Návrh rovněž přináší například parametrické úpravy směřující ke zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů či zrušení zvyšování starobního důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou souběžně s jeho pobíráním v plné výši a nahrazení nárůstu penze slevou na pojistném na důchodové pojištění. Server Podnikatel.cz přináší přehled všech změn, které připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), včetně termínů, odkdy nabydou účinnosti.
Důchodová reforma míří na vládu
U návrhu důchodové reformy, respektive novely zákona o důchodovém pojištění, již došlo k vypořádání připomínek a materiál nyní míří na vládu. Kabinet by měl změny projednat do konce března. Návrh navazuje na loňskou novelu, která snížila mimořádnou valorizaci důchodů a upravila podmínky pro odchod do předčasného důchodu.
Návrh zákona přináší do oblasti základního důchodového pojištění zásadní parametrické úpravy a další reformní kroky, jejichž účelem je posílení jeho finanční a sociální udržitelnosti. Dávky důchodového pojištění musejí i přes dosavadní nepříznivý demografický a ekonomický vývoj nadále zůstat účinným prostředkem k zajištění hmotného zabezpečení především ve stáří, a rovněž při invaliditě a při úmrtí živitele,
píše se v důvodové zprávě k zákonu s tím, že garanci funkčního, stabilního a udržitelného důchodového systému je třeba zachovat nejen pro současné důchodce, ale i pro pojištěnce, kteří se stanou důchodci v budoucnu.
Prodlouží se věk odchodu do důchodu
Aktuální platí, že se věk pro odchod do důchodu neustále zvyšuje, přičemž by se měl v roce 2035 zastropovat na 65 letech. Návrh ale počítá se zrušením tohoto stropu a zavedením mechanismu navazujícího na hranici pro odchod do starobního důchodu na naději dožití. Důchodový věk každého ročníku narození by měl být navázán na naději dožití 50letých osob v roce, ve kterém příslušná generace dosáhne 50 let věku. Díky tomu bude informace o důchodovém věku známa, až na první ročníky, kterých se nová úprava dotkne, alespoň 15 let před dosažením důchodového věku,
upřesňuje důvodová zpráva.
Jak doplnilo MPSV, cílem je, aby pro budoucí generace byla udržována průměrná délka výplaty starobního důchodu přibližně stejná, a to přibližně 21,5 let. Zároveň platí, že ročníků 1965 a starších se změny v oblasti důchodového věku nedotknou. Úprava by měla nabýt účinnosti už na začátku roku 2025.
Snížení hranice pro odchod do starobního důchodu u náročných profesí
Od roku 2025 by měly být nad rámec již nyní vymezeného okruhu osob do tzv. náročných profesí doplněny:
- Všechny osoby pracující na pracovištích s přítomností rizik kategorie 4, jde například o horníky, svářeče nebo o laboranty ve specifických biologických laboratořích.
- Osoby pracující na pracovištích s výskytem vybraných rizik kategorie 3 – celková fyzická zátěž, vibrace, zátěž teplem a zátěž chladem. Konkrétně se jedná třeba o kováře, zedníky, skláře nebo pracovníky v lesnictví.
Návrh bere v potaz práce v náročné profesi v období 10 let před účinností zákona. Jakmile zákon vejde v platnost, bude možné získat nárok na snížení důchodového věku maximálně o 15 měsíců při odpracování 2200 směn. Snížení věku až na 30 měsíců bude možné po odpracování 4400 směn, což odpovídá zhruba 20 letům práce.
Také v případě náročných profesí mají novinky platit už od roku 2025.
Postupné zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů parametrickými úpravami
Ministerstvo navrhuje i další zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů tak, aby se průměrná úroveň nově přiznávaných důchodů v relaci k průměrné mzdě i přes další nárůst dosahované doby pojištění v důsledku zvyšování důchodového věku nezvyšovala. Cílem je snížení úrovně nově přiznávaných důchodů proti vývoji podle současného stavu o 8 %, což odpovídá přibližně snížení náhradového poměru o 3 procenta průměrné mzdy. Tato změna by byla realizována postupně po dobu 10 let od roku 2026 do roku 2035, aby nedošlo k žádné skokové změně,
píše se v důvodové zprávě.
