Spolu s možnými změnami v souvislosti s takzvanými úspornými opatřeními státního rozpočtu, nejeden podnikatel zvažuje od příštího roku přechod z paušálních výdajů na výdaje skutečné. To je vhodné předem naplánovat. Nejlépe před podáním daňového přiznání za rok 2012.
Čtěte také: Čtěte také: Štěstí v neštěstí, omezení paušálů se výrazně promítne „jen“ na OSVČ s dětmi
Možné změny od roku 2013
Výše výdajů stanovených procentem z příjmů, tzv. paušálních výdajů zůstane nakonec zachována v současné výši. Mohlo by však dojít k několika významným změnám. U osob samostatně výdělečně činných s příjmy, ke kterým je stanoven 30 nebo 40% paušál, má být jeho využití omezeno maximální částkou. Mezním příjmem budou dva miliony korun.
Dalším omezením jsou daňové slevy. OSVČ, jež budou chtít využít výdajový paušál, si neuplatní daňové zvýhodnění na vyživované dítě a na manžela či manželku bez vlastních příjmů, jestliže budou mít příjmy pouze z podnikatelské a jiné výdělečné činnosti. V případě souběhu příjmů z více druhů činností pak má být nárok na daňové úlevy zachován za podmínky, kdy součet základů daně s využitím paušálu bude nižší než 50 % celkového základu daně.
Čtěte také: Máme návod, jak u nových výdajových paušálů nepřijít o některé slevy
Zvažujete přechod na skutečné výdaje?
Je tedy logické, že pro řadu osob samostatně výdělečně činných by mohl být od roku 2013 přechod na skutečné výdaje, respektive daňovou evidenci, výhodnější. Dosud přecházelo nejčastěji ze skutečných výdajů na výdaje paušální. O návody jak takovou změnu provést není na internetu nebo v tištěných publikacích nouze. Opačný postup, tedy přechod z paušálu na daňovou evidenci, už tak častý není. Server Podnikatel.cz připravil návod, jak přechod nejlépe provést. A to z hlediska daně z příjmů i odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Změnu je totiž možné naplánovat jak s podaným daňovým přiznáním za rok 2012, tak v průběhu roku 2013, dodatečným daňovým přiznáním. Druhá varianta je komplikovanější, ale ne neproveditelná.
Čtěte také: Jak se dotknou Kalouskova opatření zaměstnanců?
Úprava daňového základu
Poplatník je v situaci „zahájení vedení daňové evidence“. To je zmíněno v poslední třetině paragrafu 23 odstavec 8 zákona o daních z příjmů. Zde se píše, že se musí (stejně jako při přechodu z vedení daňové evidence na paušální výdaje) speciálně upravit základ daně za rok 2012, konkrétně o tyto položky (pokud se u poplatníka vyskytují):
- cena nespotřebovaných zásob
- výše pohledávek, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y zákona o daních z příjmů,
- výše závazků (neuvažují se přijaté a zaplacené zálohy)
- další položky (rezervy).
Prakticky mohou nastat tři varianty:
- Poplatník neeviduje k 31. 12. 2012 žádné zásoby, pohledávky, závazky atd. – nic nebrání přechodu z paušálních na skutečné výdaje. Nedodaňuje, dodatečné daňové přiznání nepodává.
- Poplatník eviduje k 31. 12. 2012 zásoby, pohledávky nebo závazky – upraví daňový základ o výše uvedené položky již v podaném daňovém přiznání za rok 2012. Od roku 2013 může přejít na daňovou evidenci, aniž by podával dodatečné daňové přiznání a opravný přehled za rok 2012.
- Poplatník eviduje k 31. 12. 2012 zásoby, pohledávky nebo závazky – pro přechod se rozhodne až v průběhu roku 2013. Je povinen podat dodatečné daňové přiznání za rok 2012 a opravný přehled o příjmech a výdajích ČSSZ. Daňový poradce společnosti MIVO Jan Molín upozorňuje v odborné poradně serveru Podnikatel.cz na poslední znění § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů. Zde je uvedeno, že se nesankcionuje případné pozdní doplacení daně z příjmů vztahující se k roku 2012. Podmínkou je, podání a doplacení lhůty nejpozději do konce lhůty pro podání daňového přiznání za rok 2013.
