Možnost uplatnit si slevu na pojistném za zaměstnance s kratším pracovním či služebním úvazkem byla spuštěna od měsíce února 2023. Za první měsíc fungování slev, tj. za měsíc únor, uplatnili zaměstnavatelé slevy u zhruba 62 tisíc zaměstnanců. V červnu to již bylo 86 tisíc zaměstnanců.
Ministerstvo práce a sociálních věcí odhadovalo, že slevy využijí zaměstnavatelé u 260 tisíc zaměstnanců. Prozatím se odhady zdaleka nenaplnily.
Co se dozvíte v článku
Počty uplatněných slev pomalu rostou
Tabulka ukazuje počet zaměstnavatelů, kteří slevu uplatnili, počet zaměstnanců a úhrn uplatněných slev za měsíc únor až červen 2023. Česká správa sociálního zabezpečení při poskytnutí údajů současně upozornila, že údaje ohledně slev na pojistném na částečné úvazky jsou podle stavu k určitému datu (konkrétně k 8. srpnu 2023) a mohou se v čase měnit (např. pokud zaměstnavatelé zpětně zjistí, že podmínky pro uplatnění slevy nesplnili). Údaje za červenec 2023 nebyly k datu zpracování článku dostupné, protože lhůta pro podání přehledu o výši pojistného ještě neskončila.
| Slevy uplatněné na pojistném | Počet zaměstnavatelů, kteří v daném měsíci slevu uplatnili | Počet zaměstnanců, za které byla uplatněna sleva | Úhrn uplatněných slev |
|---|---|---|---|
| únor | 17 609 | 61 585 | 61 040 095 Kč |
| březen | 20 308 | 72 917 | 76 108 190 Kč |
| duben | 21 384 | 86 028 | 90 797 351 Kč |
| květen | 21 807 | 83 707 | 91 747 039 Kč |
| červen | 21 939 | 85 806 | 96 521 394 Kč |
Určitý nárůst tam skutečně je, zejména ve výši uplatněných slev. Dá se očekávat, že v měsících červenci a srpnu bude zájem o slevy vzhledem k prázdninovým brigádám vyšší. Celková částka, kterou zaměstnavatelé díky slevám na pojistném ve sledovaném období na odvodech ušetřili, činí 416 214 069 Kč (úhrn za měsíce únor až červen).
Novela plánovaná od ledna 2024
Zákon č. 216/2022 Sb., změnil s účinností od 1. února 2023 zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Byly zavedeny slevy na pojistném u dotčené skupiny zaměstnanců pracujících na kratší pracovní úvazky. Novela byla schvalována v roce 2022 ještě ve stavu legislativní nouze, připomínkové řízení trvalo pouhé tři dny. Důsledkem je, že je zde řada chyb a nepřesností, které je třeba napravit.
Připravovanou novelou se plánují upřesnit dvě věkové kategorie, a to osoba starší 55 let a student:
- Osobou starší 55 let je zaměstnanec již v den 55. narozenin. V zájmu jednoznačného postupu se novelou § 7a odst. 1 písm. a) zákona o pojistném na sociální zabezpečení ustanovení mění v tom smyslu, že dotčenou skupinou zaměstnanců je osoba, která dosáhla alespoň věku 55 let (dosud je v zákoně uvedeno pouze osoba „starší 55 let“).
- Studium se posuzuje podle § 21 odst. 1 písm. a), § 22 a 23 zákona o důchodovém pojištění. Zde se doplňuje, že je zároveň mladší 26 let. Stanovením věkové hranice 26 let dochází ke sjednocení s vymezením nezaopatřenosti dítěte při studiu v zákoně o důchodovém pojištění, na který je v tomto ustanovení odkazováno. Aktuálně je teoreticky možné uplatnit slevu (při splnění ostatních podmínek) na studenta střední i vysoké školy prezenční formy studia bez věkového omezení.
Další legislativní úprava se týká omezujících podmínek, tj. situací, kdy zaměstnavatel, přestože má u zaměstnance důvod a uplatněný záměr, v jednotlivých měsících slevu uplatnit nemůže. Upřesňují se některá ustanovení a upravuje se zaokrouhlování. Jde o § 7a odst. 3 písm. a) až c) zákona o pojistném na sociální zabezpečení. Nejedná se o výraznou změnu, zaměstnavatelé takto již v praxi postupují. Doplňuje se rovněž evidenční povinnost zaměstnavatele.
Navržené změny již server Podnikatel.cz podrobně popisoval v článku:
Kontrolní činnost České správy sociálního zabezpečení
Důvodem, proč se prozatím nenaplnily odhady počtu uplatněných slev, respektive jejich využití zaměstnavateli, může být obava z možného pochybení. Právní úprava slev na pojistném totiž není jednoduchá a skýtá mnohá úskalí. Navíc se právní výklady k uplatnění slev v průběhu času z důvodu nepřesností v legislativě postupně měnily. Nezbývá než doufat, že připravovaná úprava přinese větší jistotu a tím i motivaci zaměstnavatelů k přijímání zaměstnanců z dotčených skupin v rámci kratších pracovních či služebních úvazků.
Jak pro server Podnikatel.cz upřesnila za Českou správu sociálního zabezpečení Jitka Drmolová, kontrolní činnost se vyhodnocuje pravidelně za kalendářní rok: Z průběžných informací nevyplývá, že by zaměstnavatelé nějakým výrazným způsobem při uplatňování slevy na pojistném chybovali.
Zaměstnavatelům mohou pomoci i informace, které Česká správa sociálního zabezpečení zveřejnila na svých internetových stránkách a průběžně je doplňuje. Jsou zde vysvětleny podmínky k uplatnění slev a uvedeny odpovědi na nejčastější otázky zaměstnavatelů. Největší potíže zřejmě činí omezující podmínky, a to § 7a odst. 3 písm. b) a c) zákona o pojistném na sociální zabezpečení.
Přepočet vyměřovacího základu na jednu odpracovanou hodinu
Sleva za zaměstnance dle § 7a odst. 3 písm. b) zákona o pojistném na sociální zabezpečení nenáleží, pokud úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele připadající na 1 hodinu z úhrnu odpracovaných hodin ze všech těchto zaměstnání v kalendářním měsíci je vyšší (částka se v roce 2023 podle posledních informací nijak nezaokrouhluje) než 1,15 % průměrné mzdy (tj. 463,726 Kč).
Za odpracovanou hodinu se považuje hodina, v níž zaměstnanec vykonával práci, a hodina, v níž zaměstnanec nepracoval, ale zaměstnavatel je povinen podle zvláštního zákona za takovou hodinu poskytnout náhradu mzdy ve stanovené výši, která je započitatelná do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Například jde o neodpracované hodiny z důvodu čerpání zákonné (ne prodloužené) dovolené.
Do odpracovaných hodin se pro tento účel nepočítají hodiny indispozičního volna/sick day (povinnost poskytnout náhradu mzdy zaměstnavateli nevyplývá ze zvláštního zákona). Za odpracované hodiny se nepovažují ani hodiny, v nichž měl zaměstnanec pracovat v prvních 14 kalendářních dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti, ale nepracoval – zaměstnavatel je sice povinen poskytovat za neodpracované hodiny náhradu mzdy ve výši, která ale není započitatelná do vyměřovacího základu, proto ani tato doba nemůže být považována za odpracovanou. K dobrovolnému navýšení náhrady mzdy se nepřihlíží.
Pokud je zaměstnanec celý měsíc v dočasné pracovní neschopnosti (nemá žádné hodiny, které by bylo možné započítat do odpracovaných hodin) a zaměstnavatel mu zúčtuje do tohoto měsíce příjem (např. odměnu), pak splnění podmínky nelze vyhodnotit. Považuje se proto za splněnou.
Limit počtu odpracovaných hodin
Podle § 7a odst. 3 písm. c) zákona o pojistném na sociální zabezpečení odpracovaná doba v pracovním nebo služebním poměru zaměstnance ze všech zaměstnání k témuž zaměstnavateli (bez ohledu, zda zakládají účast na pojištění či nikoliv), včetně dob, které se považují za výkon práce nebo služby (§ 348 odst. 1 zákoníku práce), nesmí u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci překročit 138 hodin; pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání/skončil zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce, upraví se tento limit v poměru počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v kalendářním měsíci a počtu kalendářních dnů v kalendářním měsíci s tím, že výsledek se zaokrouhluje na celé hodiny směrem nahoru; u zaměstnanců mladších 21 let se splnění této podmínky nesleduje, neboť sjednání kratší pracovní nebo služební doby se u těchto zaměstnanců nevyžaduje (jde o chybu zákona, bude od roku 2024 napraveno).
