Už když se elektronická evidence tržeb (EET) zaváděla, provázela ji řada pochybných kalkulací a nic se na tom nezměnilo ani po jejím spuštění a při jejím rušení. Připomeňte si hlavní zavádějící tvrzení.
Co se dozvíte v článku
Už původní vyčíslení přínosu stálo na vodě
Když ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše posílalo v roce 2015 do Sněmovny návrh zákona o evidenci tržeb, který zaváděl EET, počítalo přitom s tím, že ročně přinese necelých 18 miliard korun. Předpokládané zvýšení daňového inkasa (DPH a daň z příjmu, a to pouze za první dva sektory, tzn. stravování, pohostinství, maloobchod a velkoobchod) je cca 12,5 mld. Kč. Za ostatní sektory je v návaznosti na zvolený rozsah povinných subjektů další potenciál dodatečných příjmů až 5 mld. Kč,
uvádělo ministerstvo financí ve zprávě RIA k předloženému zákonu, přičemž v tabulce přínosů místo 12,5 ve skutečnosti spočítalo 12,7 mld. Kč a celkově tak EET měla přinést 17,7 mld. Kč ročně.
Šlo o odhady z odhadů
Jak už ale tehdy upozorňoval například i server Podnikatel.cz, vyčíslení přínosů stálo na vodě. Ministerstvo použilo celkem tři způsoby výpočtu. U prvního z nich vycházelo z chorvatských zkušeností se zavedením elektronické evidence tržeb, kdy v sektoru maloobchodu vzrostly tržby o 13,9 % a v sektoru stravování a pohostinství o 40,5 %. Tyto hodnoty byly přizpůsobeny podmínkám České republiky
. Jak je ministerstvo přizpůsobilo ČR, se ale v dokumentu nepsalo. Šlo tak o odhad z chorvatských dat, který nebyl nijak osvětlen.
Další dvě metody na tom nebyly o moc lépe. Jedna údajně vycházela z materiálu „Friedrich Schneider: Size and Development of the Shadow Economy of 31 European and 5 other OECD Countries from 2003 to 2013“, který odhaduje rozsah šedé ekonomiky v České republice 15,5 % HDP za rok 2013, což představuje 596 mld. Kč. Dle nevysvětlených odhadů se měl projekt EET dotknout 400 miliard šedé ekonomiky.
Následný odhad přínosů byl vyčíslen jako potlačení šedé ekonomiky na procentní snížení celkové šedé ekonomiky. Opět bez vysvětlení, proč ministerstvo použilo zrovna daná čísla. Stejně tak nebylo ozdrojované číslo ani u poslední metody, která vycházela z předpokládaného podílu domácností na celkové daňové mezeře, který byl vypočítán jako podíl spotřeby domácností na daňové mezeře DPH.
Jak navíc několikrát přiznalo ministerstvo financí, konkrétní data nebyla za ČR k dispozici, a jednalo se proto o velmi hrubé odhady
Data o 100% nárůstu tržeb také kulhala na obě nohy
Dva měsíce po spuštění EET se pak Andrej Babiš pochlubil, že díky EET vzrostly u hotelů a restaurací tržby o 100 %. Jak se ale brzy ukázalo, metodika výpočtu byla přinejmenším pochybná. První otazníky vyvolalo už vyjádření ministerstva, podle kterého se finanční správa v lednu 2017 podrobně zaměřila na náhodný vzorek 1600 restaurací a hotelů, což představuje asi 4 % subjektů z první vlny. Tento stejný vzorek prý vykazoval v průběhu prosince 2015 tržby 263,6 mil. Kč a v prosinci 2016 vykazoval tržby 527,4 mil. Kč.
Podmínky pro zařazení do skupiny, z níž měl být vybrán náhodný vzorek, byly dvě:
- Existují u nich údaje za oba dva roky.
- Podnikají pouze v oblasti spadající do první vlny e-tržeb.
Ministerstvo financí ale následně přiznalo, že nešlo o náhodný vzorek 1600 restaurací a hotelů, nýbrž o všechny hotely a restaurace, které splnily předem stanovená (a výše uvedená) dvě kritéria.
Pokud ale předem stanovíte kritéria, která splní jen 4 % ze všech subjektů, nejde o náhodný vzorek a výsledky tohoto segmentu nemusí odpovídat celkovému výsledku tržeb. Problém omezené reprezentativity leží v tom, že daná skupina podniků může být, z hlediska obratu, používání EET a dalších věcí souvisejících se zjišťovanými skutečnostmi, velmi specifická. Čísla z ní tedy nešlo vztahovat na celý segment.
