Nejčastější chyby v daňových přiznáních se příliš nemění. Na co si dát hlavně pozor?

Nepodání daňového přiznání

Základní chybou je, že poplatník, který to má za povinnost, daňové přiznání vůbec nepodá. Daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2024 podává dle § 38g zákona o daních z příjmů každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 50 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Na podání daňového přiznání by neměly zapomenout ani některé OSVČ v paušálním režimu. Podnikatel, který vstoupil do režimu paušální daně, má povinnost za rok 2024 podat daňové přiznání, pokud u něj nastala loni některá z následujících situací:

• V průběhu roku se podnikatel nechal zaměstnat na základě pracovní smlouvy, přičemž není rozhodná délka trvání pracovního poměru.
• Podnikatel vykonával práci pro jiného zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti s odměnou převyšující 4000 Kč za měsíc.
• Podnikatel uzavřel dohodu o provedení práce s odměnou nad 10 000 Kč za měsíc.
• Podnikatel uzavřel dohodu o provedení práce s odměnou do 10 000 Kč za měsíc a zároveň podepsal prohlášení poplatníka u tohoto zaměstnavatele.
• Podnikatel v průběhu roku realizoval příjem z pronájmu movitých či nemovitých věcí v hodnotě vyšší než 50 000 Kč.
• Podnikatel prodal majetek, ze kterého mu plynul příjem nad 50 000 Kč a zároveň se nejednalo o osvobozený příjem (nemovitosti, cenné papíry, bitcoin apod.).
• Obdržel bezúplatný příjem (dar) převyšující 50 000 Kč a tento příjem není zároveň osvobozen (osvobozují se příjmy od příbuzných v přímé linii a od vybraných příbuzných v linii nepřímé, od osoby žijící ve společné domácnosti) a další ostatní příjmy dle § 10 zákona o daních z příjmů přesahující 50 tisíc Kč.

Jestliže OSVČ v paušálním režimu loni dosáhla příjmů přes 2 miliony korun nebo se stala plátcem DPH či vůči ní bylo zahájeno insolvenční řízení, musí daňové přiznání také podat a paušální režim jí byl navíc ukončen.

OSVČ, které se rozhodly vstoupit do paušálního režimu až letos, musí rovněž podat přiznání za rok 2024.

Nepodání přiznání elektronicky

Chybou, která vás může přijít na 1000 Kč, je nepodání daňového přiznání elektronicky, přestože to tak dle zákona máte učinit. Vzhledem k tomu, že datové schránky mají zřízeny všechny OSVČ s IČO, elektronické podání přiznání je tak povinné skoro pro všechny OSVČ. 

Ačkoli sice musí OSVČ se zpřístupněnou datovou schránkou podat přiznání elektronicky, neznamená to, že musí použít právě datovou schránku. Možností, jak elektronicky podat přiznání, totiž existuje několik. Zároveň ale platí, že přiznání musí být podáno ve formátu XML.

Jaké jsou možnosti elektronického podání

Možností elektronického podání existuje hned několik. Kromě datové schránky lze využít online finanční úřad na Mojedane.cz, aplikaci Elektronická podání pro finanční správu (EPO) či software třetích stran.

Přečtěte si také:

I když už máte datovou schránku, daňové přiznání nemusíte podávat právě skrze ni

Krácení slevy na poplatníka jen za část ročního období

Základní sleva na poplatníka se nekrátí a v daňovém přiznání se uplatňuje vždy v plném rozsahu, bez ohledu na to, jak dlouho výdělečná činnost trvala. Pro rok 2024 činila 30 840 Kč.

Chyby u daňového zvýhodnění na dítě

Největší část chyb se pojí s uplatněním odčitatelných částek a slev na dani. Značně se chybuje u daňového zvýhodnění na dítě. Výše daňového zvýhodnění na vyživované dítě ve společně hospodařící domácnosti činí pro rok 2024 15 204 Kč ročně na první dítě, 22 320 Kč ročně na druhé a 27 840 Kč ročně na třetí a každé další.

Na daňové zvýhodnění má nárok poplatník, který vyživuje dítě, které s ním žije ve společné domácnosti. Vyživovaným dítětem je nezletilé dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti, včetně měsíce, kdy dovrší 18 let. Dále zletilé dítě do 26 let věku (včetně), které nepobírá invalidní důchod třetího stupně a soustavně se připravuje na budoucí povolání. Platí to i pro zletilé studující dítě ve společné domácnosti, které přestalo být u poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči.

Pokud v jedné společně hospodařící domácnosti vyživuje dítě více poplatníků, nárok může za tentýž kalendářní měsíc uplatnit pouze jeden z nich. Právě v tomto poplatníci často chybují, kdy zvýhodnění uplatňují oba rodiče. Zvýhodnění občas také bývá uplatňováno ve špatném poměru měsíců, a to především v případě střídavé péče.

Od roku 2021 se rovněž zrušil maximální roční limit pro uplatnění daňového bonusu 60 300 Kč. Rodinám s více dětmi se vyplácí již bez omezení. 

