Do oboru nahlížíme se dvěma certifikovanými dulami. Shodují se, že i když se jejich obor rozvíjí, podmínky pro něj v tuzemsku zatím stále ještě nejsou ideální.
Kdo je dula a jaká je její práce?
Kdo je tedy vlastně dula a jaká je její práce? Vlasta Jirásková, certifikovaná porodní dula, která je zároveň výkonnou ředitelkou České asociace dul (od roku 2001 sdružuje duly a zaštiťuje jejich profesní vzdělávání), vysvětluje, že duly poskytují ženám psychickou a informační podporu v období těhotenství, porodu a počátků mateřství a jejich práce tak spadá mezi pomáhající nezdravotnické profese. Profese duly obvykle láká ženy empatické, které příchod dítěte na svět a přerod ženy v matku považují za klíčové životní události, jimž je potřeba věnovat náležitou pozornost,
říká.
Dulami se tak podle ní stávají ženy, kterým záleží na tom, aby ostatní ženy byly informované a podmínky jejich porodů i počátku mateřství byly co nejlepší. Jsou to středoškolačky nebo vysokoškolačky a často je pro ně práce duly kompletní kariérní změnou. Případně chtějí další specializací doplnit svou nynější profesi a své profesní zaměření si tak obohacují nebo rozšiřují.
Jak Vlasta zároveň připomíná, dula má fyzicky a psychicky náročnou práci. Nemá přesně dané směny, neví, kdy se porod rozběhne a kdy ji bude klientka potřebovat. Drží 24hodinovou pohotovost dva týdny před vypočítaným termínem porodu, a to až do samotného porodu, což někdy může být až čtyři týdny. To samozřejmě zasahuje do osobního a rodinného života duly,
objasňuje specifika této profese. I samotný doprovod u porodu může být dlouhý a navíc není výjimkou, že se odehrává v noci, s čímž musí dula počítat. Na druhou stranu tato práce dulám často přináší velké uspokojení, váží si toho, že jsou přítomny zrození nového člověka, a těší je, pokud ženám porod usnadní a ony si na něj uchovají dobrou vzpomínku,
dodává.
Profesní bariéry: Přístup porodnic i finance
Upozorňuje však také na bariéry, na které duly ve své práci v Česku stále ještě narážejí. V některých porodnicích, jak uvádí, se duly setkávají s tím, že personál umožňuje u porodu doprovod pouze jedné osobě, i když si rodičky přejí mít u sebe například partnera a dulu zároveň. Jinde zase vyžadují za přítomnost duly u porodu vysoké platby.
Spolupráci duly si přitom mámy platí ze svého. Vlasta však za ideál považuje stav, kdy by matkám proplácely služby duly pojišťovny, a to třeba jako benefit. Upozorňuje totiž na to, že doprovod dulou u porodu přináší lepší porodní výsledky a tak by podle ní bylo proplacení práce dul pojišťovnou v konečném součtu i ekonomicky výhodné.
Poporodní dula je nový trend
Jako na nový trend v oboru pak poukazuje také na péči poporodních dul. Ty se specializují na pomoc ženám a jejich rodinám až v období šestinedělí, když už je miminko na světě. Poporodní duly ženám usnadní, aby se dobře zotavily po porodu a nashromáždily síly na další měsíce a roky mateřství,
objasňuje jejich roli s tím, že také třeba pomáhají ženám se začátkem kojení. Práce poporodních dul je zatím v počátcích, přejeme si, aby o této službě ženy a jejich rodiny byly více informované a ve větší míře ji ve svůj prospěch začaly využívat,
dodává Vlasta.
Dula je nicméně už teď profese, kterou se mohou podle ředitelky asociace ženy se zaběhnutou praxí naplno uživit. Běžně však většinou smysluplně kombinují práci duly s laktačním poradenstvím (což je právě pomoc s kojením), s vedením různých informačních kurzů, s tím, že nabízejí cvičení, nebo s jinou související prací.
Dula: Od zájmu k certifikovanému vzdělávání
Příkladem duly, která se věnuje i dalším souvisejícím oblastem péče, je také certifikovaná porodní dula Sylvie Slováková. Nyní sice svou práci přerušila, protože se věnuje vlastnímu miminku, jinak však při porodu doprovází ženy v Praze, Středočeském kraji nebo na Vysočině. Profesi duly kombinuje s profesí masérky a specializuje se na masáže těhotných žen. Profesí duly se i podle ní dá v Česku uživit. Jen je třeba počítat s tím, že to nejcennější, co dáváte, je váš čas. Jste v neustálé pohotovosti, protože když se miminko rozhodne, tak jedete,
vysvětluje. Proto je podle ní volba být dulou spíš posláním než prací. Dáváte tomu kus života. Každý rok se hlásí mnoho nových dul, ale také jich záhy mnoho skončí,
upozorňuje.
A jak se vlastně Sylvie k profesi dostala? Dlouho se zajímala o přirozené porody a hledala dostupné informace. Nevěřila jsem, že zrození nového života musí být tak hrozné, jak mnohé ženy popisovaly. Pak jsem byla se svojí kamarádkou u porodu. A tam jsem viděla, co to dělá, když má žena u porodu podporu,
vrací se k pozitivnímu okamžiku, který byl pro ni natolik zásadní, že se rozhodla pro studium právě u České asociace dul.
Práce, která má smysl
Když potom Sylvie odpovídá na otázku, co ji na práci duly nejvíce naplňuje, mluví o víře v to, že když žena prožije laskavý porod, cítí se milovaná a opečovaná, je ve své síle, tak to pro miminko je krásný vstup na svět a pro ženu nádherný zážitek, i když je porod třeba dlouhý nebo se děťátko narodí císařským řezem
. Péče, podpora a pocit bezpečí jsou podle ní totiž pro rodící ženu velmi zásadní, a když se je podaří zabezpečit, vidí ve své práci velký smysl. Mezi jejími klientkami jsou především ženy, které mají o péči duly zájem, hledají informace a přejí si rodit přirozeně, pokud to jejich zdraví a zdraví miminka dovolí. Dnes je ještě stále v některých porodnicích přirozený porod vnímaný jako porod alternativní a ohrožující,
upozorňuje Sylvie zároveň na kontext, v němž se se svou prací dula pohybuje.
Svou profesi má, jak říká, ráda. Učí se také od zahraničních lektorů a vidí, jak jsou na tom v porodnictví jinde ve světě. V České republice se to teprve začíná měnit. Jsou porodnice, kde duly nechtějí, jsou porodnice, kde jsme vítané. Když vím, jaká umí být péče tam, kde už respektují přání ženy, bolí mě, když doprovázím ženu tam, kde to ještě nefunguje – ale je to cesta a věřím, že se to časem změní,
dodává další zkušenost.
Mámy s miminky patří také ke klientele Šárky Havlíčkové, terapeutky kriniosakrální biodynamiky. Podívejte se, jak na bývalé barokní faře podniká:
