Zapomenout na kadeřníka, manikérku nebo maséra není nic příjemného. Jak pro vás samotné, tak především pro živnostníky. Ti se zpravidla dožadují kompenzace, respektive stornopoplatku. Mají právo na to peníze požadovat?
Podle spotřebitelské organizace dTest, který se problematice věnuje, si většina poskytovatelů služeb stanovuje stornopoplatky podle toho, kdy klient termín zruší. Pokud se neomluví vůbec, často zaplatí 100 % ceny. „Podnikatelé tak chrání své tržby, místo zrušené na poslední chvíli už obvykle neobsadí,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka dTestu.
Ne vždy je ale požadavek oprávněný
Stornopoplatek má povahu smluvní pokuty a tu nelze uplatnit dodatečně. Klient o ní musí být informován už při rezervaci. Ať už po telefonu, nebo přes zprávy. Nestačí, když je zmíněná jen někde v obchodních podmínkách. Pokud o ní spotřebitel nevěděl, podnikatel ji vymáhat nemůže.
To ale neznamená, že klient může termíny beztrestně rušit. Podnikatel má v takovém případě možnost žádat náhradu škody, typicky ušlý zisk. Ten ale většinou není roven celé ceně služby, protože část nákladů (např. barvy na vlasy či kosmetické pomůcky) nebyla spotřebována.
ČLÁNKY DO MAILU