s osobami se zdravotním postižením a nevládními neziskovými právnickými osobami hájícími jejich práva a zájmy. Za tímto účelem zřizuje poradní orgán.

(2) Členy poradního orgánu podle odstavce 1 jsou osoby se zdravotním postižením a osoby hájící jejich práva a zájmy. Členy poradního orgánu jmenuje veřejný ochránce práv po projednání s právnickými osobami sdružující osoby se zdravotním postižením. Podrobnosti o organizaci a úkolech poradního orgánu upravuje jeho statut, který vydá veřejný ochránce práv.

(3) Veřejný ochránce práv je dále oprávněn zřizovat pracovní skupiny ke specifickým tématům a aktivitám souvisejícím s plněním úkolů podle § 21f odst. 1.

Ochrana a prosazování práv dítěte

§ 21h

(1) Ochránce práv dětí za účelem ochrany a prosazování práv dítěte vyplývajících zejména z Úmluvy o právech dítěte a dalších mezinárodních smluv, které jsou součástí právního řádu, plní obdobné úkoly jako veřejný ochránce práv podle § 21a odst. 1.

(2) Oznámení orgánů veřejné moci, osob pověřených výkonem sociálně-právní ochrany, škol a školských zařízení, poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb, dalších zařízení určených pro děti nebo oznámení jejich zaměstnanců o porušování práv dítěte není porušením mlčenlivosti podle jiného právního předpisu.

(3) Při plnění úkolů podle odstavce 1 může ochránce práv dětí požadovat součinnost od orgánů veřejné moci, zařízení podle § 1b odst. 2, škol a školských zařízení, jakož i dalších zařízení určených pro děti. Ustanovení § 15 odst. 1 písm. a) až c), § 15 odst. 2 písm. a) až c) a § 15 odst. 4 se použijí obdobně.

(4) V případě nesplnění povinnosti součinnosti podle odstavce 4 může ochránce práv dětí postupovat obdobně podle § 20 odst. 2.

§ 21i

(1) Ochránce práv dětí při plnění úkolů podle § 21h odst. 1 spolupracuje s dětmi a právnickými osobami hájícími jejich práva a za tímto účelem zřizuje poradní orgán.

(2) Členy poradního orgánu mohou být jmenovány děti ve věku od 12 do 18 let. Jeho členy mohou být nejdéle do dovršení věku 21 let. Členy poradního orgánu jmenuje ochránce práv dětí po projednání s nevládními neziskovými právnickými osobami sdružujícími nebo hájícími děti a mladistvé. Podrobnosti o organizaci a úkolech poradního orgánu upravuje jeho statut, který vydá ochránce práv dětí.

(3) Ochránce práv dětí je dále oprávněn zřizovat pracovní skupiny k specifickým tématům souvisejícím s plněním úkolů podle § 21h odst. 1, jejichž členy mohou být děti a osoby hájící jejich práva.

Skrýt změny zákona Legenda text přidán text vypuštěn
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).