ČÁST PADESÁTÁ
Čl. L
Zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění zákona č. 211/1993 Sb., zákona č. 158/1994 Sb. a zákona č. 86/1995 Sb., se mění takto:
1. V § 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
"c) kraje,".
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
2. V § 2 se písmena f) a g) zrušují.
Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena f) a g).
3. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní:
"§ 3a
(1) Kraj v samostatné působnosti zpracovává ve spolupráci s ministerstvem koncepce ochrany ovzduší s přihlédnutím ke složení fondu paliv ve své územní působnosti a zaujímá stanoviska k záměrům, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší, zejména k prognózám rozvoje jednotlivých oborů a odvětví. Ministerstvo životního prostředí poskytne na žádost kraje potřebné podklady.
(2) Orgán kraje v přenesené působnosti
a) kontroluje dodržování imisních a depozičních limitů;3) kontrolními úkony může pověřit organizace ve své působnosti,
b) provádí dozor na úseku ochrany ovzduší,
c) navrhuje ministerstvu, po dohodě s dotčenými orgány obcí (okresů) v oblastech mimořádně zatížených znečišťováním ovzduší, rozsah území, na němž bude provozován varovný a smogový regulační systém,
d) vyhlašuje a odvolává vznik a ukončení smogové situace a vydává varovná a regulační opatření k omezení emisí ze zdrojů znečišťování kromě vybraných zdrojů znečišťování a provádí kontrolu jejich dodržování; zjistí-li porušení povinností, informuje o tom orgány obce, a pokud jde o velké zdroje znečišťování, též inspekci,
e) zpřístupňuje informace veřejnosti v rozsahu podle § 13 zákona o ovzduší.".