Hlavní navigace

Termín pro podání daňového přiznání se blíží. Víte, jak ušetřit na daních?

9. 2. 2022
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: isifa/Lidové noviny/FRANTISEK VLCEK, podle licence: Rights Managed
Termín pro podání daňového přiznání za rok 2021 se pomalu ale jistě blíží. Jaké všechny příjmy do přiznání musíte uvést a co všechno naopak můžete od základu daně odečíst?

Fyzické osoby, ať už podnikatelé či nepodnikatelé, musí v některých případech podávat daňové přiznání a v něm zdanit své příjmy. Povinnost podávat daňové přiznání vyplývá ze zákona o daních z příjmů. V některých případech však přiznání podávat nemusíte, je potřeba ale zvážit, zda by jeho podání nebylo pro vás výhodnější.

Co se dozvíte v článku
  1. Daň z příjmu fyzických osob
  2. Nezdanitelné částky základu daně
  3. Odpočty od základu daně
  4. Slevy na dani
  5. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě
  6. Vysoký daňový základ? Využijte spolupracující osobu

Daň z příjmu fyzických osob

Do daňového přiznání fyzických osob se uvádí ty příjmy, které jsou předmětem daně. Pro fyzické osoby jsou tak příjmy rozděleny do pěti skupin podle toho, jak byl příjem získán. Za předmět daně z příjmu fyzických osob se dle zákona o daních z příjmů považují:

  • § 6 – příjmy ze závislé činnosti
  • § 7 – příjmy ze samostatné činnosti
  • § 8 – příjmy z kapitálového majetku
  • § 9 – příjmy z nájmu
  • § 10 – ostatní příjmy

Výše uvedené okruhy příjmů pak v daňovém přiznání tvoří dílčí základy daně, kdy po sečtení těchto základů dojdeme k finálnímu základu daně. 

Základ daně však může poplatník snížit o tzv. nezdanitelné částky základu daně. Po zahrnutí nezdanitelných částek tak získáme základ daně snížený o nezdanitelné částky základu daně a příp. položky odčitatelné od základu daně, ze kterého se vypočítá daň.

Ani daň však nemusí být ještě konečná. Poplatníci mají možnost uplatňovat slevy a daňová zvýhodnění. Až po zohlednění všech uplatněných slev a daňových zvýhodnění získáme částku celkové daňové povinnosti, příp. daňového bonusu.

Nezdanitelné částky základu daně

V rámci daňového přiznání může poplatník uplatnit tzv. nezdanitelné částky základu daně. Jakmile poplatník sečte všechny dílčí základy daně, může si výsledný základ daně snížit o úhrn nezdanitelných částek základu daně a tím tak docílit nižší daňové povinnosti

Zákon o daních z příjmů definuje tyto nezdanitelné částky základu daně:

  • Hodnota bezúplatného plnění (dary)
  • Odečet úroků z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru
  • Odpočet příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na penzijní pojištění a na doplňkové penzijní spoření
  • Odpočet příspěvků na soukromé životní pojištění
  • Odpočet zaplacených členských příspěvků
  • Odpočet úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání 

Dary

Aby mohl poplatník uplatnit hodnotu bezúplatného plnění v daňovém přiznání, musí splnit podmínky stanovené zákonem o daních z příjmů. Dary pak mohou mít jak peněžní, tak i nepeněžní formu. Úplný výčet toho, kdy je dar považován za nezdanitelnou částku, je uveden v § 15 zákona o daních z příjmů. Jedná se například o dary poskytnuté na podporu a ochranu mládeže, na sociální nebo zdravotnické účely, na požární ochranu a další. 

Aby byl dar považován za nezdanitelnou částku daně, musí dosahovat alespoň 2 % základu daně nebo činí minimálně 1 000 Kč. Pokud je poskytnuto více darů, hodnoty poskytnutých darů se sčítají. V úhrnu lze však odečíst dary nejvýše do 15 % základu daně. Pro rok 2021 je hranice zvýšená, a to na 30 % základu daně.

Za dary se ale také považuje například darování krve, darování krvetvorných buněk nebo orgánu. 

Úroky

Základ daně lze snížit také o odpočet úroků zaplacených ve zdaňovacím období z úvěru na stavební spoření nebo z hypotečního úvěru. Pozor však na to, že se zaplacené úroky musí vztahovat k úvěru, který je určen na financování bytových potřeb. V úhrnu pak lze odečíst úroky ve výši 150 000 Kč za zdaňovací období.

Penzijní připojištění, soukromé životní pojištění

U příspěvků na penzijní připojení se státním příspěvkem, na penzijní pojištění a na doplňkové penzijní spoření, příp. na soukromé životní pojištění, lze v celkovém úhrnu odečíst maximálně 24 000 Kč za zdaňovací období.

