V poslední době roste význam firemní kultury. Ta se stává konkurenční výhodou a je důležitá především pro generaci Z.
Přes 70 % zástupců mladé generace uvádí v průzkumech, že je pro ně firemní kultura důležitější než výše platu. Pokud kultura firmy neodpovídá jejich představám a očekáváním, je z ní ochotno odejít 60 % zaměstnanců z generace Z.
Daniel Pechanec, Test Engineer společnosti Tesena a zástupce generace Z, k tomu doplňuje, že tato generace obecně nechce trávit pracovní život v toxickém a monotónním prostředí, kde je člověk náchylnější k vyhoření, byť třeba s vidinou větší mzdy. Většina mladých podle něj chce pracovat pro společnost, která se shoduje s jejich hodnotami.
Firemní kultura nemusí být tak výrazným faktorem v odvětvích, kde je klíčová stabilita a přesná pravidla. Hraje však větší roli tam, čím víc je práce závislá na kreativitě, vzájemné spolupráci nebo zákaznickém kontaktu. Specifickou kategorii představují firmy ze sektoru informačních technologií. Tam je osobní kontakt zaměstnanců méně častý a společnosti tak mohou firemní kulturu podcenit.
Podle studie společnosti Stack Overflow si 60 procent IT profesionálů vybírá zaměstnavatele právě podle firemní kultury. Z mojí zkušenosti záleží „ajťákům“ na firemní kultuře víc, než je tomu v jiných odvětvích. Firmu si často vybírají právě podle kultury, nálady a podmínek, ve kterých mají pracovat. Zároveň jsou často velmi přátelští a společenští, často využívají možnosti s kolegy trávit i mimopracovní čas třeba u her nebo sportu,
popsala Lucie Paulíčková, Deputy CEO společnosti Tesena.
České firmy však firemní kulturu stále podceňují. Průzkum institutu Gallup Research – State of Global Workplace 2024 ukazuje, že do dění ve firmě je aktivně zapojeno jen 15 procent českých zaměstnanců. Podle Lucie Paulíčkové silná firemní kultura pomáhá udržovat soudržnost týmu, podporuje vzájemnou pomoc mezi zaměstnanci a dodává jim jistotu, že firma sdílí jejich obavy a obtížné období se snaží překonat společně s nimi.
Také posiluje loajalitu zaměstnanců ke společnosti, a pokud nastane problém, jsou zpravidla zaměstnanci ochotní řešit ho nad rámec svých pracovních povinností. Naopak špatně nastavená firemní kultura může způsobit nespokojenost, demotivaci a zvýšenou fluktuaci právě v okamžiku, kdy se firma dostane do problémů,
uzavírá Lucie Paulíčková.
ČLÁNKY DO MAILU