Alice Kavková je součástí rodinného deskovkářství 4 Kavky, které na trh přináší originální deskové hry. Z potřeby předávat dobré, ale i ty negativní zkušenosti se pak vyvinula její další činnost – Podnikavka, která je zaměřená na konzultace ohledně podnikání.
Začínala jako herní archeoložka
Jako jedna z mnoha žen začala Alice Kavková podnikat po mateřské. Vystudovala herectví. Než měla děti, sedm let pracovala v divadle a poté dalších sedm let jako redaktorka v televizi. Zkušenosti z toho využívá dodnes, a to především u tvorby obsahu nebo při přednášení a školení. Nejprve se Alice snažila najít práci na poloviční úvazek, protože cítila, že by to tak pro ni mohlo být ideální. Bohužel nenašla, což ji přivedlo právě k podnikání. Práci jsem si nakonec sama vymyslela, stvořila a sama si ji už od roku 2016 ladím tak, abych pořád měla dost času na rodinu i sama na sebe. Také na odpočinek a na to mít radost ze života i z práce,
dodává s tím, že je to podle ní dobré i pro výchovu. Děti mají mámu doma, vidí ji, jak je spokojená a dělá věci, kterým věří,
doplňuje.
Alice Kavková celoživotně milovala hraní a vždycky si hodně hrála, ať už to byly pohybové hry nebo deskové. Než se potkala s manželem, měla skupinu, se kterou hrávala Carcassonne třeba celý víkend. V divadle zase hrávali s kolegy šachy nebo Scrabble a další hry. Když se jim narodily děti, hry byly v jejich životě pořád, akorát museli hrát hry úměrně vhodné k jejich věku. Alice vzpomíná na její hry z dětství, na retrohry. Tehdy jsem začala křísit k životu staré zapomenuté hry z mého vlastního dětství, protože jsem je chtěla naučit moje děti. Zjistila jsem, že si na ně nikdo nepamatuje, že jsou skoro polomrtvé. Jak jsem je z toho stínu vytahovala, okolo mě se najednou začali rojit lidi, které to bavilo a zajímalo,
popisuje.
Muž ji pak dotlačil k tomu, aby z toho udělala podnikání. Hry začala vyrábět s návodem, začala k tomu dělat obsah, vznikla z toho i knížka – encyklopedie her. Hry ukazovala Alice Kavková neobvyklým způsobem bývalé novinářky a herečky, který lidi bavil, a tím se kolem nich vytvořila komunita. Postupně se to nabalovalo a takovým samospádem jsem najednou byla na volné noze a byla jsem výrobkyně retroher. A herní archeoložka, jak se mi říkávalo tehdy,
usmívá se.
Od retroher k moderním hrám
Za covidu 4 Kavky přesedlaly na deskovky, a to ze dvou důvodů. Jednak děti už vyrostly z retroher a taky přišla karanténa. Alice na jejím začátku neprozřetelně slíbila všem sledujícím, že si pod hashtagem karanténohraní každý den zahrají jinou rodinnou deskovku a poreferují o ní, jaká je. Myslela si tehdy, že za týden dva se půjde zpátky do školy, nakonec karanténa trvala 75 dní, což znamenalo 75 deskovek. Díky tomu však Kavkovi zjistili, že existují perfektní hry: nové, moderní, svižné, kdy jedna je na postřeh, jiná na paměť, další jsou kooperativní. Tento svět moderních deskovek je uchvátil a začali se jim tak věnovat. Hry podle 4 Kavek musí splňovat pět atributů: malé, hezké, chytré, rychlé a jednoduché na naučení. To vyhovuje rodinám s minimálně osmiletými dětmi, ale také dospělým, kteří toho moc nenahráli a chtějí si například něco zahrát v hospodě nebo na chalupě. Ale i starším.
Podle Alice Kavkové nemají úplně nadupaný e-shop. Nabízí v něm kolem třiceti položek, konkrétně doplňky k hrám, vložky do krabiček, aby se tam komponenty krásně vyskládaly, držáky na karty. Z her se jedná především o dvě české hry – Turboprší od Honzy Vodičky, což je velice jednoduchá postřehová hra, u které se všichni hodně smějí, a Dorty jsou vrženy – hra na šikovnost. Potom mají celou řadu maličkých kapesních her z Japonska, z vydavatelství Oink Games. Těch mají nyní sedm, dávají k nim české návody i videonávody a začali je dovážet a propagovat. Alice Kavková exkluzivně prozradila, že nyní s nimi podepisují smlouvu na několik her a půjde tak o spolupráci na několik dalších let. Tyto hry přesně odpovídají našim atributům, jsou pěkné designově a je tam hodně komponent v miniaturní krabičce,
popisuje a upřesňuje, že k oblíbeným titulům patří Cirkus a Ponorka.