Členské příspěvky, zkoušky ověřující další vzdělávání

Pokud poplatník zaplatí členské příspěvky odborovým organizacím, jejíž je členem, může odečíst částku do 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 – tedy podle příjmů ze závislé činnosti. I zde je však horní hranice. Poplatník může odečíst maximálně 3 000 Kč za zdaňovací období.

V případě, že poplatník vynaložil výdaje na zkoušky ověřující další vzdělávání, může uplatnit nejvýše 10 000 Kč. U osob se zdravotním postižením je částka pro uplatnění vyšší, a to v závislosti na stupni zdravotního postižení. Osoby se zdravotním postižením mohou uplatnit 13 000 Kč za zdaňovací období, a osoby s těžším zdravotním postižením 15 000 Kč.

Odpočty od základu daně

Od základu daně však může poplatník odečíst i další položky, které jsou dle zákona o daních z příjmů definované jako položky odčitatelné od základu daně. Jedná se o odpočet daňové ztráty, odpočet na odborné vzdělávání a odpočet výdajů na podporu výzkumu a vývoje.

Daňová ztráta může poplatníkovi vzniknout z příjmů ze samostatné činnosti a příjmů z nájmu. 

Slevy na dani

Poplatníkům daně z příjmů fyzických osob se vypočtená daň za zdaňovací období snižuje o slevu na poplatníka. Pro rok 2021 činí základní sleva na poplatníka 27 840 Kč. 

Daň je ale možné snížit o další slevy:

  • Základní sleva na invaliditu
  • Rozšířená sleva na invaliditu
  • Sleva držitele průkazu ZTP/ZPP
  • Slevu na studenta
  • Slevu za umístění dítěte do školky
  • Slevu na manžela.

Pokud je poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního a druhého stupně, může uplatnit tento poplatník slevu na invaliditu. Základní sleva na invaliditu pro rok 2021 činí 2 520 Kč. Pokud by byla poplatníkovi přiznána invalidita třetího stupně, činí sleva 5 040 Kč. V případě, že poplatník drží průkaz ZTP/ZPP, má nárok na uplatnění slevy ve výši 16 140 Kč.

Studenti mohou využívat také slevu na studenta, a to v případě, že se soustavně připravují na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem. Pozor však na věkové omezení. Slevu lze uplatňovat do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu do věku 28 let. Sleva na studenta činí 4 020 Kč.

Slevu za umístění dítěte lze uplatnit nejvýše v částce 15 200 Kč za rok 2021. Jedná se přitom o výdaje, které poplatník prokazatelně vynaložil za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na dané zdaňovací období. 

Poplatník může také využít slevu na manžela nebo manželku. V roce 2021 tak sleva činí 24 840 Kč. Slevu může uplatnit poplatník na toho manžela nebo manželku, který žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti a nemá příjem vyšší než 68 000 Kč. Pokud by měl „vyživovaný“ manžel průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka na dvojnásobek.

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě

Pokud s poplatníkem žijí v domácnosti vyživované děti, má poplatník nárok na daňové zvýhodnění. Výše daňové zvýhodnění je odstupňována podle počtu dětí. Pro jedno vyživované dítě činí výše daňového zvýhodnění 15 204 Kč, pro druhé vyživované dítě 22 320 Kč a pro třetí a další děti 27 840 Kč.

U daňového zvýhodnění může vzniknout tzv. daňový bonus. Daňový bonus může uplatnit poplatník, pokud má příjmy ze samostatné nebo závislé činnosti, tedy z podnikání nebo zaměstnání, a tyto příjmy jsou alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Pro rok 2021 činí minimální výše 91 200 Kč.

Vysoký daňový základ? Využijte spolupracující osobu

V rámci zákona o daních z příjmů lze využít optimalizace daňové povinnosti. Jednou z možností, jak daňovou povinnost optimalizovat, je využití institutu spolupracující osoby. Institut spolupracujících osob spočívá v přerozdělení příjmů na spolupracující osobu, kterou může být spolupracující manžel, spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nebo člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.

ebf 24 - tip duben

Na spolupracující osobu lze tak rozdělit příjmy ze samostatné činnosti. Výhodou je, že přerozdělení příjmů nemusí odpovídat skutečnému vytížení spolupracující osoby. V případě spolupracujícího manžela je možné rozdělit příjmy do 50 %, nejvýše však 540 000 Kč za rok. U ostatních spolupracujících osob je možné rozdělit v úhrnu maximálně 30 % příjmů, nejvýše však 180 000 Kč.

Přerozdělení příjmů na spolupracující osobu je výhodné zejména tehdy, pokud osoba, na kterou jsou příjmy přerozděleny, nemá žádné vlastní zdanitelné příjmy.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).