Konkrétně to znamená, že se má snížit úroveň zápočtu příjmů do první redukční hranice ze stávajících 100 % na 90 % a má také poklesnout úroveň procenta za rok pojištění ze stávajících 1,5 % na 1,45 %. I zde je navrhována účinnost od roku 2025.
Místo zvýšení důchodů má být sleva na pojistném
Součástí novely je i nahrazení trvalého zvyšování důchodů snížením sazby pojistného o 6,5 p. b. pro všechny starobní důchodce s výdělečnou činností. Snížení pojistného se tak bude týkat jak zaměstnaných seniorů, tak důchodců OSVČ. Původně byla tato změna navrhovaná už ve vloni schválené novele, nakonec ale byla z návrhu vyškrtnuta. Pokud nyní návrh projde celým legislativním procesem, půjde snížení pojistného uplatnit od ledna 2025.
Omezení tzv. výchovného
Přestože výchovné 500 Kč za dítě bylo zavedeno loni stávající vládou, navrhuje jej ministerstvo nyní omezit. Nově má být výchovné vypláceno pouze osobám, které vychovaly více než dvě děti. K omezení výchovného však nedojde okamžitě po nabytí účinnosti zákona, nýbrž se bude snižovat postupně. Zároveň by mělo dojít ke zrušení valorizace výchovného. Výchovné za první a druhé vychované dítě u důchodů přiznaných
- v roce 2027 bude činit 300 Kč,
- v roce 2028 bude činit 200 Kč a
- v roce 2029 bude činit 100 Kč.
Od roku 2030 se pak bude vyplácet jen těm osobám, které vychovaly více než 2 děti. Nicméně má platit, že nároků na výchovné, které vznikly na základě dosavadní právní úpravy, se omezení nijak nedotkne. K omezování výchovného má začít docházet až od roku 2027, přičemž k upuštění od valorizování částky tzv. výchovného dojde už na začátku příštího roku.
Ocenění za péči ve formě tzv. fiktivních vyměřovacích základů
Omezení výchovného má ovšem kompenzovat zavedení institutu fiktivních vyměřovacích základů. Fiktivním vyměřovacím základem se rozumí částka, která sice není ani nebyla příjmem započitatelným do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na důchodové pojištění (příspěvky do důchodového systému z ní tedy nebyly odváděny), avšak při výpočtu procentní výměry důchodu se bude počítat, jako by jím byla.
Výše fiktivního vyměřovacího základu se bude odvozovat od všeobecného vyměřovacího základu určeného pro rok, do kterého péče spadá. Toto preferované zacházení se bude vztahovat pouze na doby spadající do rozhodného období (§ 18 ZDP) uvedené v taxativně vyjmenovaných ustanoveních ZDP (viz níže) s určitou modifikací vztaženou na doby péče o dítě. Konkrétně jde o náhradní doby péče o dítě ve věku do 3 let a o závislou osobu. Tedy o doby, které generují významný společenský efekt spočívající v přínosu nového pojištěnce do základního důchodového pojištění anebo v odbřemenění systému sociálních služeb,
konkretizuje důvodová zpráva s tím, že fiktivní vyměřovací základy nabydou účinnosti na začátku roku 2027.
Dobrovolné sdílení vyměřovacích základů mezi manžely a registrovanými partnery
Další novinku tvoří možnost sdílení vyměřovacích základů mezi manžely a registrovanými partnery. Od roku 2027 se budou moct rozhodnout, že si rozdělí dosažené vyměřovací základy napůl za období, kdy oba pracovali s účastí na pojištění. Rozhodnutí je dobrovolné a musí být písemně potvrzeno oběma partnery. Současně ale půjde sdílení ukončit samostatně. Sdílení za minulá období se tím sice nezruší, vyloučí se ale do budoucna. Také tato novinka půjde uplatnit až od roku 2027.