Od každého musí zaznít ano
Značka se jmenuje 4 Kavky, protože jsou Kavkovi a všichni čtyři v té značce jsou. Děti byly vždycky součástí značky, protože to Alice dělala pro ně. Postupně vyráběla hry, které je bavily. Navíc zjistila, že to ocenilo i hodně dalších rodičů. 4 Kavky tak vznikly jako značka. Všechno, co prodávají 4 Kavky, testují. A co čtyři kavky nebaví, co baví jenom třeba tři kavky, dvě nebo jednu, to k nám do e-shopu nesmí, o tom nepíšeme, to nefotíme, to netočíme a podobně,
zdůrazňuje Alice Kavková.
Pokud tedy někdo ze 4 Kavek řekne nějaké hře ne, tak ji nebudou vydávat. Je to především kvůli tomu, že ji potřebují všichni čtyři hrát, smát se u ní a doporučovat ji dál. Podle Alice je absolutně nezbytné slyšet názor dětí. Jáchym má 11, Berta 13 let a každý z nich se zaměřuje na jiné hry a baví je jiné aspekty. Zatímco Berta má ráda logické uvažování, propočítávání a svižnost, Jáchym si užívá průběh hry a záleží mu, jak se u hraní cítí. Takže když se tihle dva shodnou na tom, že nějaká hra je bezva, tak mě to vlastně taky říká dost o tom, jak širokou cílovou skupinu budeme schopni trefit,
doplňuje Alice a dodává, že největší kritik je její muž Martin. Tomu hodně záleží také na designu a celkově je náročnější. Každý má tedy trochu jiný vkus, ale všichni umějí dávat výbornou zpětnou vazbu, kterou se Alice naučila sbírat. Děti samy ty nejlepší hry potom nosí s sebou, dávají to třeba k narozeninám, ve škole hry učí celou třídu, takže ony jsou i takovými našimi ambasadory. Potřebujeme, aby tu věc milovaly,
shrnuje.
Kromě rodiny je součástí 4 Kavek řada spolupracovníků. Alice Kavková říká, že je často hledala metodou pokus omyl a dnes už umí na spolupráci poznat, když je špatná. Nejsou to zaměstnanci. Všechno je na fakturu a lidé pro ně dělají ve chvíli, kdy to potřebují. Jednou z fint, aby si je udrželi, je, že cokoliv jim vyfakturují, zaplatí hned a bez řečí. Nelicitují tedy o ceně, a když spolupracovníkům dávají zadání, tak je úplně do puntíku, aby nedošlo k mýlce, co od nich chtějí. Většinou se z nich stávají naši přátelé, s kterými se snažíme velmi dobře zacházet. To, že je promujeme na webu, to, že o nich povídáme, že je všude u nás sdílíme, že jim dohodíme práci a oni třeba pak vyrostou a pak od nás odejdou někam jinam, že si je utrhne někdo jiný, to je taky v pořádku, to se nám taky líbí,
vyjmenovává Alice.
Vytváří modrý oceán
Zdá se, že her je na trhu hodně a mohou tak nastat obtíže s konkurencí. Podle Alice jí mohou být obchody, které prodávají ty samé deskové hry jako oni. Když si však vytvoří takzvaný modrý oceán a mají něco, co nikdo jiný nemá, tak si mohou dělat ceny, jak chtějí, a to do té doby, než z toho někdo neudělá rudý oceán. Tedy nevejde do něj, neprodává to samé a nesrazí ceny. Například výše zmíněné japonské hry má v nabídce několik obchodů, ale ne s českým návodem. Přitom většina lidí, co chce hrát jednoduché, rodinné hry, ten návod potřebuje. Chodí proto právě ke 4 Kavkám. Kdybychom k tomu nedali přidanou hodnotu, tak je neprodáme a ostatní by nás umlátili slevami. Dáme k nim český návod i videonávod, hry propagujeme na sociálních sítích a kdo se na něco zeptá, tomu odpovídáme, i když si tu hru koupili jinde. Prostě ty hry milujeme, kopeme za ně a děláme love brand,
vysvětluje Alice Kavková.