Příklad: Rád bych uplatnil v letošním roce skutečné náklady. V loni jsem měl ale neuhrazené faktury cca 1 milion korun, které byly v roce 2012 uhrazeny a nebyly tedy součástí daňového přiznání za rok 2011. Mohu v tomto dodatečném daňovém přiznání na částku 1 milion korun uplatnit 60procentní paušální výdaje, které bych standardně využil v roce 2011?
V tomto případě se bude dodaňovat uvedený milion korun, tj. celá výše pohledávek. K dodaněným pohledávkám se výdaje bohužel neuplatní (uplatňují se pouze k příjmům, ne k úpravě daňového základu).
Opravný přehled pro ČSSZ
Jestliže se pro změnu rozhodne poplatník až po podaném daňovém přiznání za tok 2012, bude nutné podat opravný přehled o příjmech a výdajích. Při změně způsobu uplatňování výdajů podle § 7 zákon a o daních z příjmů (výdaje procentem z příjmů) na způsob podle § 24 zákona o daních z příjmů (skutečné výdaje) se základ daně upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo. Pokud OSVČ provede úpravu daňového základu, ovlivní i výši vyměřovacího základu pro OSVČ. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu. Daňovým základem se rozumí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů.
Postup je shodný s postupem pro podání daňového přiznání. Pokud dojde ke změně daňového základu, a tím i vyměřovacího základu, je OSVČ povinna podat opravný přehled, ve kterém uvede novou výši daňového i vyměřovacího základu. Opravný přehled se podává nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se o takové změně výše vyměřovacího základu OSVČ dozvěděla (podání dodatečného přiznání).
Nedoplatek pojistného a penále
Jak pro server Podnikatel.cz uvedla Jana Buraňová, mluvčí ČSSZ, vzniklý „nedoplatek“ pojistného na důchodové pojištění (rozdíl mezi původním pojistným a nově stanoveným pojistným), je OSVČ povinna doplatit do 8 dnů ode dne, ve kterém podala nebo měla podat opravný přehled. Z výše uvedeného vyplývá, že je stanovena nová lhůta pro úhradu této části doplatku a penále se případně počítá až při pozdní úhradě, tj. od devátého dne po marném uplynutí lhůty pro podání opravného přehledu, jestliže do té doby není doplatek uhrazen,
ujistila Jana Buraňová. Dodala, že nový předpis záloh na pojistné z nově stanoveného měsíčního vyměřovacího základu platí pro měsíc, ve kterém OSVČ podala nebo měla podat přehled, a následující až do měsíce předcházejícímu měsíci, ve kterém bude, či měl by být podán přehled za další kalendářní rok.
Případné zaplacené pohledávky z roku 2012 neovlivní příjmy v následujících obdobích. Vyměřovací základ bude nadále shodný se základem pro daňové přiznání.
Čtěte také: Uvažujete o přechodu z paušálu na skutečné výdaje? Poradíme Vám
Zdravotní pojišťovně se přehled nepodává
Jiná situace je u přehledu pro zdravotní pojišťovnu. Daňovou úpravu podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů nelze z pohledu zdravotního pojištění považovat za příjem ani výdaj ze samostatné výdělečné činnosti. Jde o úpravu rozdílu mezi příjmy a výdaji. Do vyměřovacího základu se „dodaněné“ pohledávky promítnou až v době, kdy dojde k jejich skutečnému uhrazení.
Osoby samostatně výdělečně činné nebudou mít při dodanění pohledávek z roku 2012 shodný základ daně z daňového přiznání se základem pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění. A zcela logicky ani v následujícím roce, kdy dojde k případnému uhrazení pohledávek, závazků nebo prodeji zásob z roku 2012. S tím je třeba počítat a stanovit základ pro odvod zdravotního pojistného odděleně.
Čtěte také: Přecházím na paušál. Jak na přehled pro sociálku a pojišťovnu
Foto: www.isifa.com
