Zákon o účetnictví, resp. vyhláška k zákonu o účetnictví, definuje položku účetních výkazů – jiný výsledek hospodaření, prostřednictvím které se v některých případech účtují rozdíly vzniklé ze změn účetních metod, část odložené daně a opravy chyb v důsledku nesprávného zaúčtování nebo opomenutí účtování o nákladech nebo výnosech v minulých účetních obdobích. To ovšem platí jen pro ty, které jsou významné.
Co se dozvíte v článku
Kdy se účtuje o opravě chyby
O opravě chyby se účtuje v takovém případě, kdy účetní jednotka chybu zjistila po uzavření účetních knih. O chybě se však může účetní jednotka dozvědět i jinak – například po provedené daňové kontrole. Pro účely tohoto článku se zaměříme na chyby, které se účetní jednotka dozvěděla po uzavření účetních knih a sestavení daňového přiznání k dani z příjmů.
Chyby v účetnictví z pohledu zákona o účetnictví
Pokud zjistíme chybu v účetnictví po sestavení účetní závěrky a podání daňového přiznání, musíme dle zákona o účetnictví provést opravu chyby, pakliže se jedná o významnou chybu. Za významnou se považuje taková hodnota nebo výše, která by ovlivnila rozhodování uživatelů účetní závěrky.
V takovém případě se oprava provádí v období, ve kterém byla chyba zjištěna – tedy v následujících obdobích. Pokud jsou účetní knihy již uzavřeny, nelze provádět opravy v uzavřeném účetnictví zpětně. Zákon o účetnictví totiž zakazuje jakékoli úpravy účetních záznamů po uzavření účetních knih a schválení účetní závěrky.
Vzhledem k tomu, že právní předpisy vztahující se k vedení účetnictví neobsahují přesnou definice toho, co je považováno za chybu, změnu účetního odhadu nebo změnu metody, vydala Národní účetní rada Interpretaci I-29, která problematiku chyb v účetnictví konkretizuje.
Interpretace I-29
Interpretace I-29 se zabývá opravou chyb, změnami v účetních odhadech a změnami v účetních metodách. V Interpretaci I-29 jsou definovány základní pojmy, které jsou obsaženy v zákoně o účetnictví a souvisejících právních předpisech.
Za chybu minulých let se považuje chybné zaúčtování účetního případu v minulých letech, a to buď v důsledku zaúčtování účetního případu v nesprávné výši, uvedení položky na nesprávném řádku výkazu nebo jejich úplné opomenutí. V interpretaci je přímo uvedeno, že chyby mohou být způsobené těmito způsoby:
- chybným použitím účetních pravidel,
- matematickými chybami ve výpočtu,
- chybnou interpretací skutečností, přehlédnutím,
- chybným zveřejněním nebo klasifikací v účetní závěrce,
- podvodem,
- nezohledněním nastalých skutečností.
Za účetní odhady se potom považují takové údaje v účetní závěrce, jejichž výši není k okamžiku uskutečnění účetního případu možné s jistotou odhadnout přesně, kdy se o těchto položkách účtuje na základě nejlepšího možného odhadu účetní jednotky. Pokud by v důsledku zjištění nových informací mělo dojít ke změně odhadu, musí se o těchto změnách účtovat. Za účetní odhady jsou nejčastěji považovány dohadné položky, ale může se jednat i opravné položky, rezervy nebo odpisy aktiv.
Za změnu metody se pak považuje taková změna, při které se změní způsob vykazování nebo oceňování. Nejedná se tedy o změnu, která vychází z nových informací, ale o změnu, která je zapříčiněna změnou účetních předpisů nebo vnitrofiremních směrnic.
Jak chybu nebo opravu v účetnictví zohlednit?
Opravy chyb se v účetnictví provádí retrospektivně. V praxi to znamená, že se účetní výkazy za minulé období musí upravit tak, jako by chyba nevznikla. Srovnávací údaje za minulá období potom musí být označena jako „upravené“. O těchto opravách se musí uvádět informace v příloze k účetní závěrce. Pro zaúčtování oprav ve výsledkových účtech – tj. náklady a výnosy, se použije účet jiného výsledku hospodaření.
I změna metody musí být provedena retrospektivně. Změna se musí promítnout do účetních výkazů minulého období tak, jako by byla tato metoda používána již v minulém období.
Výjimkou je změna odhadu, která se retrospektivně nevykazuje. Změna odhadu se projeví pouze v běžném účetním období a případně v budoucích účetních obdobích. O změně odhadu se však musí uvést informace v příloze k účetní závěrce.
Kdy se jedná o změnu odhadu nebo metody a kdy o chybu?
Za změnu odhadu se považuje například tvorba dohadné položky a její následné rozpouštění na základě obdržení všech účetních podkladů, pokud je rozdíl v odhadu nevýznamný. Za změnu odhadu se považuje také změna v odpisovém plánu, a to ať v době nebo způsobu odpisování. Pokud by se však jednalo o významnou změnu odhadu, je tato změna považována za chybu.
Za chybu se potom považuje například opomenutí zaúčtování nákladů nebo výnosů ve významných částkách nebo špatné určení daňové uznatelnosti nákladů.
Za změnu účetní metody je v interpretaci uveden příklad oceňování účastí v osobách pod podstatným vlivem nebo změny v oceňování zásob při jejich vyskladňování.
ČLÁNKY DO MAILU