V příštím roce budou zaměstnavatelé vyplácet svým zaměstnancům v době prvních čtrnácti kalendářních dnů nemoci náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohod. Nárok na náhradu mzdy mají jen ti zaměstnanci, kteří jsou prostřednictvím svého zaměstnavatele nemocensky pojištění. Nebude se tedy týkat například odměn jednatelů s.r.o., komandistů komanditních společností a zaměstnání malého rozsahu. Čtěte více: Kteří zaměstnanci budou od ledna účastni nemocenského pojištění?
Záměrem tohoto opatření je zabránit zneužívání nemocenských dávek některými zaměstnanci. Ale i zaměstnavateli, kteří v určitých obdobích sami posílají zaměstnance na nemocenskou. Čtěte více: Neplatíte si nemocenské pojištění? Nedostanete nemocenskou
Kdy náleží náhrada mzdy?
Náhrada mzdy náleží zaměstnanci za splnění těchto podmínek:
- uznání dočasné pracovní neschopnosti nebo rozhodnutí o nařízené karanténě,
- vznik nároku v době nemocenského pojištění zaměstnance,
- zaměstnanec si dočasnou pracovní neschopnost nepřivodil úmyslným zaviněním,
- zaměstnanec neměl v době neplaceného volna sjednán pracovní poměr u jiného zaměstnavatele.
Příklad:
Zaměstnankyně požádala svého zaměstnance o neplacené volno.V této době vykonávala krátkodobé zaměstnání u jiného zaměstnavatele a onemocněla. Jelikož ke vzniku dávky došlo za trvání dalšího zaměstnání v době neplacené volna, náleží jí dávky jen z tohoto dalšího zaměstnání. Čtěte více: Za poskytnuté neplacené volno zaměstnancům odvedete pojistné
Nemocenské pojištění zaměstnance se přerušuje na dobu, kdy zaměstnanec nevykonává práci z důvodu:
- pracovního volna bez náhrady příjmu po dobu delší než 30 kalendářních dnů,
- rodičovské dovolené, s výjimkou doby, za kterou zaměstnanci náleží peněžitá pomoc v mateřství.
Naopak pokud zaměstnanec vykonává několik zaměstnání současně, a tato zaměstnání zakládají účast na nemocenském pojištění, je pojištěn ze všech těchto zaměstnání. Nárok na dávky nemocenského pojištění se posuzuje z každého zaměstnání samostatně a Obvodní správa socíálního zabezpečení je vyplácí najednou. Náhrada mzdy náleží od každého zaměstnavatele. Čtěte více: Nové oznamovací povinnosti zaměstnavatelů v lednu 2009
Výše náhrady mzdy
Náhrada mzdy při pracovní neschopnosti nebo karanténě se bude poskytovat v souladu s ustanovením § 192 zákoníku práce. Při pracovní neschopnosti obdrží zaměstnanec od 4. pracovního dne náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku za pracovní dny. Při nařízené karanténě obdrží zaměstnanci náhradu mzdy i za první tři dny tzv. karenční doby (karence = snížení nebo vyloučení požitků), a to 25 % průměrného redukovaného výdělku, od 4. dne, stejně jako při pracovní neschopnosti, 60 % průměrného redukovaného výdělku. Čtěte více: Leden zamíchá s nemocenskou, prohne se hlavně zaměstnavatel
Náhrada mzdy nebude pro všechny zaměstnance spravedlivá a přinese zaměstnavatelům řadu problémů. Například zaměstnanci pracující v delších směnách budou znevýhodněni oproti zaměstnancům s klasickou osmihodinovou pracovní směnou.
Příklad:
Zaměstnanec s dvanáctihodinovými pracovními směnami bude mít nárok na náhradu mzdy od 4. pracovního dne, tj. od 37. hodiny jeho pracovní doby. Naopak zaměstnanec s osmihodinovými pracovními směnami bude mít nárok na náhradu mzdy už od 25. hodiny své pracovní směny.
V tomto případě může zaměstnavatel náhradu mzdy zaměstnancům zvýšit. Podle § 192 odst. 3 zákoníku práce lze poskytnout dohodnutou nebo vnitřním předpisem stanovenou náhradu mzdy nebo platu i za první tři dny neschopnosti, nesmí však být vyšší než průměrný výdělek zaměstnance.
Náhrada mzdy je osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti, ovšem náhrada poskytnutá ve vyšší výši nebo poskytnutá za první tři dny dočasné pracovní neschopnosti je zdanitelným příjmem zaměstnance, a to včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění.
Odpracovaná část pracovní směny první den pracovní neschopnosti
Pokud zaměstnanci v průběhu pracovní směny vznikne nárok na dočasnou pracovní neschopnost, náleží mu odpracovaná část mzdy nebo platu. Tento den je zároveň prvním dnem karenční doby pracovní neschopnosti. To má význam například v případech pracovních úrazů. „Chytrý český člověk“ zajisté brzy zjistí, že pokud odpracuje (vybaven kapesníky a termoskou s teplým čajem) alespoň část směny první den nemoci a teprve poté navštíví lékaře, bude jeho ztráta za první tři dny nemoci nižší. Za první den totiž obdrží poměrnou část mzdy nebo platu za odpracované hodiny, druhý a třetí den nic a od čtvrtého dne běží náhrada mzdy.
Jestliže zaměstnanec odpracuje první den pracovní neschopnosti celou pracovní směnu, začíná karenční doba až následujícím dnem.
Jak by se měla podle vašeho názoru platit nemocenská?
Dohoda o pracovní činnosti
Náhrada mzdy náleží zaměstnancům činným na základě dohody o pracovní činnosti za stejných podmínek jako zaměstnancům odměňovaným mzdou nebo platem, a to na základě předem sjednaného rozvržení týdenní pracovní doby.
Kontrola práce neschopného zaměstnavatelem
Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat dodržování léčebného režimu zaměstnance. Jestliže zjistí, že se zaměstnanec nezdržuje, mimo dobu povolených vycházek, v místě pobytu uvedeném lékařem, může snížit nebo dokonce neposkytnout náhradu mzdy. Pokud již byla náhrada nebo její část vyplacena, je oprávněn srazit tuto část z jeho mzdy nebo platu.
Porušení léčebného režimu nemůže být důvodem k rozvázání pracovního poměru, zaměstnavatel může pouze snížit nebo neposkytnout náhradu mzdy.
ČLÁNKY DO MAILU