Zákon o elektronické evidenci tržeb již prochází připomínkovým řízením. Ministerstvo financí zůstalo věrné svým proklamacím a systém, který navrhuje, vychází z chorvatského modelu tzv. “fiskalizace". Předložený zákon sice celý systém elektronické evidence tržeb specifikuje (například zavádí pro zákazníky povinnost převzít účtenku), nutno však poznamenat, že nad řadou věcí zůstává stále viset otazník. Konkrétní podobu a harmonogram totiž mají upravit až vyhlášky ministerstva.
Základní principy systému
Ministerstvo financí poslalo do připomínkového řízení nový zákon, který by měl od roku 2016 zavést elektronickou evidenci tržeb. Ta bude dle ministerstva stát na následujících pilířích:
- elektronizace při současném zajištění ochrany dat,
- on-line přístup správce daně k údajům,
- umožnění dobrovolného zapojení veřejnosti do kontroly dodržování zákona,
- otevřené hardwarové řešení,
- otevřené softwarové řešení.
Zákon vymezuje, že za evidovanou tržbu se považuje platba poplatníkovi (příslušnému podnikateli), která je uskutečněna prostřednictvím:
- hotovosti,
- bezhotovostního převodu peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat,
- poukázky na zboží nebo služby,
- šeku,
- směnky nebo
- jednotek, které reprezentují peněžní prostředky.
Jak přesně bude elektronická evidence vypadat, stále není jasné.
Jak již ministerstvo avizovalo, navrhuje systém založený na průběžném předávání požadovaných informací prostřednictvím výměny mezi povinným subjektem a správcem evidence skrze stálé internetové připojení. K uskutečňování evidence je z důvodu minimalizace nákladů na straně povinných subjektů vhodné umožnit využití libovolného přístroje podporujícího založení potřebného internetového připojení a doprovodné funkce nutné ke splnění zákonných podmínek průběhu evidence. V tomto směru tedy ve vztahu k užitým zařízením nedojde k využití autorizačních procesů,
uvádí se v důvodové zprávě.
Čtěte také: Elektronická evidence tržeb se dotkne více než půl milionu podnikatelů
Co všechno budou podnikatelé odesílat a vydávat na účtence
Po předání informací o provedené transakci správce daně potvrdí zaevidování transakce přidělením a okamžitým zasláním zvláštního čísla transakce prostřednictvím stálého elektronického spojení. V případech výpadku připojení bude umožněno zaslat údaje dodatečně, a to do 48 hodin. Součástí zasílaných údajů má být vždy:
- celková částka tržby,
- způsob úhrady tržby,
- bezpečnostní kód poplatníka vytvořený poplatníkem, který prokazuje jednoznačnou vazbu mezi poplatníkem a datovou zprávou; způsob tvorby bezpečnostního kódu stanoví ministerstvo financí vyhláškou,
- údaj o pořadí účtenky,
- identifikace provozovny a pokladního místa a
- jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozdělení celkové částky dle sazeb daně z přidané hodnoty.
Ministerstvo financí navíc stanoví vyhláškou další požadované údaje o tržbě.
Zákon rovněž stanovuje, jaké všechny údaje bude muset obsahovat účtenka. Součástí účtenky má být vždy:
- celková částka tržby,
- bezpečnostní kód poplatníka,
- fiskální identifikační kód jako jednoznačný identifikátor vytvořený správcem daně potvrzující zaevidování tržby,
- údaj o pořadí účtenky,
- identifikace provozovny a pokladního místa a
- údaj o tom, zda byla tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.
Stejně jako v případě zasílaných údajů může ministerstvo povinné náležitosti účtenky rozšířit vyhláškou.
Ohledně elektronické evidence tržeb budou muset podnikatelé též podat žádost o autentizační údaje, a to datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, kterou budou muset odeslat skrze datovou schránku na adresu určenou pro evidenci tržeb nebo prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy na technickém nosiči datových zpráv, jehož formu zveřejní správce daně.
Čtěte také: Elektronická evidence tržeb padne jako první na hoteliéry a hostinské
U některých podnikatelů postačí zjednodušený režim
Přestože se má elektronická evidence vztáhnout na velkou část podnikatelů, někteří ji mohou být ušetřeni či mohou spadat do zjednodušeného režimu evidence tržeb. Zákon totiž připouští, aby ministerstvo financí ve vyhlášce stanovilo tržby, které z důvodu hospodárnosti nebo plynulého průběhu evidence tržeb budou z evidování tržeb vyloučeny nebo se mohou evidovat ve zjednodušeném režimu. Pokud ve vyhlášce ministerstvo nestanoví jinak, budou moci ale vybraní podnikatelé evidovat tržby ve zjednodušeném režimu jen na základě povolení.
Podnikatelé budou mít ve zjednodušeném režimu oproti standardnímu dvě úlevy. Nebudou muset správci daně zasílat údaje o evidované tržbě v okamžiku uskutečnění tržby, nýbrž bude stačit údaje poslat do pěti dnů od uskutečnění tržby. Zadruhé pak podnikatelé nebudou muset uvádět na účtence fiskální identifikační kód účtenky.
Zákazník bude povinen převzít účtenku
Není bez zajímavosti, že zákon stanovuje povinnost i pro zákazníka. Konkrétně jde o to, že zákazník bude dle zákona povinen převzít účtenku. Podnikatelé navíc budou muset na pokladním místě na viditelném prostoru v dostatečně čitelné formě vyvěsit informační oznámení o tom, že ten, od koho plyne evidovaná tržba, musí převzít účtenku. Podnikatelé se však nemusí bát, že budou muset zákazníkům účtenky doslova rvát do rukou.
Jak kostrbatě vysvětluje důvodová zpráva, převzetím se rozumí přechod dispozice s evidenčním dokladem do sféry původce tržby do té míry, která zakládá alespoň jeho potencionální možnost se se základním obsahem (evidentně existujícího) evidenčního dokladu seznámit, sdělení a, je-li to z jeho strany možné, uskutečnění jeho vůle k nakládání s evidenčním dokladem. Přitom je bezpředmětné, zda se účtenka fakticky ocitla v rukou původce tržby, zásadní je, že původce tržby měl možnost se s obsahem účtenky seznámit a bezprostředně sdělil svou vůli, přičemž účelem je, aby následující faktické nakládání s evidenčním dokladem, ať již provedené jím samotným, poplatníkem, který má tržbu evidovat, jím pověřenou osobou, případně třetí osobou, bylo v souladu s jeho vůlí,
doplňuje se v důvodové zprávě.
Měla by tak postačit stávající praxe (nejen) velkých supermarketů, které účtenku vždy na pokladně vyjedou a případně ji zákazníkovi přikládají k nákupu.
Účtenková loterie stále ve hře
K odebírání účtenek bude navíc možná zákazníky motivovat i účtenková loterie, kterou sice zákon přímo nezavádí, její potenciální uspořádání však vyjímá z loterijního zákona. Přestože se proti účtenkové loterii staví podnikatelské asociace, ministerstvo financí její zavedení zvažuje. Pořádání loterie je uvažováno spíše v nepravidelných časových intervalech s cílem seznámení veřejnosti s tímto nově navrženým nástrojem a připomenutí jeho existence, nikoliv ve formě pravidelných slosování,
upřesňuje se v důvodové zprávě.
Za porušení zákona nejprve fixní pokuta
Zákon rovněž zavádí sankce pro podnikatele, kteří nebudou plnit uložené povinnosti. Maximální výše sankce je stanovena na 500 tisíc korun. V případě prvního a druhého provinění (poplatník poprvé za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců nezašle žádný údaj o evidované tržbě nebo poprvé nevydá účtenku) pak zákon zavádí fixní pokutu ve výši 2000 korun a 5000 korun. Kromě pokuty může být podnikateli též zavřena provozovna či zakázána činnost.
Harmonogram se teprve zveřejní
Co se týče účinnosti, počítá ministerstvo se začátkem roku 2016. Podnikatelé se jen musí připravit, že některé registrační povinnosti budou platné již od listopadu 2015. Zároveň budou moci některá odvětví doufat, že se na ně povinnost elektronické evidence bude vztahovat až později. Zákon totiž umožňuje dočasné výjimky z evidenci tržeb, tj. rozfázování náběhu povinnosti evidence, a to až po dobu tří let. Konkrétní podoba tohoto rozfázování bude opět obsažena ve vyhlášce, kterou vydá ministerstvo.
Čtěte také: Elektronická evidence tržeb od roku 2016, z počátku se vyhne mikropodnikatelům
