Jak správně na crowdfunding? Chce to poctivou přípravu

Poslechněte si podcast

Jedná se o skupinové financování, prostřednictvím kterého dokážete svůj sen, svůj produkt uvést v život, říká v podcastu Podnikatel PLUS marketingový ředitel Skinners Michal Presse.

Crowdfunding se dělí na několik typů a využít jeho potenciál na maximum je prací klidně i na několik týdnů či měsíců. Má ale kromě získání prostředků i další výhody. Kdy vám ukáže, zda o váš produkt bude v budoucnu zájem, doplňuje Presse. Za každým projektem by měl být i zajímavý příběh, který bychom měli představit v úvodním videu, protože příběhy prodávají.

Crowdfunding začíná přebírat otěže ve financování nových projektů. Předbíhá tak i bankovní financování, s kterým jsou spojená značná rizika. Jak ale správně definovat crowdfunding?

Crowdfunding je v zásadě na definici velmi jednoduchá věc: Je to skupinové financování. Těch typů je vícero množství a záleží na tom, který z nich si pak samozřejmě člověk chce vybrat, který lépe slouží jeho cílům.

Jak se vlastně crowdfunding hodí začínajícím podnikatelům, kteří nemají základní kapitál? Je to pro ně vůbec vhodný zdroj počátečního kapitálu? Přeci jenom se také k něčemu zavazují.

Myslím si, že právě tento způsob startu jakéhokoliv byznysu je skvělý v tom, že mimo to, že na začátku nemáte dostatečný kapitál, tak vám crowdfunding ukáže i to, zda bude o ten váš produkt či projekt v budoucnu zájem. Myslím si, že na začátku každého podnikání je určitě super věc vědět, zda to, co se chystáte nabídnout trhu, bude rezonovat s cílovou skupinou, nebo naopak nebude. Crowdfunding je tak skvělý způsob, je uvést projekt v život.

Michal Presse

Marketingový ředitel Skinners

Myslíte si, že crowdfunding je lepší způsob získání kapitálu než si půjčovat v bance nebo hledat případné investory?

Asi záleží na daném projektu, který se chystáte spustit. Ona každá ta cesta má své výhody a své nevýhody. Myslím si, že na začátku podnikání je určitě bezpečnější v jistém ohledu začít právě přes crowdfunding. Když si zvážíte rizika spojená případně s půjčkou apod. Crowdfunding toto úplně nepředstavuje. Na druhou stranu samozřejmě člověk musí dostát svým závazkům u zákazníků nebo podporovatelů, kteří ho na začátku podpoří.

Jsou ve světě i případy, kdy se to nepovedlo, a pak jsou s tím spojené velké nepříjemnosti a ztráta důvěryhodnosti dané značky. Pokud se tedy jedná o již zavedenější značku. Asi bych zvažoval, do jaké oblasti se pouštím. Pokud by ta oblast měla být velmi kapitálově náročná, asi by se dalo uvažovat o bance nebo o investorech, ale pokud je to B2C firma, tak crowdfunding dává smysl.

A možná ještě jedna poznámka. Určitě je dobré se zaměřit také na to, s jakým produktem a na kterou tu platformu jdu, protože ne všechny platformy jsou vhodné pro všechny produkty. Je potřeba si samozřejmě na začátku udělat rešerši tak, aby člověk věděl, že například s jedním typem produktu nepůjde zrovna na Kickstarter, ale půjde třeba na HitHit a naopak.

Jaké jsou mezi tím rozdíly?

Existují určitá specifika jednotlivých platforem. Například Kickstarter je hodně o inovaci, o technologických věcech, o projektech, které cílí na širší mezinárodní zájem. Řekněme, že ten český rybníček umožňuje přistupovat k projektům jinak. Ať už se jedná o charitativnější záležitosti nebo klasické produkty.

Uvedu příklad: My jsme třeba věděli, že odstartovat dětskou kolekci není vhodné na Kickstarteru, že je vhodnější jít na HitHit.  Stejně tak například u naší poslední kampaně v loňském roce, která byla na naše prémiové barefoot boty.

Takže když budu chtít začít péct dorty, tak na Kickstarter rozhodně ne?

Asi ne. Na druhou stranu je třeba zajímavé, že velmi dobře na Kickstarteru fungují různé hry, deskové hry apod. Koneckonců, myslím si, že jedna z nejúspěšnějších kampaní byla právě od českých tvůrců. Právě Kickstarter je na toto vhodný.

Vraťme se k těm základům. Kde vidíte klasické výhody, ale i nevýhody crowdfundingu?

Jejich samozřejmě spousta. Výhodou určitě je, když to vztáhnu k začínající firmě, si otestovat, zda bude o produkt či projekt zájem nebo nebude. A to si myslím, že je vlastně možná jedna z těch největších výhod. Tím si i zjistíte, zda jsou lidé ochotni v dané cenové hladině na ten daný produkt přispět a poté si ho tedy i objednat.

Jednou z nevýhod, oproti standardní e-commerce, jsou problémy s měřením a analytikou. U e-shopu máte o těch číslech přehled lepší, než když využíváte některou z uvedených platforem.

Další nevýhodou také je, že když se vám nepovede vybrat cílovou částku, tak se prostředky automaticky vrací přispěvatelům, ale tím už je tu ztráta ve smyslu ztráty energie, času i financí. Do poslední chvíle je to tedy trochu nejistota.

Více si poslechněte v podcastu, přehrávač je vložen v úvodu článku.