Zvýšení minimální procentní výměry důchodu na 10 % průměrné mzdy
Novela počítá rovněž se zvýšením minimální procentní výměry důchodu ze stávajících 770 Kč na 10 % průměrné mzdy. Pro rok 2024 činí průměrná mzda 43 967 Kč, takže by nově minimální procentní výměra činila více než 4 tisíce korun. Změny by měly nabýt účinnosti na začátku roku 2026.
Mírnější krácení tzv. předčasného starobního důchodu při získání 45 let pojištění
Loňská novela, která snižovala mimořádné valorizace, zpřísnila i podmínky pro odchod do předčasného důchodu. Ministerstvo chce nyní opatření zmírnit pro osoby, které získaly velmi dlouhou příspěvkovou účast na důchodovém pojištění, popř. také účast nepříspěvkovou, která vyžaduje fyzickou aktivitu pojištěnce (péče o děti do čtyř let věku, péče o závislé osoby a základní vojenská služba), a to v úhrnném rozsahu aspoň 45 let.
Pro osoby, které tuto podmínku splní, bude krácení za předčasnost poloviční (tedy 0,75 % výpočtového základu za každých i započatých 90 dnů předčasnosti). Mírnější krácení má začít platit od roku 2026.
Snížení věku potřebného pro vznik nároku na tzv. odložený starobní důchod
Zmírnit by se měly rovněž podmínky pro nárok na tzv. odložený starobní důchod. V současnosti je nutné kromě dalších podmínek dosáhnout věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 zákona o důchodovém pojištění pro muže stejného data narození. Nově bude stačit dosažení věku aspoň o 2 roky vyššího, než je důchodový věk muže stejného data narození, a to už od roku 2025.
Hodnocení doktorského studia jako náhradní doby pojištění
Mezi náhradní doby pojištění se má nově zařadit úspěšně dokončené první studium v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v ČR v prezenční formě studia v období po 31. 12. 2009, a to v maximálním rozsahu trvání standardní doby doktorského studia, tj. v rozsahu 3 nebo 4 let podle stanovené délky studia pro jednotlivé obory. Podobně jako u ostatního studia se bude náhradní doba pojištění započítávat pro účely nároku na důchod i pro účely jeho výše jen v rozsahu 80 %. Pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu půjde o vyloučenou dobu. Tyto změny nabydou účinnosti na začátku roku 2026.
Prodloužení lhůty pro obnovu nároku na vdovský/vdovecký důchod z 2 let na 5 let
Staronovým opatřením má být od roku 2025 zmírnění podmínky pro obnovu nároku na vdovský důchod tím, že se lhůta pro obnovu prodlouží z dosavadních 2 roků na 5 roků od zániku předchozího nároku. Stejná úprava platila do roku 2012.
Omezení zasílání informativních osobních listů důchodového pojištění v listinné podobě
Ministerstvo chce rovněž zrušit povinnost sociálky vyhotovovat informativní osobní listy důchodového pojištění v papírové podobě, pokud předmětné údaje zpřístupní prostřednictvím elektronické aplikace s využitím jím určené elektronické identifikace klienta. K omezení by mělo dojít od roku 2026.
Zpoplatnění tzv. valorizačních oznámení zasílaných v listinné podobě
U valorizačních oznámení je zase plánováno, že v případě, kdy má senior zřízenou datovou schránku, mu valorizační oznámení bude vždy zasláno do datové schránky. Dalším možným způsobem bude zpřístupnění údajů o nové výši důchodů prostřednictvím elektronické aplikace orgánu sociálního zabezpečení. Tyto dvě možnosti budou pro poživatele důchodu zdarma. Jestliže bude senior chtít, bude moci požádat o zasílání valorizačních oznámení nadále v listinné formě. Bude ale muset platit náklady na zasílání poštou. Zpoplatnění bude platit už od roku 2025.
Zjednodušení postupů při prokazování žití u výplat důchodů do zahraničí
V neposlední řadě by mělo dojít od roku 2026 ke zjednodušení postupů při prokazování žití u výplat důchodů do zahraničí. Kontrola žití se například omezí tak, že potvrzení o žití bude ČSSZ vyžadovat od osob žijících v EU pouze jednou ročně.
