Další novinkou má být umožnění skrytého pořizování audiovizuálních záznamů při kontrolách nelegální práce. Změny přináší novela zákona o zaměstnanosti, kterou by dnes měla projednat vláda.
Za nelegální práci bude moct padnout nový trest
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) navrhuje zavedení dalšího postihu za nelegální zaměstnávání. Počítá s tím návrh novely zákona o zaměstnanosti, který by měla 5. června projednat vláda. Pokud novela projde, nově budou moct inspekce práce zveřejnit podnikatele, kterým byla pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce nebo za zastřené zprostředkování zaměstnání. Zveřejnění těchto údajů bude mít zejména odrazující efekt. Mnohé právnické a fyzické osoby totiž odmítají spolupracovat s těmi, kteří porušují právní předpisy, a je tedy v zájmu všech subjektů jednat tak, aby k umožnění výkonu nelegální práce nedocházelo. Zveřejnění může pomoci nejen osobám ucházejícím se o zaměstnání, ale i široké veřejnosti získat představu o solidních zaměstnavatelích,
uvádí důvodová zpráva.
Zveřejnění bude na rok
Zda bude pokutovaný podnikatel zveřejněn, bude spočívat na správní úvaze orgánů inspekce práce, čímž bude podle MPSV zajištěno, že veřejnost bude informována pouze o případech s náležitou závažností. Zveřejňování bude probíhat za podmínek stanovených přestupkovým zákonem pro tento druh trestu se speciálními odchylkami stanovenými v zákoně o zaměstnanosti. Zveřejňování bude probíhat pouze na úřední desce. Nikoli ale na úředních deskách jednotlivých oblastních inspektorátů, ale na úřední desce Státního úřadu inspekce práce, aby informace byly uvedeny na jednom místě. Další odchylkou bude stanovení speciální doby zveřejnění na úřední desce. Rozhodnutí bude zveřejněno vždy po dobu 1 roku, neboť doba stanovená pro zveřejnění na úřední desce v obecné úpravě je zcela nedostatečná s ohledem na značnou závažnost daných přestupků,
píše se v důvodové zprávě.
Jurečka ustoupil, původně měl být trest automatický
Trest zveřejnění tak bude možnost, nikoli povinnost. Původně přitom MPSV navrhovalo, aby byl podnikatel, který umožní nelegální práci nebo zastřené zprostředkování zaměstnání, zveřejněn vždy. Pokud by výše přesáhla 50 000 Kč, měl být i uveden konkrétní přestupek. Všechny informace navíc měly být k dispozici veřejnosti po dobu 3 let. Proti návrhu se však v připomínkovém řízení vymezily podnikatelské asociace a ministerstvo tak nakonec ustoupilo.
Kontroloři budou moct skrytě nahrávat
Možnost zveřejnění firmy, která dostala pokutu za nelegální zaměstnávání, není v oblasti kontrol a sankcí jedinou novinkou. Novela totiž také umožní inspektorům práce skryté pořizování audiovizuálních záznamů. Podle MPSV je totiž nelegální práce ze své podstaty skrytý element a umožnění takovéhoto nahrávání obecně zefektivní kontrolu v určitých sektorech trhu práce, kdy se orgány inspekce práce mohou dostávat do důkazní nouze.
Orgány inspekce práce mají obecně oprávnění pořizovat audiovizuální záznamy, nikoli však bez vědomí kontrolovaného subjektu. S ohledem na skrytou povahu nelegální práce by upozornění kontrolovaného subjektu na pořizování těchto záznamů vedlo ke zmaření účelu kontroly. Skryté nahrávání rovněž bude mít pozitivní dopad na případné vynucování součinnosti kontrolované osoby, neboť bude dokumentováno její jednání, kterým se pokouší kontrolu mařit,
tvrdí důvodová zpráva.
Pokud novela projde celým legislativním procesem, nabyde účinnosti na začátku roku 2025.
Zaměstnávali jste někdy pracovníky nelegálním způsobem?
Za nelegální práci lze zakázat činnost
Výše zmíněné změny navazují na novinky, které nabyly účinnosti na začátku letošního roku, kdy se kromě úpravy definice nelegální práce zpřísnily i tresty. Podnikatelům, kteří umožní výkon nelegální práce, může být nově zakázaná činnost až na dva roky. I nadále platí, že fyzická osoba může dostat za to, že umožní nelegální práci, pokutu až 5 milionů korun a právnická osoba až dvojnásobek.
Úřady se na nelegální práci zaměřují
Jak navíc ohlásil Státní úřad inspekce práce, letos chystá zvýšit aktivitu v kontrolní činnosti zaměřené na odhalování nelegálního zaměstnávání a zastřeného zprostředkování. Celkově úřad plánuje udělat u zaměstnavatelů přes 19 tisíc kontrol. Prozatím dokončil 6457 kontrol (údaje k 30. 4. 2024), a z toho bylo 2223 kontrol zaměřeno na odhalování nelegálního zaměstnávání, 2802 kontrol na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti, 1179 na pracovněprávní vztahy a 253 kontrol na dodržování ustanovení zákona o zaměstnanosti.
Hlavní priority činnosti inspekce práce pro rok 2024:
- Zvýšená aktivita v kontrolní činnosti zaměřené na odhalování nelegálního zaměstnávání a zastřeného zprostředkování.
- Kontroly pracovních podmínek cizinců, včetně držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny.
- Kontroly zaměřené na plnění zákonných podmínek agenturního zaměstnávání.
- Cílené kontroly zaměřené na oblast pracovní doby a odměňování zaměstnanců.
- Kontroly příčin a okolností pracovních úrazů a kontroly zaměřené na pracoviště se zvýšeným rizikem vzniku pracovního úrazu.
- Monitorování problematiky zaměstnavateli nehlášených úrazů, o kterých se inspektoráty práce dozví od jiných subjektů (PČR, média, dotazy z poradenství) s následným důsledným komplexním postupem při inspekci.
- Zapojení do společných kontrol a aktivit Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA).
