Limit bude platit souhrnně pro všechny benefity dohromady. Kromě omezení nepeněžních benefitů se ruší osvobození nadlimitních stravenek. Změny by měly začít platit od roku 2024.
Které benefity jsou aktuálně osvobozeny od daně
Aktuálně podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů platí, že od daně z příjmů je osvobozeno:
- nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,
- pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení; při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období,
- použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
- příspěvek na kulturní nebo sportovní akce,
- příspěvek na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy,
Původně mělo být osvobození zcela zrušeno
Když vládní koalice představila návrh konsolidačního balíčku, počítala s tím, že daňové osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům bude zcela zrušeno. V důvodové zprávě to bylo odůvodněno tím, že daňová podpora těchto benefitů ve formě jejich osvobození od daně ve svém důsledku prohlubuje nerovné postavení jednotlivých zaměstnavatelů, neboť tyto benefity častěji poskytují zaměstnavatelé, kteří jsou velkými subjekty disponujícími dostatečnými finančními prostředky pro tyto účely.
V případě menších zaměstnavatelů s malým počtem zaměstnanců není vždy efektivní administrovat tyto daňové benefity tak, aby mohl být využit jejich plný potenciál. Takto koncipované daňové zvýhodnění tak zvětšuje konkurenční výhodu velkých zaměstnavatelů na trhu práce. Skutečnost, že osvobození některých forem těchto nepeněžitých plnění není limitováno maximální částkou (např. sportovní či kulturní akce), současně vytváří prostor pro poskytování nepeněžních plnění vysoké hodnoty, které je vždy od daně osvobozeno,
bylo uvedeno v důvodové zprávě.
V návaznosti na zrušení osvobození benefitů na straně zaměstnance se na straně zaměstnavatele mělo zrušit ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) a k) zákona o daních z příjmů, podle kterého byly výdaje zaměstnavatele na tato nepeněžitá plnění daňově neuznatelnými výdaji. Uznatelnost těchto výdajů na straně zaměstnavatele měla být nově posuzována podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 (dosavadní § 24 odst. 2 písm. j) bod 5) zákona o daních z příjmů.
Benefity se nakonec jen omezí
Než ale došlo k třetímu čtení ve Sněmovně, shodla se koalice na úpravě s tím, že daňové osvobození nepeněžních benefitů zůstane, avšak bude omezeno. Konkrétně balíček, který čeká na projednání v Senátu, počítá s tím, že všechny doposud od daně osvobozené nepeněžní benefity, které zaměstnavatel zaměstnanci poskytne, budou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob za dané zdaňovací období na straně zaměstnance pouze do výše poloviny průměrné mzdy (aktuálně 20 162 Kč ročně), která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto vyměřovacího základu.
Výše zmíněný (úhrnný) limit se bude posuzovat ve vztahu ke každému zaměstnavateli zvlášť. Jestliže tak budou zaměstnanci poskytovány nepeněžní benefity více zaměstnavateli zároveň v jednom zdaňovacím období, limit pro osvobození těchto plnění od daně z příjmů zaměstnance bude posuzován u každého zaměstnavatele samostatně, a nikoliv v souhrnu. Na straně zaměstnavatele bude rovněž podstatné, zda byl stanovený limit překročen pouze ve vztahu k danému zaměstnanci bez ohledu na to, zda a případně jaké benefity a v jaké výši jsou tomuto zaměstnanci poskytovány jiným zaměstnavatelem. Příjem zaměstnance v podobě nepeněžitého plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů nad stanovený limit bude podléhat dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů,
upřesňuje se ve zdůvodnění návrhu.
Výdaje na nepeněžitá plnění pak budou na straně zaměstnavatele vždy daňově neuznatelné, pokud budou současně u zaměstnance osvobozené podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů. Pokud však příjmy zaměstnance podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů převýší polovinu průměrné mzdy a budou tak podléhat zdanění jako běžný příjem ze závislé činnosti, budou v poměrné části související náklady zaměstnavatele na jejich poskytnutí daňově uznatelné dle ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 (v současnosti bod 5) zákona o daních z příjmů, pokud budou souviset s právy zaměstnanců vyplývajícími z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z jiné smlouvy.
Tato vazba se však vztahuje pouze na nepeněžitá plnění ve formě uvedené v ustanovení § 25 odst. odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů, tj. například výdaje zaměstnance na provoz vlastního zařízení péče o děti předškolní věku budou daňově uznatelným výdajem vždy, a to na základě ustanovení § 24 odst. 2 písm. zs) zákona o daních z příjmů, byť na straně zaměstnance nepeněžní příjem v podobě použití zařízení péče o děti předškolního věku bude pro účely osvobození podléhat nově stanovenému úhrnnému limitu,
píše se ve zdůvodnění.
Zruší se osvobození nadlimitních stravenek
Dále schválený konsolidační balíček ruší osvobození nadlimitních stravenek. „Ty dnes na rozdíl od stravenkového paušálu mohou být poskytovány bez limitu, čímž mohou tyto stravovací benefity činit řádově i tisíce korun denně (tzv. manažerské stravenky),“ vysvětlilo ministerstvo financí.
Skončí i zvýhodnění manažerských bytů
Od roku 2024 se má zrušit i osvobození zvýhodnění u manažerských bytů, které původně existovalo kvůli postupnému předávání bytového fondu, kterým disponovali velcí zaměstnavatelé z doby před rokem 1989 a odměňovali tak vybrané pracovníky. Přechodné ustanovení zajistí, že se zrušení nedotkne osob, které v daných bytech měly bydliště před účinností zákona,
uzavřelo ministerstvo financí.
