Hlavní navigace

Jurečka mystifikuje. Stát netuší, zda díky slevám nějaké částečné úvazky vznikly

28. 2. 2024
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Vitalia.cz /Karel Choc
[KOMENTÁŘ] Zatímco ministerstvo se správně vyhnulo kauzalitě mezi zavedením slevy na pojistném a počtem nově vzniklých částečných úvazků, samotný ministr Marian Jurečka demagogii neodolal.

Jeho tvrzení, že díky slevám na pojistném vzniklo přes 22 tisíc nových částečných úvazků, totiž nelze ničím doložit. Nikdo totiž neví, kolik částečných úvazků vznikalo v předchozích letech a zda by tyto úvazky nevznikly i bez slev na pojistném.

Co se dozvíte v článku
  1. Slevy už lze využívat rok
  2. Po zavedení slev vzniklo 22,6 tisíce nových úvazků
  3. Nikdo neví, zda úvazky vznikly díky slevám
  4. Nejsou slevy jen nástrojem optimalizace?
  5. Rekordně krátké připomínkové řízení

Slevy už lze využívat rok

Od loňského února mohou zaměstnavatelé využít slevu na sociálním pojištění na částečné úvazky u některých kategorií zaměstnanců. Konkrétně jde o 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců na částečné úvazky, přičemž musí jít o lidi starší 55 let, studenty, mladší 21 let, nedávno rekvalifikované, zdravotně postižené a rodiče, kteří pečují o malé dítě.

Po zavedení slev vzniklo 22,6 tisíce nových úvazků

Minulý týden pak ministerstvo práce a sociálních věcí představilo aktuální statistiky, jak jsou slevy využívány. Od února loňského roku tuto slevu využilo 25 789 zaměstnavatelů pro 123 644 zaměstnanců. Celková částka slev na pojistném za celé pojistné období činila 877 milionů korun a průměrný vyměřovací základ osoby, pro kterou zaměstnavatel uplatňuje slevu, dosáhl v prosinci 2023 částky 22 047 korun. Od začátku platnosti slevy vzniklo nově 22,6 tisíce zkrácených úvazků. 

Na základě našich dat lze odvodit, že počet osob, u nichž vznikl nový pojistný vztah po zavedení slev na pojistném, činil 22 641. Z toho 16 327 osob mělo tento pojistný vztah otevřený i k prosinci 2023. To osobně vnímám velmi pozitivně a značí to zájem ze strany zaměstnavatelů i zaměstnanců, komentoval ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) František Boháček.

Z dat ještě vyplynulo, že 74 % slev bylo uplatněno na ženy. 38 % slev pak bylo využito na zaměstnance pečující o dítě mladší 10 let a 36 % na zaměstnance starší 55 let.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka k tomu na Twitteru uvedl: Od loňského února využilo 25 789 zaměstnavatelů slevu na pojistném za zkrácené úvazky pro 123 644 zaměstnanců. Tímto opatřením ulehčujeme přístup na trh práce pro všechny, kteří z nějakého důvodu nemohou pracovat na plný úvazek. Díky tomu vzniklo přes 22 tisíc nových úvazků.

Nikdo neví, zda úvazky vznikly díky slevám

Zatímco tisková zpráva ministerstva byla korektní, poslední ministrova věta byla značně zavádějící. Ve skutečnosti totiž zveřejněná data nic takového neříkají. Nikdo neví, zda by tyto částečné úvazky nevznikly i bez slev a data, ze kterých by to mohl stát aspoň přibližně odvodit, nikdo nesleduje. Sama ČSSZ netuší, kolik před zavedením slev vznikalo ročně částečných úvazků. Touto informací ČSSZ nedisponuje. Rozsah kratší pracovní (služební) doby se sleduje pouze u zaměstnanců, za které zaměstnavatel uplatňuje slevu na pojistném dle z. č. 216/2022 Sb., a to od účinnosti tohoto zákona, potvrdila serveru Podnikatel.cz Tereza Koukolová, mluvčí ČSSZ.

Kdyby například byl v roce 2023 velký skok oproti předchozím letům a zvýšil se i poměr částečných úvazků vůči počtu celkové pracovní síle, šlo by nárůst slevám přisuzovat. Takto ale nelze říct nic jiného, než že po zavedení slev vzniklo tolik a tolik úvazků, aniž by kdokoli věděl, zda by tyto úvazky nevznikly i bez slev. Jakékoli tvrzení o kauzalitě („díky tomu“) je tak jen ničím nepodloženým tvrzením, které funguje pouze na bázi víry. Což u lidoveckého ministra, pravda, není tak úplně nečekané.

Nejsou slevy jen nástrojem optimalizace?

Zároveň je dobré si uvědomit ještě jednu věc. Ačkoli číslo 22,6 tisíce nových částečných úvazků může vypadat pro někoho možná dobře, v poměru k celkovém počtu zaměstnanců, na které byla sleva využito, jde o 18 %. Většina slev tedy nebyla uplatněna na nově vzniklý částečný úvazek a zaměstnanci tak u zaměstnavatele pracovali už před zavedením slev. Zůstává tak otázkou, zda se slevy nestaly pouze nástrojem optimalizace.

Více by mohl napovědět ještě jeden doplňující údaj, a to kolik z těchto zaměstnanců, co pracují u stejného zaměstnavatele, bylo loni ještě na plný úvazek a teď přešli formálně na částečný. Tato data ale ČSSZ, jak bylo popsáno výše, nesleduje. Není přitom bez zajímavosti, že když se v minulosti prvně plánovalo zavedení slev na pojistném, jednou z podmínek využití bylo, že dotyčný nesměl u zaměstnavatele předtím pracovat. Tato podmínky však v současném zákoně není a nikdo tak netuší, zda slevy nejsou hlavně nástrojem daňové optimalizace, kdy zaměstnavatelé zaměstnance formálně převedou na částečný úvazek, i když reálně stále půjde o plný.

Zároveň však samozřejmě může platit i opačně, že nebýt slev, třeba by zmíněná většina částečných úvazků už nebyla nabízena. Ale opět bez detailních dat, kolik například zanikalo částečných úvazků v předchozích letech, nelze ani nic odhadovat.

Content First

Rekordně krátké připomínkové řízení

Slevy na pojistném navíc provází kontroverze už od počátku. Přestože šlo o změnu avizovanou už v programovém prohlášení vlády, připomínkové řízení trvalo jen od 17. května do 20. května 2022, tedy jen 3 celé pracovní dny. Následně navíc ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo návrh pozdě Legislativní radě vlády. Účinnost normy byla přitom navrhována až za půl roku po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Krácení připomínkového řízení už se vládě vrací, další chaos čekejte u dohod Přečtěte si také:

Krácení připomínkového řízení už se vládě vrací, další chaos čekejte u dohod

V zákoně tak „překvapivě“ zůstaly chyby, které podnikatele odrazovaly od využití slev. Ty se uplatňovaly pouze pár měsíců a ministerstvo práce a sociálních věcí už muselo předložit opravnou novelu. Na závěr ještě připomeňme, že navzdory pochvalným vyjádřením, jaký je o slevy zájem, zůstává jejich využití výrazně za očekáváním. Ministerstvo totiž původně hovořilo až o 260 tisících zaměstnancích, na které bude využívána.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).