[KOMENTÁŘ] Osobně ho používám dlouhodobě primárně pro akvizici nových klientů, a to jak organicky, tak i s placenými doplňky pro cílenou reklamu atd.
Co se dozvíte v článku
Psát může každý
Před příchodem AI byl LinkedIn poměrně klidné místo, málokdo si totiž troufl psát „odborný obsah“. Právě odbornost a profesní zaměření odlišovalo LinkedIn od Facebooku. A pak to začalo…
Napiš mi příspěvek na LinkedIn o marketingové strategii, vedení lidí, implementaci inovací, chybách při náboru zaměstnanců, investování.
A najednou máme hromady obsahu. Psát může každý. A taky že píše. Jediná překážka je teď tlačítko ZVEŘEJNIT. S tímto stoupl (netvrdím, že je tam kauzalita) i počet uživatelů a roste o desítky procent ročně.
Máme nový kanál, kde můžeme oslovit lidi relevantní pro náš business. ALE taky se můžeme pořádně znemožnit. Rozdílový faktor je to, čím je oslovíme, ať už je to příspěvek nebo komentář k příspěvku někoho jiného.
U všeho je vaše jméno
Nechci a nebudu nikoho vychovávat nebo mu kázat, co by měl psát. Každý by ale měl mít na vědomí, že u všeho, co napíše, je jeho jméno.
Osobně mi přijde nevhodné psát cokoliv, co bych neřekl na obchodní schůzce, konferenci nebo jiné interakci s mými potenciálními obchodními partnery. Nenosím sice úplně „What would Jesus do“ náramek, ale říkám si, že každý můj názor nemusím vždy šířit jenom proto, že ho mám. Ideálně se ještě ohánět demokracií…
Co nepsat na profesní síť
A tohle jsou mé TOP věci, které by bylo lepší nepsát veřejně na profesní síť, pokud si chcete zachovat obraz profesionála. Pokud vám na tom nezáleží, tak stačí neútočit na ostatní a neurážet.
1) Politická moudra
Neřeším, jestli někdo podporuje Kreml nebo Brusel. Není čas ptát se, kdo je kdo. Šermovat politickými názory a ideálně to ještě vyhrotit, pokud narazíte na oponenta. To se v práci nenosí.
2) Nadávky
Kdy jste naposled řekli klientovi, že je tlustý, plešatý, oblbě se oblíká nebo je to prostě kre*én? Taková komunikace je úplně mimo, nehledě na místo nebo kanál.
3) Námluvy
Když ji miluješ, není co řešit, ale není potřeba to psát pod profesní příspěvky. Dvoření se v komentářích prostě není na místě. A neříkám to jen proto, že se mi nikdo nedvoří!
4) Zahajuji útok!
Dlouhodobě sleduji skupinku politicky motivovaných lidí, kteří svým oponentům pod jakýkoliv post (nepolitický) píšou, že je to eurohujer, kolaborant, podporuje válku nebo vytáhnou nějaký detail z jeho profilu a natřou mu to. A nejlépe rovnou na tykadla, proč bychom si vykali. Fuj!
5) Foto mimo kontext
Lajky to sice přinese, ale jinak jsou lascivní fotky, záměrné vystavování drahých hodinek a flexení před zrcadlem ve fitku (podotýkám, že podle mě) trochu přes čáru. Jsem zastánce toho, že by měla fotka ladit s obsahem příspěvku, jinak to působí lehce komicky.
6) Bezmyšlenkovité AI posty
V dnešní době už téměř každý pozná výtvor AI, se kterým si autor nedal žádnou práci, a to jak text, tak obrázek. Dokazuje to, že vám nezáleží na obsahu, chcete prostě jen něco sdílet, což vám dobré jméno neudělá.
7) Kopírování obsahu jiných
Inspirovat se musí, ale krást se nemá. Často se objevují posty, které jsou 1:1 převzaté od někoho jiného. Většinou se na to přijde, LinkedIn je malý a algoritmus takový post často ukáže jeho autorovi. A to je velká ostuda!
Tohle je tedy seznam věcí, které vám pomohou spolehlivě odradit kohokoliv, s kým byste mohli spolupracovat.
Buďte sami sebou
Moje doporučení je být sám sebou, nehrát si na chytráka a pokud nemám co říct, tak mlčím. Já osobně píšu jak mluvím. Rychle, trochu random a občas s blbým fórkem.
Tereza Palátová, Chief Operational Officer z agentury Storymatters.online, v našem rozhovoru dříve doporučovala zveřejňovat v příspěvcích mix všech témat jako takových. Pokud chci vybudovat partnerství s novými zákazníky, nebudu ukazovat, co dělám ráno, ale dám spíše video přímo z výroby. Natočím výrobní stroj i s rachotem a k tomu napíšu příspěvek.Hlavní roli zde hraje autenticita, nikoliv krásné marketingové video natočené dronem z různých úhlů,
popisovala a dodala, že další, co hodně rezonuje, jsou příběhy.
ČLÁNKY DO MAILU