Spolu s růstem nákladů na bydlení se každoročně zvyšuje i nezabavitelná částka potřebná pro výpočet srážek ze mzdy. V roce 2012 vzrostlo po delší době i existenční minimum, proto je nárůst v nezabavitelném minimu vyšší než vloni. Činí 773 korun. Logickým důsledkem jeho zvýšení je prodloužení doby obsluhy jednotlivých srážek věřitelů, pro které jsou srážky prováděny. Čtěte také: Jak postupovat při „zapřené“ exekuční srážce z platu
Základní pravidla pro provádění srážek ze mzdy
Možnost srážet zaměstnanci ze mzdy stanovuje zákoník práce. Zaměstnavatel sráží ze mzdy v případech, kdy:
- je srážka stanovena zákonem,
- zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o srážkách ze mzdy,
- srážky slouží k úhradě členských příspěvků členem odborové organizace.
Srážky ze mzdy v roce 2012
Srážky se provádějí zásadně z čisté mzdy, do které se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy základní nezabavitelná částka. Ta se každoročně mění. Čtěte také: Exekuce budou přeneseny na soukromé exekutory
Pro rok 2012 činí nezabavitelná částka dlužníka 5841,33 Kč. Na každou osobu, které je povinen dlužník poskytovat výživné, se uplatní ¼ z hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného, tj. 1460,33 Kč. Částka, nad kterou se srazí veškerý zbytek mzdy, je pro tento rok stanovena na 8762 Kč.
| Rok | 2011 | 2012 |
|---|---|---|
| Životní minimum jedince | 3126 Kč | 3410 Kč |
| Náklady na bydlení | 4863 Kč | 5352 Kč |
| Základní nezabavitelná částka | 7989 Kč | 8762 Kč |
| 2/3 základní nezabavitelné částky | 5326 Kč | 5841,33 Kč |
| 1/4 základní nez. částky na povinného | 1331,50 Kč | 1460,33 Kč |
| Maximum 1/3 zbytku čisté mzdy | 2663 Kč | 2920 Kč |
Výpočet nezabavitelných částek v roce 2012
V roce 2012 se bude, na rozdíl od roku 2011, pracovat s haléřovými částkami. Na celé koruny nahoru se zaokrouhlí v souladu s nařízením o nezabavitelných částkách až konečná nezabavitelná částka po součtu na poplatníka a jeho vyživované osoby.
Příklady zaokrouhlení nezabavitelných částek:
- Svobodná, bezdětná pracovnice bude mít základní nezabavitelnou částku 5841,33 Kč, po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 5842 Kč.
- Ženatý zaměstnanec s manželkou a jedním dítětem bude mít nezabavitelnou částku 8761,99 Kč (5841,33 + 1460,33 + 1460,33), po zaokrouhlení 8762 Kč.
Připomenutí postupu výpočtu srážek ze mzdy:
- Stanovíme čistou mzdu.
- Z čisté mzdy odpočítáme nezabavitelnou částku (5841,33 Kč) + částku za každou vyživovanou osobu (1460,33 Kč). Sečteme a zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru dle § 3 nařízení o nezabavitelných částkách.
- Jestliže je rozdíl čisté mzdy a nezabavitelných částek větší než 8762 Kč, je tato část plně zabavitelnou částkou. Částku 8762 Kč (nebo nižší zbytek) zaokrouhlíme směrem dolů dle§ 279 občanského soudního řádu na částku dělitelnou třemi. Z částky 8762 vychází 2920 Kč, zbytek 2 Kč se připočte k základní nezabavitelné částce povinného.
- Z první třetiny zbytku čisté mzdy se uhradí pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak přednostní pohledávky podle pořadí, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Pokud nestačí částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Jestliže by nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Třetí třetina se vyplácí povinnému.
- Plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy připočteme ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek, zbývající část se připočte k první třetině. Čtěte také: Exekutor ponechá věřiteli věci nezbytné pro výdělečnou činnost. Co je ale pro podnikání nezbytné?
Při více srážkách je třeba rozdělit pohledávky na výživné, přednostní a nepřednostní pohledávky podle pořadí. Důležité je pečlivé poznamenání data doručení nařízení výkonu rozhodnutí nebo podpisu dohody o srážkách ze mzdy se zaměstnancem.
Kdo jsou vyživované osoby?
Jedná se o osoby, na něž se vztahuje vyživovací povinnost, vyjmenovává ustanovení § 1 odst. nařízení vlády 595/2006 Sb. Zde se píše, že na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Čtěte také: Srážíte ze mzdy? Není výživné jako výživné
Hovoří se i o ostatních vyživovaných osobách. V praxi pak činí potíže, určit, koho lze za takovou osobu považovat. Jak pro server Podnikatel.cz uvedla Petra Báčová, tisková mluvčí Exekutorské komory ČR, pod pojmem „ostatní vyživované osoby“ na základě zákona o rodině rozumíme „ostatní příbuzní“. Jedná se např. předky a potomky, nikoliv už sourozence apod.,
sděluje Petra Báčová a dodává, že v tomto případě však musí být vyživovací povinnost stanovena soudní cestou. Nevyplývá automaticky ze zákona. Musí se totiž přihlédnout k § 90 zákona o rodině, kde se uvádí „jen pokud toho nutně potřebují“.
Z čeho se exekuce nesráží
Připomínáme změnu občanského soudního řádu, na základě které se od roku 2012 nesráží z nemocenských dávek ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a v mateřství. Stejně jako v loňském roce podléhají exekučním srážkám dávky nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství.
Naopak pro rok 2012 zůstává v platnosti ustanovení, kterým se výkony rozhodnutí nesráží z dohod o provedení práce. Týká se pouze výkonu rozhodnutí, tj. exekucí. Srážky například na základě dohody zaměstnavatele se zaměstnancem z dohody o provedení práce možné jsou. Podle § 299 občanského soudního řádu se srážky ze mzdy a jiných příjmů týkají dohody o pracovní činnosti, nikoliv dohody o provedení práce,
vysvětluje Petra Báčová. Dodává, že to ovšem neimplikuje, že odměnu, která povinnému plyne z dohody o provedení práce, nemůže soudní exekutor postihnout. Na tyto příjmy je totiž nutné pohlížet jako na „jinou peněžitou pohledávku“ podle § 312 odst. 1 občanského soudního řádu.
V tomto ustanovení jsou vymezeny případy vymykající se nárokům definovaným v uvedeném § 299 a rovněž pohledávkám z účtu u peněžních ústavů. Pro dohodu o provedení práce tedy platí, že plnění z ní vyplývající jsou postižitelná v celém rozsahu, a to přikázáním jiné peněžité pohledávky (i s perspektivou budoucí splatnosti). Zjednodušeně řečeno, zaměstnavatel z dohody o provedení práce v rámci zúčtování mzdy nesráží, exekutor ale dlužníkovi peněžitou odměnu „zabavit“ může.
ČLÁNKY DO MAILU