Češi ve věku nad 50 let patří k nejzranitelnějším skupinám na trhu práce. Co se digitálních dovedností týká, rozdíly u mladších a starších pracovníků jsou v České republice větší, než je evropský průměr.
Zatímco mladší ročníky běžně zvládají online nástroje, práci s daty nebo dvoufaktorové ověřování, starší zaměstnanci v těchto oblastech často tápou.
Podle výzkumu týmu z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity mají starší pracovníci největší mezery v používání kancelářských programů, správě e-mailů nebo zabezpečení dat. Z měkkých dovedností se ukázaly slabiny hlavně v komunikaci, poskytování zpětné vazby a zvládání stresu spojeného s digitalizací,
popisuje výsledky výzkumu Ondřej Pavelek z Ústavu práva a humanitních věd PEF MENDELU.
Rozdíl v digitálních dovednostech mezi mladšími a staršími zaměstnanci dosahuje v Česku více než 50 %, což je nad průměrem Evropské unie. Téměř třetina starších pracovníků přiznává, že se při učení nových digitálních nástrojů necítí jistě. Pouze třetina z nich dokáže efektivně pracovat s běžnými programy typu Word nebo Excel.
Workshopy místo online kurzů
Podle výzkumnice Martiny Rašticové z Ústavu managementu MENDELU starší zaměstnanci preferují osobní školení a praktické workshopy. Učí se lépe na konkrétních příkladech a v interakci s lektorem. Online kurzy jim tolik nevyhovují,
dodává. Zájem o další vzdělávání přitom roste. Hlavní motivací je možnost vyšší mzdy nebo povýšení.
Stárnoucí pracovní síla jako příležitost
Lidé mezi 55 a 65 lety tvoří už téměř pětinu všech zaměstnaných. Zatímco v roce 2014 jich bylo 15,7 %, o devět let později už 18 %. Jde o obrovský potenciál, který by firmy neměly přehlížet. Správně vedené vzdělávání může těmto lidem umožnit zůstat na trhu práce déle a přinášet firmám cenné zkušenosti,
uzavírá Pavelek.
Výzkum probíhal mezi 114 respondenty z celé ČR ve věku 55–64 let, napříč firmami, státní správou i univerzitami.