Jak navíc ukazovala data ministerstva, 959 z celkových 1559 podnikatelů měli tržby do 1 milionu korun, čili se nemuseli stát plátci DPH. Nabízela se proto otázka, jakým způsobem zjistilo ministerstvo financí u těchto firem jejich tržby za prosinec 2015. Z přiznání k dani z příjmů ani z účetní závěrky totiž měsíční tržby nelze zjistit. Samo ministerstvo tvrdilo, že vycházelo jak z údajů z daňových přiznání k DPH za prosinec 2015, tak z daňových přiznání za rok 2015 jako celku, děleném na měsíce a očištěné o sezónní vlivy. Jakým způsobem očišťovalo o sezónní vlivy, však již ministerstvo nebylo schopné odpovědět. Podle všeho, alespoň u podnikatelů s tržbami do 1 milionu korun, vzalo roční tržby a vydělilo je prostě 12.
Průběžná data o přínosu měla rovněž pochybnou metodiku
Když už byla EET zavedena, začalo ministerstvo průběžně informovat o přínosech do rozpočtu. Opět však při tom používalo značně pochybnou metodiku. Například na začátku roku 2019 ministerstvo odhadovalo, že EET přinesla v roce 2017 na DPH 5,4 mld. Kč. Tento odhad byl založen na růstu skutečného inkasa DPH mezi roky 2016 a 2017 v sektorech 1. a 2. vlny EET. Od nárůstu byl odečten odhadnutý vliv zvýšené spotřeby domácností a vládních institucí a zbytek byl nazván “vliv EET“.
Pokud by se tato metodika aplikovala na celé hospodářství, vedla by k výsledku, že i v oborech bez EET výnos DPH převýšil nárůst výnosu DPH odvozený od autonomního růstu ekonomiky, se kterým ministerstvo počítalo. Konkrétně by vyšel celkový “vliv EET” na 11,3 mld. Kč, tedy 7,6 mld. Kč by byl “vliv EET” na sektory, které EET ale vůbec neměly.
I při rušení EET si Stanjura ohnul realitu
O mnoho lépe si však nevedl při návrhu na zrušení EET, která byla několik let pozastavena kvůli covidu, stávající ministr financí Zbyněk Stanjura. Kdyby se EET opět spustila a tržby by začali evidovat i podnikatelé z posledních dvou fází, kterých se EET měla týkat, podle ministerstva financí by byl dopad na inkaso veřejných rozpočtů ve výši cca 4,2 mld. Kč (z toho 2,8 mld. Kč státní rozpočet, 1,3 mld. Kč místní rozpočty a 0,1 mld. Kč rozpočty zdravotních pojišťoven) ročně. Postup, jak k vyčíslení přínosu došlo, ve zprávě RIA uveden není.
Ministerstvo financí zrušení EET zdůvodnilo tím, že v podnikatelském segmentu došlo od roku 2016, kdy byla EET spuštěna, k významným změnám, především k prudkému nárůstu bezhotovostních plateb. V roce 2017 byl Komerční bankou odhadován podíl hotovostních plateb ve výši 80 %, tj. podíl bezhotovostních plateb tak byl ve výši 20 %. Dle průzkumu společnosti Mastercard byl pro rok 2021 odhadován podíl plateb realizovaných platební kartou na 60 %, pro rok 2025 společnost PwC odhaduje další nárůst počtu bezhotovostních transakcí o více než 80 % oproti dnešnímu stavu,
uvedlo ministerstvo financí ve zprávě RIA.
Ze zmíněného 80% nárůstu počtu bezhotovostních transakcí však ministerstvo financí následně v důvodové zprávě udělalo, že pro rok 2025 je odhadován 80% podíl bezhotovostních transakcí. Nárůst počtu bezhotovostních transakcí o 80 % však nemusí znamenat 80% podíl. Navíc nebyly nijak řešeny jednotlivé obory podnikání, jelikož v různých segmentech může být podíl bezhotovostních transakcí rozdílný. Zatímco u e-shopů půjde o drtivou většinu, u restaurací mohou být čísla jiná.
Jak bude vypadat EET 2.0?
Pokud bude novou vládu skládat hnutí ANO, s vysokou pravděpodobností se vrátí i elektronická evidence tržeb (EET). Její opětovné zavedení slibuje bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Jak přesně bude nové EET vypadat, Schillerová zatím nespecifikovala, ale měla by být podle ní pro podnikatele jednodušší a levnější.
Pusťte si podcast Teorie bulharské konstanty, který se čachrům s čísly okolo EET věnuje:
- Jak si ministři upravovali realitu kolem EET?
- Jaká data opravdu ukazují přínos EET ?
- Bude Alena Schillerová propagovat EET v kostýmu kasičky?
- Jak by vypadala EET v pravěku nebo středověku?
ČLÁNKY DO MAILU