Vláda schválila novelu zákona o nemocenském pojištění, která by od roku 2025 měla přinést změny v ošetřovném. Nově by tak na něj mělo nárok více lidí včetně OSVČ a dalších zaměstnanců.
Jak píše Měšec.cz, s účinností novely vznikne OSVČ, které jsou nemocensky pojištěné (účast mají dobrovolnou), nárok i na krátkodobé ošetřovné. V současnosti mají přitom nemocensky pojištěné OSVČ nárok jenom na dlouhodobé ošetřovné.
Nárok OSVČ vznikne, pokud je v daném okamžiku účast na nemocenském pojištění alespoň tři měsíce přede dnem vzniku potřeby ošetřování nebo přede dnem převzetí tohoto ošetřování. Dále ale bude moci OSVČ toto ošetřovné čerpat, i pokud vznikla účast na pojištění do 8 kalendářních dní od skončení zaměstnání, jež také zakládalo (aspoň v posledních třech měsících) účast na nemocenském pojištění.
Historicky bylo ošetřovné sice poskytováno vždy jen pojištěncům, kteří měli pevně rozvrženu pracovní dobu, ovšem s ohledem na vývoj a proměny společnosti se mění i potřeby a možnosti lidí, na které je nezbytné reagovat. Již mnoho zaměstnanců v pracovním poměru má v současné době možnost využívat flexibilní pracovní dobu, která není pevně rozvržena. Naopak pracovní doba některých zaměstnanců na „dohodu“ nebo OSVČ musí být pevně stanovena, pokud souvisí např. s činností provozovny nebo poskytováním služeb obyvatelstvu (např. kadeřnictví, veterinární ordinace). Není proto důvod, aby uvedeným pojištěncům nevznikal nárok na ošetřovné za dobu, v níž z důvodu určité sociální události nemohou vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
vysvětlují autoři návrhu v důvodové zprávě.
Měla by mít OSVČ nárok na ošetřovné?
Návrh počítá s tím, že nárok na tuto dávku by získali i zahraniční zaměstnanci, kteří mají, stejně jako OSVČ, účast na nemocenském pojištění dobrovolnou. Vznik nároku na ošetřovné se bude řídit stejným, výše popsaným pravidlem jako u OSVČ.
Pro obě tyto skupiny pojištěnců také bude platit, že si budou moci stanovit výši pojistného na nemocenské pojištění, ale jen v rozmezí minimálního měsíčního vyměřovacího základu a měsíčního vyměřovacího základu pro důchodové pojištění v daném měsíci.
Na ošetřovné nově dosáhnou také nemocensky pojištění zaměstnanci na dohodu o provedení práce (tzv. s příjmem nad 10 tis. Kč měsíčně) a lidé v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti, pokud jde o tzv. zaměstnání malého rozsahu. Podmínkou pro vznik nároku na dávku je účast na nemocenském pojištění aspoň po tři měsíce před tím, ve kterém vznikla potřeba ošetřování.
Zaměstnání malého rozsahu je zaměstnání se sjednaným příjmem do 4000 Kč měsíčně (tzv. rozhodný příjem) nebo bez sjednaného příjmu. V těchto případech je zaměstnanec nemocensky pojištěn jen v měsících, kdy dosáhl příjmu aspoň 4000 Kč měsíčně nebo pokud vykonával v daném měsíci u téhož zaměstnavatele více takových zaměstnání a úhrn příjmů dosáhl aspoň rozhodného příjmu.
Novela také u dlouhodobého ošetřovného zruší podmínku shodného trvalého bydliště v případě ošetřovného u druha a družky nebo podmínku písemného souhlasu ošetřované osoby s poskytováním péče. (Měšec.cz)