Co se počítá do příjmů manžela/manželky?

Problémy způsobuje i sleva na manžela či manželku. Slevu na dani ve výši 24 840 Kč lze od daně odečíst na manželku/manžela žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud její/jeho vlastní roční příjem nepřesahuje 68 000 korun. Příjmy, které se do vlastního příjmu manželky/manžela nezahrnují, jsou taxativně uvedeny v zákoně o daních z příjmů.

Do příjmů se nezapočítává rodičovský příspěvek, dávky státní sociální podpory, zvýšení důchodu pro bezmocnost, stipendium při soustavné přípravě na budoucí povolání, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi a příspěvek na péči, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření. Do příjmů se nezapočítává ani případný vrácený přeplatek na dani z předchozího zdaňovacího období. 

Naopak příkladem částek, které se zahrnují, jsou dávky z nemocenského pojištění (např. peněžitá pomoc v mateřství). Právě na ně se často zapomíná. Stejně tak někteří poplatníci do příjmů chybně nezapočítávají podporu v nezaměstnanosti nebo mateřskou. Navíc nezapomeňte, že limit 68 tisíc korun platí pro hrubý příjem, tedy pro úhrn všech vlastních příjmů nesnížený o daňové výdaje. 

Sleva na manželku/manžela se omezila

Od roku 2024 navíc může slevu uplatnit jen poplatník žijící ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let. Vyživovaným dítětem pro možnost uplatnění daňové slevy je dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů. Podmínka soužití ve společně hospodařící domácnosti s vyživovaným dítětem do 3 let věku je u vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů splněna pouze tehdy, pokud jsou takové děti v péči, která nahrazuje péči rodičů.

Sleva se prokazuje plátci daně dokladem prokazujícím totožnost manžela a nově také dokladem totožnosti dítěte (totožnost a věk dítěte). 

Školkovné a slevu na studenta už nelze uplatnit 

Od zdaňovacího období 2024 také došlo ke zrušení slevy na studenta a školkovného. Vzhledem k tomu, že v aktuálním formuláři přiznání tyto kolonky již nenajdete, chybu v tomto ohledu nejde tak snadno udělat. Od roku 2024 navíc ani nelze snížit základ daně zaměstnanců o zaplacené odborové příspěvky.

Přečtěte si také:

Změny ve slevách na dani za rok 2024 a 2025

Chybné nárokování odpočtu úroků z hypotéky

Častou chybou také bývá, že úroky z hypotéky poskytnuté na bydlení si uplatňuje i ten, kdo není vlastníkem nemovitosti nebo nemovitost není používána k trvalému bydlení, ale např. k rekreaci nebo nájmu. Abyste totiž mohli úroky odečíst, musí hypotéka financovat bytovou potřebu - § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů. 

Pozor též na to, že od roku 2021 se maximální limit pro odpočet úroků snížil z 300 000 Kč na 150 000 Kč ročně, avšak pouze pro bytovou potřebu obstaranou po 1. lednu 2021. U bytové potřeby obstarané před 1. lednem 2021 zůstává limit 300 000 Kč. Speciální pravidla pak platí pro refinancování úvěru. Pokud se jedná o bytovou potřebu obstaranou před 1. lednem 2021, zůstává 300tisícový maximální možný limit. Jestliže by se ale úvěr rozšiřoval o další prostředky, uplatní se již nový maximální limit 150 000 Kč.

Přečtěte si také:

Jaké nezdanitelné části základu daně lze za rok 2024 a v roce 2025 využít?

Zapomenuté přílohy

Spolu s přiznáním se podávají jak povinné přílohy samotného formuláře, tak i různé dokumenty, kterými poplatník dokládá různé nároky v přiznání. 

Nejčastější přílohy, které se s daňovým přiznáním podávají:

• Účetní závěrka
• Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti či jiné samostatné výdělečné činnosti 
• Doklad o poskytnutém daru
• Potvrzení o poskytnutém úvěru na bytové potřeby a o výši úroků z tohoto úvěru
• Potvrzení o zaplacených částkách na penzijní připojištění 
• Potvrzení o zaplacených částkách na soukromé životní pojištění 
• Čestné prohlášení o příjmu manželky 
• Samostatný list s důvody pro dodatečné přiznání 
• Seznam pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění

Pokud splňujete podmínky a chcete možnost, aby za vás účetní závěrku vložil do veřejného rejstříku finanční úřad, musíte podat přílohu k formuláři daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob, konkrétně pak „Žádost o předání účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku“.

Chybějící podpisy

Před odevzdáním přiznání by se neměl daňový poplatník zapomenout na všechny formuláře ještě jednou podívat a zkontrolovat je. Pokud žádá v rámci daňového přiznání o vrácení přeplatku, je nutné podepsat přiznání i žádost o vrácení přeplatku. Jedná se totiž o dvě podání a obě musí být podepsána. Právě na žádosti o vrácení přeplatku podpis často chybí.