Vlastní hry, jako je například Turboprší, dodává značka i dalším obchodům. Mají s nimi však gentlemantskou dohodu, že jim nesrazí cenu ani o korunu. Například jeden z největších obchodů s hrami v republice Planeta her jim fandí, berou od nich všechny hry a respektují jejich ceny. Alice Kavková vzpomíná, že když 4 Kavky zkoušely kupovat nějaké skvělé hry od jiných dodavatelů, nebyly schopny je prodat za rozumnou cenu. Byly tedy naprosto nekonkurenceschopné, protože ty hry měl každý. Musí tedy být unikátní, dávat velkou přidanou hodnotu a také být srdcaři. Na to lidé hodně slyší, protože vidí, kdo jim poradí a kdo se jim věnuje, i když z toho nemá ani korunu,
myslí si Alice.
Podle Alice si každý může otevřít e-shop, nakoupit hry od jiných vydavatelů, ale když nedá slevu, tak to neprodá a skončí. Další možností je mít vlastní vydavatelství a překládat hry ze zahraničí. To není ani tak drahé ani tak složité, protože překládáte něco, co už má marketing udělaný v zahraničí. Udělat však českou hru, nakopnout ji a rozjet, to je velký kumšt a málokdo do toho jde. Ryze české hry dělá například Albi nebo Dino, ale řada vydavatelství jen překládá a nejdou do risku, do velkých finančních nákladů kompletních českých her. Ty však 4 Kavkám dávají velký smysl, líbí se jim a doufají, že se jim bude dařit a budou mít peníze na to, aby se mohly stát třeba výchozím bodem, kam čeští autoři půjdou s rodinnou hrou. Aby si řekli, tohle je jednoduché, tak to běž rovnou za Kavkami, ony se specializují na tyhle typy her, jednoduché, rychlé, malé, hezké. To by se nám líbilo, to je takový náš sen,
přiznává Alice.
Chce předávat know-how
Kromě her se Alice Kavková věnuje také Podnikavce. Tu vnímá jako svou srdcovku. Jedná se jak o web, kde má spoustu obsahu o osobním rozvoji a podnikání, tak o podnikatelské balíčky. V rámci konzultací tak ostatním radí v oblastech, kde například sama udělala chybu. Už kdysi dávno jsem se rozhodla, že to budu sdílet a že budu ostatní lidi provázat na té cestě a řeknu jim, tam nechoď, tady pozor, teď se sehni, tady je závora, rozbiješ si hlavu a podobně
, popisuje. Je tak průvodcem podnikatelů a dává jí velký smysl předávat takové zkušenosti ostatním. Alice ráda mluví také o tom, že podnikat lze začít v každém věku a že se tím dá uživit. Hodně podnikatelů se na ni také obrací kvůli tomu, že má problém s duší, psychikou nebo sebevědomím.
Jeden z nabízených balíků se zaměřuje na autorský marketing. Alice Kavková v rámci něj pomáhá lidem, kteří chtějí vydat knihu. K tomuto tématu se Alice dle svých slov dostala držkopádem, protože když chystali její knihu, tak podepsala velice nevýhodnou smlouvu. Nevzala si k tomu právníka, některé věci byly domluvené jen ústně a pak to nefungovalo. Kdyby ta knížka vyšla s původní smlouvou, už by zřejmě nebyla a měla by tak jepičí život. Když si tedy Alice vybojovala dobrou smlouvu, tak si řekla, že chce ostatním poradit dopředu. Nevím, jestli ze mě mají velcí vydavatelé radost, když k nim chodí erudovaní budoucí autoři a chtějí rovnou lepší smlouvu,
usmívá se s tím, že je to pak lepší jak pro její „ovečky“, tak i pro vydavatele. Autorům například radí, ať si pohlídají dotisky.
Alice Kavková tyto zkušenosti moc ráda posílá dál. Školila už velmi zajímavé lidi. Občas k ní chodí i ohledně deskových her. Tedy s otázkami, které se týkají jejich vydání. Většinou potřebují poradit se smlouvou nebo jestli to má vůbec smysl. Mám různé ovečky ve stádě, které u mě byly. S některými jsme se stali taky přáteli. Mám hodně osobní vztahy. A tenhle balíček já nabízím nejradši, protože tam pomůžu úplně nejvíc, a to před možnou zkázou díla,
uzavírá.
