Legislativní změny v podobě úprav zákona o nemocenském pojištění ukončily spekulace s „předplácením“ nemocenského pojištění. Prakticky tak končí třicetitisícové měsíční mateřské dávky. Doposud si mohla podnikatelka, která splnila potřebnou dobu pojištění, platit po dobu jednoho roku před nástupem mateřskou dovolenou tisíc korun pojistného měsíčně, a tím dosáhnout maximální možnou dávku. Ta dnes činí 30 039 Kč a odpovídá hrubému měsíčnímu příjmu zaměstnance ve výši 72 000 Kč. Čtěte také: OSVČ a změny v nemocenském pojištění 2011
Stávající legislativa navíc umožnila účelové zneužívání doplacením do maximálního vyměřovacího základu. Podnikatelce, která platila nemocenské pojištění například v minimální výši 56 korun, stačilo v okamžiku zjištění „radostné události“ jednoduše doplatit zbývající sumu do 12 tisíc korun ročně. Tím si zajistila velmi příjemný příjem po celou dobu své mateřské.
Konec „královské“ mateřské
Od roku 2011 bude ovšem situace jiná. Přestože si nadále budou moci podnikatelky dobrovolně volit výši nemocenského pojištění, jeho výše nesmí být vyšší než určený vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění. Může být nižší, ale maximálně ve stejné výši. Částky zaplacené na nemocenském pojištění, které budou vyšší, se budou nově považovat za přeplatek pojistného. Jednoduše řečeno, pokud by si podnikatelka chtěla zvýšit svůj vyměřovací základ, znamenalo by to, že musí zvýšit i svůj určený základ pro odvod důchodového pojištění. S tím samozřejmě souvisí i vyšší odvod záloh a následný doplatek pojistného, bez ohledu skutečně dosažené příjmy. Čtěte také: Změny v poskytování náhrady mzdy roku 2011
Doplatek do maximálního vyměřovacího základu v roce 2011 nedoporučujeme
Redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu se mírně zvýšily, současně se ale zvýšila i sazba nemocenského pojištění. Srovnání výše dávek peněžité pomoci v mateřství roku 2010 s rokem 2011 ukazuje následující příklad:
Do roku 2010
Skutečný vyměřovací základ na důchodové pojistné z předchozího období podnikatelky byl 10 870 Kč. Po celý rok si dobrovolně platila nemocenské pojištění ve výši 1008 Kč, což jí umožnilo získat maximální možnou měsíční mateřskou dávku 30 039 Kč. Čtěte také: Přehled připravovaných daňových změn roku 2011
Od roku 2011
Skutečný vyměřovací základ z předchozího období činil 10 870 Kč. Tento základ si OSVČ určila jako vyměřovací základ pro důchodové pojistné. Podnikatelka si nemůže platit na nemocenské pojištění více, než je určený vyměřovací základ pro důchodové pojistné. Tento základ odpovídá měsíční částce pojištění ve výši 250 Kč. Měsíční mateřská dávka bude po zvýšení redukčních hranic 7781 Kč.
Pokud by si chtěla podnikatelka doplatit částku, která odpovídá maximálnímu vyměřovacímu základu, tj. 148 440 Kč v roce 2011, musela by na nemocenském měsíčně platit 3415 Kč (2,3 % x 148 440) a současně zvýšit svůj určený vyměřovací základ na důchodové pojistné. S tím souvisí i zvýšení měsíčních záloh na částku 43 435 Kč. Roční pojistné na důchodové pojištění by činilo 521 220 Kč. Tímto by sice získala měsíční mateřskou ve výši 31 341 Kč, rozhodně by se ale takový krok nevyplatil.
Spočítejte si orientační výši mateřské z pojistného placeného v roce 2011: Kalkulátor mateřská OSVČ
Blíží se nástup na mateřskou? Máte poslední možnost doplatku
Podnikatelky, které nastoupí mateřskou dovolenou začátkem roku 2011, by si teoreticky mohly ještě do konce mateřskou alespoň částečně vylepšit. Pokusme se počítat společně: OSVČ si platí nemocenské pojištění 800 Kč měsíčně. Na PPM nastupuje v březnu. Do 31.12.2010 si doplatí 2080 Kč (tak aby měla zaplaceno 1008 Kč měsíčně za 10 měsíců roku 2010) a za leden a únor 2011 již bude platit podle nové úpravy zákona maximálně z vyměřovacího základu pro důchodové pojištění z předchozího období.
Jak serveru Podnikatel.cz odpověděla Alena Fraňková, odborná tisková pracovnice ČSSZ, navýšení pojistného na nemocenské pojištění za měsíc prosinec 2010 možné je. Ovšem pro pro výpočet dávky PPM po 1. 1. 2011 by bylo zohledněno pouze do výše 2078 Kč, neboť nemůže být překročen maximální měsíční základ pojistného ve výši 148 440 Kč, tj. 1/12 maximálního vyměřovacího základu pojistného v roce 2011, tj. 1 781 280 Kč (pojistné 2 080 Kč = VZ 148 572 Kč),
vysvětluje Fraňková.
V případě plateb pojistného na nemocenské pojištění v roce 2011 je nutné vzít v úvahu nové pravidlo pro výpočet dávky nemocenského pojištění OSVČ, a to, že měsíční základ pojistného na nemocenské pojištění nemůže být vyšší než měsíční vyměřovací základ pro zálohy na důchodové pojištění. Znamená to, že pokud by podnikatelka zaplatila i za leden a únor 2011 pojistné na nemocenské pojištění ve výši 800 Kč, tj. měsíční základ pojistného ve výši 34 783 Kč, odpovídající měsíční záloha na důchodové pojištění by byla ve výši 10 157 Kč. Jestliže by měsíční zálohy na důchodové pojištění za leden a únor 2011 byly zaplaceny do podání přehledu za rok 2010 např. v minimální výši pro rok 2010, tj. 1731 Kč = vyměřovací základ 5928 Kč, byly by pro výpočet dávky zohledněny za leden a únor 2011 pouze vyměřovací základy v této výši. Na pojistném na nemocenské pojištění by v tomto případě vznikl přeplatek, který by byl následně OSVČ vrácen. Čtěte také: Termíny pro doplacení zdravotka a sociálka se sjednotí, asi už v příštím roce
Upřesnění dne nástupu na mateřskou
Došlo také k legislativní úpravě dne nástupu na mateřskou. V podstatě se takto postupovalo již v současné době, ale znění zákona nebylo jednoznačné.
Pokud těhotná žena, která má nastoupit na mateřskou dovolenou v období mezi začátkem osmého a šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nastoupí později, například jen 4 týdny před očekávaným dnem porodu, považuje se za den nástupu na PPM začátek 6. týdne před očekávaným dnem porodu.
K začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu se zjišťuje:
- splnění podmínky účasti na nemocenském pojištění po dobu aspoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před tímto dnem,
- rozhodné období pro výpočet PPM (předchozích 12 měsíců),
- u OSVČ navíc splnění podmínky účasti na nemocenském pojištění OSVČ po dobu aspoň 180 dnů v posledním roce před tímto dnem (kromě 270 dnů),
- začátek podpůrčí doby (od tohoto dne se začíná počítat poskytování mateřské, i když ve skutečnosti se mateřská poskytuje až od pozdějšího data, například až od 4. týdne před očekávaným dnem porodu.
