Obchodní tajemství může mít mnoho podob a často je zaměňováno s pojmem know-how, což není úplně správně. Jakým způsobem upravuje institut obchodního tajemství zákon a jak jej lze v rámci podniku efektivně ochránit?
Co se dozvíte v článku
Co je obchodní tajemství?
Obchodní tajemství je upraveno v ustanovení § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a rozumí se jím konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení
. Pro to, aby určitá informace mohla být považována za obchodní tajemství, musí splňovat všechny uvedené zákonné znaky současně.
V praxi mohou obchodní tajemství představovat například informace o originálních recepturách na výrobu nápojů, jídel či chemikálií, unikátní výrobní procesy, algoritmy či zdrojový kód k software, obchodní plány a marketingové strategie nebo firemní databáze klientů, dodavatelů či obchodních partnerů. Je tedy obchodní tajemství podnikatele vlastně jeho know-how? Ne tak docela.
Obchodní tajemství vs. know-how
Pojmem know-how se rozumí něco trochu jiného. Know-how je oproti obchodnímu tajemství pojmem širším. Za určitých okolností se však mohou oba tyto pojmy překrývat a v praxi tomu tak i často bývá. Know-how lze definovat jako souhrn obchodních, výrobních, technických, technologických a jiných poznatků, postupů či dovedností, získaných dlouhodobou zkušeností, které vedou k racionálnějšímu nebo efektivnějšímu vyřešení určitého problému a jsou podnikatelsky využitelné. Know-how ovšem nemusí vždy splňovat veškeré znaky obchodního tajemství stanovené občanským zákoníkem.
Jak účinně ochránit obchodní tajemství?
Ochrana obchodního tajemství je, ve srovnání třeba s ochranou průmyslového vlastnictví, neformální – což znamená, že nevzniká registrací. Z toho vyplývá, že ochrana obchodního tajemství má především smluvní charakter. Za účelem ochrany obchodního tajemství či know-how je vhodné do smluv se zákazníky, dodavateli či obchodními partnery, kteří přicházejí do styku s těmito citlivými informacemi, zakomponovat ujednání o mlčenlivosti nebo s nimi uzavřít samostatnou dohodu o mlčenlivosti (tzv. NDA).
V takovéto dohodě je potřeba pokud možno co nejpřesněji specifikovat informace, které podléhají povinnosti mlčenlivosti a její porušení utvrdit konkrétní sankcí (např. smluvní pokutou). Sankce by měla být vždy přiměřeně vysoká s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, jinak by mohlo dojít k jejímu snížení ze strany soudu nebo v krajním případě i k její neplatnosti. Pokud by nicméně povinný subjekt svou povinnost mlčenlivosti ve vztahu k obchodnímu tajemství porušil, lze se úhrady smluvní sankce velmi efektivně domáhat soudní cestou.
Při sjednávání NDA je také potřeba nezapomenout na to, aby povinnost mlčenlivosti byla platná i po určitou dobu po ukončení spolupráce s povinnou osobou tak, aby byla ochrana silnější a smysluplnější. Ve vztahu k zaměstnancům, kteří běžně mají přístup k citlivým informacím, se ochrana obchodního tajemství v praxi zpravidla řeší sjednáním tzv. konkurenční doložky. Ta musí vždy splňovat všechny zákonné podmínky stanovené v § 310 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.
Další formou ochrany obchodního tajemství je implementace vnitřních směrnic, které v rámci podnikatelského subjektu nastaví jasná pravidla, kdo a za jakých podmínek je oprávněn k citlivým informacím přistupovat a pracovat s nimi. V praxi to může znamenat například to, že přístup k citlivým dokumentům budou mít pouze vybraní vedoucí zaměstnanci, každý přístup bude automaticky zaznamenáván a dokumenty budou chráněny fyzickým, elektronickým nebo kybernetickým zabezpečením. Tím může být například zvláštní místnost s elektronickým pultem ochrany, v níž budou databáze s citlivými dokumenty fyzicky uloženy, jakož i elektronické šifrování dokumentů, jejich zabezpečení heslem nebo dvoufaktorová autentizace.
Co když dojde k porušení obchodního tajemství?
Pokud například některý z dodavatelů poruší svou povinnost mlčenlivosti ve vztahu k informacím představujícím obchodní tajemství a neoprávněně je sdělí třetí osobě, lze se po něm vedle případného nároku na zaplacení smluvní sankce domáhat i náhrady škody.
Porušení obchodního tajemství je podle § 2985 občanského zákoníku totiž jednou za skutkových podstat nekalé soutěže. Při naplnění této skutkové podstaty spočívající v neoprávněném sdělení či zpřístupnění obchodního tajemství třetí osobě pak lze na rušiteli požadovat náhradu škody, přiměřené zadostiučinění či vydání bezdůvodného obohacení.
V této souvislosti je nicméně důležité upozornit, že k tomu, aby bylo možné vedle nároku na zaplacení smluvní pokuty požadovat i náhradu škody, je potřeba v dohodě o mlčenlivosti (NDA) vždy výslovně sjednat, že zaplacením smluvní pokuty není nárok na náhradu škody dotčen.
Ochrana konkurenční výhody
Dobře nastavená strategie ochrany obchodního tajemství představuje jeden z klíčových aspektů, jehož prostřednictvím si podnikatelé mohou ubránit a zachovat svou konkurenční výhodu. Umožňuje podnikatelům bezpečně stavět na svých poznatcích a zkušenostech získaných v průběhu podnikání a v případě porušení rychle a efektivně zasáhnout a vymáhat adekvátní nároky.
Pro komplexní nastavení této strategie je zpravidla vhodné se obrátit na odborníky, jelikož i sebemenší právní nepřesnost ji může výrazně oslabit, což v konečném důsledku může podnikatelům způsobit jen zbytečné komplikace.