Kontrolní hlášení se týká především plátců daně z přidané hodnoty (DPH). Hlášení má několik částí, obsahuje údaje o uskutečněných zdanitelných plněních v režimu přenesení daňové povinnosti a přijatých zdanitelných plněních s místem plnění v tuzemsku a podává se elektronicky.
Od roku 2016 musí plátci DPH podávat kontrolní hlášení. Zatímco právnické osoby ho podávají každý měsíc, čtvrtletní plátci – fyzické osoby mohou hlášení podávat ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tedy jednou za tři měsíce.
Hlášení se vždy podává do 25. dne dalšího měsíce po skončení zdaňovacího období.
Kontrolní hlášení podává každý plátce DPH, pokud:
Plátce, který je právnickou osobou, podává kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce.
Plátce, který je fyzickou osobou, podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
Čtvrtletní plátci – fyzické osoby tedy jednou za tři měsíce, a to 25 dnů od skončení čtvrtletí. Pokud 25. den v měsíci připadá na víkend nebo svátek, posouvá se lhůta na nejbližší pracovní den.
Kontrolní hlášení má tři části: A, B a C.
Část A
Po záhlaví s identifikací a kontaktními údaji následuje obsahová část A kontrolního hlášení, kde plátce uvede plnění, u kterých je povinen přiznat daň a která byla uskutečněna v režimu přenesení daňové povinnosti.
Jednotlivé sektory části A (A1 až A5) se pak vyplňují na základě toho, jaká plnění byla v režimu reverse – charge uskutečněna a podle kterého paragrafu zákona o DPH je povinný daň přiznat. V jednotlivých částech se pak píší evidenční čísla dokladů, základ daně, daň či identifikátory dodavatelů/odběratelů.
Část B
Druhá obsahová část se týká přijatých zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku. V části B1 se vyplňují přijatá zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, u kterých je plátce povinen přiznat daň příjemce podle § 92a zákona o DPH. V části B2 se vypíší přijatá zdanitelná plnění a poskytnuté úplaty, u kterých příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně dle § 73 odst. 1 písm. a) zákona o DPH s hodnotou nad 10 000 Kč včetně daně a všechny přijaté opravy podle § 44 bez ohledu na limit. Do poslední položky části B, konkrétně B3, se vyplní přijatá zdanitelná plnění a poskytnuté úplaty, u kterých příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně dle § 73 odst. 1 písm. a) zákona o DPH s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně.
Část C
Poslední část kontrolního hlášení slouží pro orientační kontrolu souhrnu dat pro příslušné části daňového přiznání k DPH. Jedná se o část kontrolního hlášení, do které se automatizovaně načítají hodnoty z vložených dat jednotlivých částí kontrolního hlášení, do části A a B.
Kontrolní hlášení lze podat dvěma způsoby:
Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši:
Výše pokut je na základě daňového balíčku, tedy v souladu s ustanovením § 101h odst. 2 zákona o DPH ve znění od roku 2023 podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) poloviční, pokud je:
Finanční úřad může navíc těm podnikatelům, kteří nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžují nebo maří správu daní, udělit pokutu až do výše 500 000 Kč.
Na výzvu správce daně musí poplatník zareagovat do 5 pracovních dní.
V zákoně je od konce července 2016 rovněž institut prominutí pokuty, který se týká pokut v pevné výši 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč, a institut vyloučení vzniku pokuty, který týká pokuty v pevné výši 1000 Kč.
V případě pokuty ve výši 1000 Kč je tolerováno jedno pochybení pro daný kalendářní rok. Správce daně toto zohledňuje automaticky bez nutnosti podávat žádost.
Na základě daňového balíčku došlo ke zmínění, kdy se automaticky odpouští i první pokuta v daném roce ve výši 10 000 Kč a 5000 Kč u OSVČ, tedy za podání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě po výzvě finančního úřadu.
To, za jakých podmínek a v jak velké výši se pokuty odpouští, upřesňuje metodický pokyn finančního úřadu. Aby plátci DPH vůbec měli šanci, že se úřad bude jejich žádostí zabývat, nesmí se jednat o podnikatele, který v posledních 3 letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy.
Pokud podnikatel tuto podmínku splňuje, pokuta mu může být odpuštěna až do výše 100 %. Zda a v jaké výši se tak skutečně stane, však závisí na dvou kritériích. Jde o ospravedlnitelný důvod prodlení a četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem. Zatímco ospravedlnitelné důvody stanoví procentuální základ, kolik může úřad podnikatelům na pokutě odpustit, druhé kritérium – četnost porušování povinností při správě daní výši procent prominutí snižuje. U všech stanovených porušování povinností jde o snížení o 50 procentních bodů.
Lze například prominout: