Zavede se trestní odpovědnost firem. Jde o návrat k principu kolektivní viny?

Do českého podnikatelského prostředí zřejmě brzy vstoupí legislativní novinka v podobě trestní odpovědnosti právnických osob. Pokud se statutární orgán společnosti či jiná osoba v řídícím postavení dopustí jménem firmy, v jejím zájmu nebo při její činnosti trestného činu, může padnout odpovědnost na celou firmu. Té pak budou hrozit milionové tresty či dokonce její úplné zrušení. Podnikatelům se předložený zákon příliš nezamlouvá, jelikož podle nich zavádí princip kolektivní viny a existuje velké riziko jeho zneužití.

Jde o protikorupční návrh?

Vláda minulý týden schválila zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, který si má od příštího roku posvítit na nepoctivé firmy. Normu předložilo ministerstvo spravedlnosti, podle kterého je Česko poslední zemí EU, jež dosud nemá tento institut (trestní odpovědnost právnických osob) ve své legislativě zahrnutý. Přitom nás k zakotvení odpovědnosti právnických osob zavazuje řada evropských předpisů a na absenci příslušné normy v českém právním řádu upozorňovala i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ne ve všech zemích je však odpovědnost právnických osob samostatně definována, třeba v sousedním Německu spadá odpovědnost právnických osob pod správní právo.

Ministerstvo spravedlnosti si od zákona slibuje, že zabrání lidem ve vedení firem, aby se odvoláním na rozhodnutí kolektivního orgánu právnické osoby vyhnuli trestní odpovědnosti. Firmy totiž v současnosti nejde v trestním řízení efektivně postihnout, i když bývají prokazatelně využívány k zakrývání nelegální činnosti a k „praní špinavých peněz“. Čtěte také: Za daňové úniky hrozí vězení, přesto podnikatelé riskují

Za statutární orgán bude pykat celá firma

Podle vyjádření ministerstva se zákon uplatní především v případech, kdy je porušování zákonů běžným standardem fungování právnických osob (například v oblasti ekologie či nakládání s odpady) a nelze přitom zjistit konkrétní fyzickou osobu nesoucí trestní odpovědnost. Zákon pomůže i tehdy, kdy je sice možné určitou fyzickou osobu trestně postihnout, ale právnická osoba dále v klidu pokračuje ve svých nezákonných aktivitách, doplnila serveru Podnikatel.cz Tereza Palečková, tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob se má stát rovněž důležitým nástrojem v boji proti trestné činnosti a proti korupci, ke kterému se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení.

Zákon se bude vztahovat na všechny právnické osoby (nejen tedy na firmy), s výjimkou státu a obcí a krajů při výkonu veřejné moci. Norma zavede trestní postih právnických osob, jejichž jménem, v jejichž zájmu nebo při jejichž činnosti se dopustil trestného činu jejich statutární orgán nebo jiná osoba v řídicím nebo kontrolním postavení. Může jít navíc i o zaměstnance, který jednal na podkladě pokynů takové osoby nebo kvůli zanedbání potřebné kontroly ze strany právnické osoby.

Za porušení zákona hrozí zrušení firmy

Nová norma přesně říká, za které činy bude právnická osoba trestně odpovědná. Výčet potenciálních trestných činů je opravdu široký a obsahuje desítky položek (komplexní výčet naleznete na konci článku). Zde se sluší dodat, že zákon nezavádí nové trestné činy a nekriminalizuje nové věci, nýbrž “jen” uvádí přesný výčet trestných činů, za které bude moci být právnická osoba trestně stíhána.  Jde například o neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací, zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby, nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení, zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, podplacení, nepřímé úplatkářství či o zasahování do nezávislosti soudu. Těžko lze trestat právnickou osobu například za trestný čin znásilnění, ale například korupce nebo daňový podvod jsou přesně typy trestné činnosti, kterých se právnická osoba může dopouštět, vysvětlila Tereza Palečková.

Návrh zákona řeší i otázku přechodu trestní odpovědnosti na právního nástupce právnické osoby, jinak by bylo velmi snadné vyhnout se trestu či důsledkům s ním spojeným.  Zákon rovněž upravuje specifický institut zániků účinků odsouzení. Po uplynutí lhůty (rozmezí 5 až 30 let) dojde k výmazu záznamu o odsouzení právnické osoby z výpisu z evidence Rejstříku trestů. V neposlední řadě by měla vzniknout veřejně přístupná evidence rejstříku trestů o odsouzení právnické osoby, která by byla dostupná prostřednictvím webových stránek. Zveřejnění této informace přispěje k efektivnímu výkonu některých trestů, domnívá se Palečková. Čtěte také: Nový trestní zákoník: Za neoprávněné podnikání až osm let natvrdo

Podnikatelé se obávají šikanózních návrhů

Většina podnikatelů motivům pro předložení zákona rozumí, ale spatřují v jeho schválení řadu rizik. Z pohledu Hospodářské komory ČR je důležité, aby tento nový právní institut nemohl být zneužit v konkurenčním boji mezi podnikateli jako prostředek nekalé konkurence a zároveň aby to nepřineslo zvýšení administrativní zátěže pro podnikatelské prostředí, uvedl serveru Podnikatel.cz Petr Kopáček z Hospodářské komory ČR.

Jiným podnikatelům zase vadí, že trestní odpovědnosti právnických osob se nevztahuje na orgány státní a veřejné správy. Z trestní odpovědnosti je vyloučen stát, obce a kraje, pokud vykonávají veřejnou moc, státní organizace, právnické osoby, které zřizuje zákon, a právnické osoby, pokud tak činí při výkonu veřejné moci. To je příklad profesních komor a výkonu jejich pravomoci nad členy, dodal Tomio Okamura, tiskový mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur.

Velmi kriticky se pak k zákonu staví Jan Wiesner, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev (SČMVD), podle kterého je zavedení trestní odpovědnosti firem sporné a více než kontroverzní. Narušuje zásadně tradiční princip trestního práva, totiž že trestní odpovědnost je osobní zaviněná odpovědnost. Přináší mnohem více možných problémů a otázek teoretických i praktických, než nabízí řešení, sdělil serveru Podnikatel.cz Jan Wiesner.

Kromě rizika šikanózních návrhů je podle Wiesnera také nevýhodou zavedení kolektivní trestní odpovědnosti, kdy budou v rámci v rámci právnické osoby postiženy i ty fyzické osoby, které se ničeho špatného nedopustily. Dotkne se všech právnických osob, větších či aktivně podnikajících patrně více, protože je vyšší pravděpodobnost, že se při své činnosti dopustí jednání, se kterým bude spjatá trestněprávní odpovědnost, uvedl Jan Wiesner. Zároveň však dodal, že dotčeny mohou být i malé a střední podniky, pro které by aplikace zákona mohla znamenat nemalé existenční potíže. A to i tehdy, pokud by se časem ukázalo, že byly obviněny neoprávněně. Čtěte také: Čelíte policejní šikaně? Nebojte se podat stížnost

Zákon v současnosti míří do sněmovny. Větší problémy s jeho schválením se však neočekávají, jelikož s normou souhlasí i opoziční ČSSD. Pokud půjde vše podle předpokladů, zákon nabude účinnosti 1. ledna 2012.