Agrofert poslal na soudní porážku kvůli Babišově střetu zájmů další firmu z holdingu

Agrofert definitivně prohrál u Nejvyššího správního soudu (NSS) další spor s ministerstvem průmyslu a obchodu týkající se dotací. Konkrétně se jednalo o firmu Kladrubská. 

Agrofert prohrál u NSS další spor o dotace

Ve sporu šlo o to, že ministerstvo průmyslu a obchodu zamítlo žádost firmy o evropské dotace kvůli riziku neproplacení prostředků ze strany EU kvůli střetu zájmů Andreje Babiše. Podle Agrofertu však ministerstvo překročilo meze správního uvážení. Rozhodnutí opřelo o „princip prevence“ k ochraně státního rozpočtu před tím, aby z něj byly financovány dotace, které následně nebudou proplaceny z evropských fondů, přestože závazný Metodický pokyn finančních toků programů předfinancovaných z Evropských strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu na programové období 2014–2020 umožňoval, aby ministerstvo poskytlo i dotace, u nichž existuje zcela reálné a konkrétní riziko, že nebudou proplaceny z unijního rozpočtu, resp. u nichž se s tímto proplacením ani nepočítá. 

Agrofert dále argumentoval tím, že obavu z neproplacení dotace ministerstvo založilo na předběžných a právně nezávazných závěrech auditu týkajících se otázky, zda se Andrej Babiš nachází ve střetu zájmů. Učinil tak, aniž by provedl vlastní posouzení této otázky, ačkoliv stěžovatelka správnost auditních výstupů opakovaně vyvracela a na podporu svých tvrzení navrhovala konkrétní důkazní prostředky, které však žalovaný pominul. Vlastní posouzení otázky střetu zájmů žalovaným nemohlo mít na zásadní důvod zamítnutí dotace žádný vliv, neboť dotační praxe žalovaného i související dokumenty dokládají, že riziko neproplacení dotace z evropských fondů není samo o sobě považováno za důvod k zamítnutí dotace, a žalovaný vědomě poskytuje i dotace, které nejsou kryty finančním rámcem operačního programu, argumentoval Agrofert.

Není důvod se odchýlit od judikatury

Jelikož již v minulosti NSS rozhodl v obdobných případech v neprospěch Agrofertu, neviděl soud důvod se od závěrů předchozích rozsudků jakkoliv odchylovat.

Nejvyšší správní soud ani v této věci nemůže předně souhlasit s tvrzením stěžovatelky, podle níž žalovaný překročil zákonné meze správního uvážení tím, že rozhodnutí o zamítnutí žádosti o dotaci opřel o princip prevence k ochraně státního rozpočtu (viz např. rozsudek NSS ze dne 23. 4. 2025, čj. 2 Afs 154/2024–83, bod 24 a násl.). Žalovaný tímto reflektoval legitimní obavu o možný dopad, který by kladné rozhodnutí o žádosti o dotaci mělo na státní finance. Pokud žalovaný řádně vyhodnocuje rizika plynoucí z poskytnutí dotace a relevanci závěrů Evropské komise, nejedná se o svévoli nýbrž o řádný postup k zamezení nežádoucích jevů, které by mohly negativně ovlivnit veřejné finance. Svoje stanovisko založil žalovaný na adekvátních a přezkoumatelných kritériích, což Nejvyšší správní soud konstatuje i s ohledem na svůj předchozí rozsudek v této věci, podotkl soud.

Přečtěte si také:

Dotace nám místo EU mohl proplatit český stát, argumentoval Agrofert u soudu. Neuspěl

Agrofert pohořel i ve sporech se SZIF

Dotace od ministerstva průmyslu a obchodu nejsou jediné, o které Agrofert kvůli Babišově střetu zájmů přišel. Jak už informoval server Podnikatel.cz před několika měsíci, firmy z holdingu Agrofert letos definitivně prohrály také řadu sporů ohledně dotací se Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) a ministerstvem zemědělství. Všechny soudní pře ještě nejsou ukončené, ale dá se předpokládat, že NSS setrvá na svém právním názoru. Celkově tak Agrofert na zemědělských dotacích zřejmě přijde o 581 milionů korun.

Pokud se tak sečtou dotace od ministerstva zemědělství a průmyslu a obchodu, Agrofert na nich podle všeho přijde o 700 milionů korun. 

Přečtěte si také:

Babišův střet zájmů vyšel Agrofert draho, přišel o dotace za více než půl miliardy