Návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří, dochází k několika zásadním změnám v oblasti spoření na stáří, které se přímo dotýkají účastníků a některé i jejich zaměstnavatelů.
S určitými výjimkami zákon nabude účinnosti od roku 2024 (jde o sněmovní tisk číslo 474). Koncepce rozvoje kapitálového trhu byla schválena již v roce 2019 a připravený návrh předložen do legislativního procesu. Avšak před koncem volebního období Poslanecké sněmovny nebyl legislativní proces dokončen, proto byl nyní předložen s určitými úpravami znovu.
Nové pojmy dlouhodobý investiční produkt a produkt spoření na stáří
Aktuálně jsou daňově podporovány investice do životního pojištění nebo do penzijních fondů (účastnických nebo transformovaných), což znevýhodňuje jiné produkty k vytváření úspor na stáří (zejména produkty investičního typu). Hlavním cílem zavedení možnosti spoření formou dlouhodobého investičního produktu má být zabezpečení na stáří. Terminologie současně odpovídá nově zaváděné terminologii v daňové oblasti „daňově podporovaný produkt spoření na stáří“.
Daňově podporovaným produktem spoření na stáří má být:
- a) penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,
- b) doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
- c) penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,
- d) soukromé životní pojištění,
- e) nový dlouhodobý investiční produkt podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a obdobný produkt poskytovaný bankou podle zákona upravujícího činnost bank, spořitelním a úvěrním družstvem, obchodníkem s cennými papíry, investiční společností, samosprávným investičním fondem nebo obdobnou zahraniční osobou oprávněnou poskytovat své služby v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor (jeho prostřednictvím bude poplatník moci nakupovat různé finanční produkty, např. akcie, dluhopisy, podíly v investičním fondu).
Vyšší mobilita účastníků v transformovaných fondech
Aktuálně je většina účastníků penzijního spoření v transformovaných fondech (penzijní připojištění se státním příspěvkem), které jsou sice uzavřeny vstupu nových účastníků, ale stávající účastníci do nich i nadále pravidelně přispívají. Jejich výhodou je, že se účastníci při spoření nemohou dostat do červených čísel. To však na úkor konzervativního investování penzijních společností (jinak by musely hradit ztrátu ze svého majetku), které není většinou schopné pokrýt inflaci. Účastníkům transformovaných fondů nepřináší tyto investice prakticky očekávaný výnos, v dlouhodobém horizontu dochází k devalvaci vložených prostředků.
Doplňkové penzijní spoření jim naopak může nabídnout potenciálně zajímavější výnosy, které v dlouhodobém horizontu snadno pokryjí inflaci, ale i výnos nad inflaci dle dynamičnosti zvolené investiční strategie účastníkem. Na druhou stranu nenabízí garanci vložených prostředků (jsou více rizikové) a nelze čerpat po určitém období výsluhu, jako je tomu u transformovaných fondů.
Přesto by měli být účastníci více motivováni k přechodu do doplňkového penzijního spoření, které nabízí možnost vyššího zhodnocení naspořených prostředků i jejich následné čerpání dle zvoleného druhu renty (včetně předdůchodové). Navrhuje se možnost současné účasti v transformovaném i účastnickém fondu za účelem snazšího přestupu do účastnických fondů, aniž by účastníci museli rušit svoji účast v dosavadním transformovaném fondu.
Výše státního příspěvku v penzijních fondech
Poskytování státního příspěvku v penzijních fondech je dnes vázáno na příspěvek účastníka, přičemž minimální výše příspěvku účastníka je 300 Kč měsíčně a maximální výše tohoto příspěvku, nad kterou se státní příspěvek již dále nezvyšuje, činí 1000 Kč měsíčně.
Spodní hranice se má zvýšit ze současných 300 Kč na 500 Kč měsíčně a horní hranice příspěvku ze současných 1000 Kč na 1700 Kč měsíčně. Tím má být jednak zohledněn obecný růst mezd, k němuž došlo od posledního nastavení v roce 2013, a jednak mají být účastníci (příspěvkem i daňovými odpočty) motivováni k vyšším příspěvkům.
Bude doplňkové penzijní spoření pro mladší ročníky atraktivní?
Změny zákona o daních z příjmů
Zde má dojít k zásadním změnám. Dochází ke změnám v osvobození od daně při výplatě penzí a úpravě nezdanitelné části základu daně. Zavádí se samostatné ustanovení, kde bude výčet produktů spoření na stáří a jejich podmínky obsaženy v novém § 15a zákona o daních z příjmů.
Plánuje se konec osvobození od daně u jednorázových výběrů prostředků. Jak je uvedeno v důvodové zprávě, v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem, doplňkového penzijního spoření a penzijního pojištění je hlavním smyslem získání penze ve stáří, a to dlouhodobé nebo doživotní. Proto nejsou osvobozená jednorázová plnění a penze, které mají být pobírány po dobu kratší než 10 let. Výjimkou je invalidní penze. Obdobně to bude platit pro životní pojištění. Ani zde se nebudou podporovat jednorázová plnění a důchody na dobu kratší než 10 let. Opatření se nebude týkat smluv uzavřených před účinností novely zákona.
V případě nezdanitelné části základu daně bude zaveden souhrnný limit 48 000 Kč, který lze od základu daně odečíst a do kterého se započítávají příspěvky na všechny uvedené produkty. Nebude platit samostatný limit 24 000 Kč pro příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření a vedle toho samostatný limit 24 000 Kč pro příspěvky na soukromé životní pojištění, jako je tomu podle dosavadního znění zákona o daních z příjmů.
Z hlediska zaměstnavatele se jedná pouze o rozšíření titulů, na které může svým zaměstnancům přispívat (dlouhodobý investiční produkt), aby se jednalo o osvobozený příjem zaměstnance. Neboť pro stávající tituly je již zaveden jednotný limit 50 000 Kč a navrhovaná úprava nic nemění.
Změny již server Podnikatel.cz popisoval v samostatném článku:
