Ukončit pracovní poměr může zaměstnanec i zaměstnavatel. Na rozdíl od zaměstnance tak může zaměstnavatel učinit pouze v zákonem vyjmenovaných důvodech. Jedná se o výpovědní důvody definované ustanovením § 52 zákoníku práce. Ovšem i zde existují výjimky. V určitých případech je zaměstnanec chráněn zákazem výpovědi.
Zákaz výpovědi
Zákaz výpovědi, takzvanou ochrannou dobu, kdy nelze dát zaměstnanci výpověď, podrobně popisuje zákoník práce v ustanovení § 53. Vztahuje se na případy, kdy je zaměstnanec:
- v pracovní neschopnosti (nemoc nebo úraz),
- ve výkonu vojenského cvičení,
- uvolněn k výkonu veřejné funkce,
- na mateřské či rodičovské dovolené,
- uznán dočasně práce nezpůsobilým pro práci v noci.
Výpověď podaná v ochranné době je neplatná. Pro posouzení její platnosti je rozhodující den doručení výpovědi. Proto by zaměstnavatel neměl podcenit pravidla doručování dle ustanovení § 334 – 336 zákoníku práce. Doručuje se do vlastních rukou nejčastěji na pracovišti, za určitých podmínek elektronickou cestou a až na posledním místě, jestliže nelze doručit předchozími způsoby, se doručuje prostřednictvím poštovního doručovatele. Čtěte více: Lze doručit výpověď datovou schránkou?
Výjimky z ochranné doby
V praxi však existují situace, kdy lze dát zaměstnanci výpověď, přestože je v pracovní neschopnosti či např. na mateřské dovolené. Jedná se o výpovědní důvody, kdy se zaměstnavatel nebo jeho část ruší (lze dát výpověď všem zaměstnancům). Naopak pokud se pouze přemísťuje, je možné dát výpověď zaměstnancům v pracovní neschopnosti, nikoli zaměstnancům na mateřské nebo rodičovské dovolené. Výjimky ze zákazu výpovědi zobrazuje následující tabulka.
Ochranná doba dle výpovědního důvodu
| Ustanovení zákoníku práce | Výpovědní důvod | Zákaz výpovědi |
|---|---|---|
| § 52 písm. a) | Ruší se zaměstnavatel nebo jeho část | X |
| § 52 písm. b) | Přemísťuje se zaměstnavatel nebo jeho část | Těhotenství, mateřská (včetně rodičovské čerpané po dobu, v níž je žena oprávněna čerpat mateřskou). |
| § 52 písm. c) | Nadbytečnost | Pracovní neschopnost, výkon vojenského cvičení, uvolnění k výkonu veřejné funkce, těhotenství, mateřská či rodičovská dovolená, uznání dočasně práce nezpůsobilým pro práci v noci. |
| § 52 písm. d) | Zdravotní způsobilost (způsobená nemocí z povolání nebo pracovním úrazem) | Pracovní neschopnost, výkon vojenského cvičení, uvolnění k výkonu veřejné funkce, těhotenství, mateřská či rodičovská dovolená, uznání dočasně práce nezpůsobilým pro práci v noci. |
| § 52 písm. e) | Obecná zdravotní nezpůsobilost | Pracovní neschopnost, výkon vojenského cvičení, uvolnění k výkonu veřejné funkce, těhotenství, mateřská či rodičovská dovolená, uznání dočasně práce nezpůsobilým pro práci v noci. |
| § 52 písm. f) | Nesplňování předpokladů nebo požadavků pro výkon práce | Pracovní neschopnost, výkon vojenského cvičení, uvolnění k výkonu veřejné funkce, těhotenství, mateřská či rodičovská dovolená, uznání dočasně práce nezpůsobilým pro práci v noci. |
| § 52 písm. g) | Porušení povinností, pro které lze okamžitě zrušit pracovní poměr | Mateřská (včetně rodičovské čerpané po dobu, v níž je žena oprávněna čerpat mateřskou). |
| § 52 písm. g) | Soustavné méně závažné nebo závažné porušení pracovních povinností | Těhotenství, mateřská či rodičovská dovolená. |
| § 52 písm. h) | Porušení režimu práce neschopného pojištěnce zvlášť hrubým způsobem | Těhotenství, mateřská či rodičovská dovolená. |
Popisujeme zde výpověď danou zaměstnavatelem a ochrannou dobu, kdy nelze takovou výpověď zaměstnanci dát. Toto omezení se rozhodně nevztahuje na výpověď podanou zaměstnancem, na dohodu o ukončení pracovního poměru nebo okamžité zrušení pracovního poměru (s výjimkou těhotné zaměstnankyně a zaměstnanců na mateřské či rodičovské dovolené).
Prodlužování pracovního poměru
I v ochranné době je možné dát v určitých případech výpověď.
Jestliže zaměstnanec dostal výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se dle zákoníku práce do výpovědní doby nezapočítává. Pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.
Zjednodušeně řečeno, výpověď doručená v ochranné době je neplatná. Ovšem jestliže již zaměstnanec ve výpovědi je, tzn. byla mu řádně před začátkem ochranné doby doručena a následně např. onemocní, pracovní poměr skončí až po uplynutí (vyčerpání) výpovědní doby (prodlužuje se trvání pracovního poměru). Zde je však rozhodující, zda:
- Pracovní neschopnost skončí v průběhu výpovědní doby (nic se neprodlužuje, pracovní poměr končí uplynutím výpovědní doby).
- Pracovní neschopnost v době posledního dne výpovědní doby trvá (pracovní poměr se prodlužuje o ochrannou dobu, tj. o její „nevyčerpané“ kalendářní dny, pokud zaměstnanec neprohlásí, že na prodlužování pracovního poměru netrvá.
Příklady:
Zaměstnanci byla doručena výpověď 25. dubna, výpovědní doba tedy počala plynout 1. května (měla uplynout 30. června). Pracovní neschopnost trvala od 17. května do 21. června. Pracovní poměr skončí dnem 30. června, protože ochranná doba skončila dříve, než nastal poslední den výpovědní doby.
Jiná situace nastane, pokud zaměstnancova pracovní neschopnost přesáhne konec (standardní) výpovědní doby. Ta se prodlouží o kalendářní dny ochranné doby.
Zaměstnanci byla doručena výpověď 26. dubna. Výpovědní doba začala plynout 1. května a měla uplynout 30. června. Zaměstnanec byl uznán práce neschopným od 29. června do 15. července. Dva kalendářní dny (29. až 30. června) se připočítají ke dni, kdy skončí pracovní neschopnost, tedy k 15. červenci. Pracovní poměr skončí 17. července. Jestliže by ale zaměstnanec oznámil, že na prodloužení pracovního poměru netrvá, skončí pracovní poměr uplynutím řádné výpovědní doby, a k jejímu prodloužení nedojde. K oznámení však musí dojít nejpozději poslední den výpovědní doby.
