Udělal jsem chybu v daňovém přiznání. Musím ji opravit?

Na chybu potom možná přijdete sami, možná vás na to upozorní účetní nebo se bohužel ozve správce daně. A pak přichází otázka, zda musíte tu chybu opravit. A pokud ano, tak jak rychle a jakým způsobem.

Odpověď závisí nejen na tom, jaký typ chyby jste udělali, ale i na tom, zda už uběhla lhůta pro podání přiznání. Důležité je také zejména to, jaké daně se přiznání týká. V tomto článku se zaměříme zejména na přiznání k dani z příjmů.

Druhy přiznání podle daňového řádu – řádné, opravné a dodatečné

Základní vymezení druhů daňových přiznání najdeme v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, konkrétně v § 135 a následujících. Ten rozlišuje řádné daňové tvrzení, opravné daňové tvrzení a dodatečné daňové tvrzení.

Řádné daňové přiznání

Řádné daňové přiznání (v daňovém řádu označované jako tvrzení) je povinen podávat každý daňový subjekt, kterému zákon tuto povinnost ukládá anebo ten, kdo je k tomu vyzván správcem daně. V řádném daňovém tvrzení potom daňový subjekt sám vyčíslí daň, uvede předepsané údaje a další okolnosti, které jsou nezbytné pro stanovení daně. Daňové tvrzení se podává ve stanové lhůtě, která ve většině případů kopíruje datum splatnosti daně.

V daňovém řádu, konkrétně potom § 136 a následující je definováno, kdy se podává daňové tvrzení. § 136 odst. 1 definuje lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů. Daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce se může prodloužit na čtyři nebo šest měsíců.

Daňové přiznání se podává do 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, nebo do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce.

Je-li zdaňovací období kratší než 1 rok (typicky například zdaňovací období u daně z přidané hodnoty), podává se daňové přiznání do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období. Tuto lhůtu nelze prodloužit.

Opravné daňové přiznání

V daňovém řádu je také řešeno opravné a dodatečné daňové přiznání. Obojí slouží k opravě chyb – liší se však v tom, kdy se chyba opravuje.

Daňový řád stanovuje, že před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání nebo vyúčtování může daňový subjekt nahradit daňové přiznání nebo vyúčtování, které již podal, opravným daňovým přiznáním nebo opravným vyúčtováním. V takovém případě se původní přiznání nahradí přiznáním opravným, a k původnímu se nadále nepřihlíží. Tímto způsobem lze nahradit i dodatečné přiznání.

Dodatečné daňové přiznání

Jinak tomu je v případě, kdy je chyba odhalena až po lhůtě pro podání daňového přiznání. Zjistí-li daňový subjekt, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné daňové přiznání a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit. To platí v případě, kdy běží lhůta pro stanovení daně.

Jiné je to ale v případě, kdy měla být daň nižší než poslední známá daň. V takovém případě je daňový subjekt oprávněn podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší, než je poslední známá daň.

Daň dodatečně tvrzená daňovým subjektem je splatná v náhradní lhůtě splatnosti.

Udělal jsem chybu, zaplatil jsem méně

Pokud jste zjistili, že jste zaplatili méně, než jste měli, musíte podat opravné nebo dodatečné přiznání. Tato povinnost jasně vyplývá z daňového řádu. „Zjistí-li daňový subjekt po uplynutí lhůty pro podání daňového tvrzení, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat dodatečné daňové tvrzení.“

To znamená, že pokud jste např. zapomněli přiznat příjem z pronájmu, zapomněli zaúčtovat zdanitelný výnos nebo špatně vyčíslili základ daně a daň měla být vyšší, musíte chybu opravit. A to nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy jste chybu objevili.

Kromě podání formuláře (např. elektronicky přes EPO) musíte také doplatit rozdíl daně. Tím to ale nekončí – může vás čekat i úrok z prodlení a případně další sankce.

Podání dodatečného přiznání v tomto případě není na vašem rozhodnutí – je to zákonná povinnost. Nepodat dodatečné nebo opravné přiznání totiž znamená riskovat kontrolu a doměření daně s pokutami, které mohou být výrazně vyšší než dobrovolná oprava chyby.

Chyba vedla k nižší dani 

Jiná situace nastává, když jste zjistili, že jste naopak zaplatili víc, než jste měli. Možná jste si zapomněli uplatnit odpočet, neuvedli slevu na manželku nebo zapomněli zohlednit výdaje, které snižují základ daně. V takovém případě nemáte povinnost přiznání opravovat, ale můžete. „Zjistí-li daňový subjekt po uplynutí lhůty pro podání daňového tvrzení, že daň má být nižší, než jaká byla stanovena, může podat dodatečné daňové tvrzení.“

Pokud dodatečné přiznání uzná správce daně jako oprávněné, vrátí vám přeplatek, nebo jej započte na jinou daň.

Specifika u DPH: kontrolní hlášení, kratší lhůty a větší rizika

U daně z přidané hodnoty je situace trochu komplikovanější. Chyby v DPH často ovlivňují nejen přiznání, ale i kontrolní hlášení – co by nástroj, který slouží k porovnávání údajů mezi plátci daně z přidané hodnoty (např. dodavatel × odběratel). Každá změna ve fakturách nebo v odpočtech se musí odrazit jak v přiznání, tak v kontrolním hlášení.

Pokud najdete chybu ještě před termínem podání, můžete podat opravné přiznání i opravné kontrolní hlášení.

Pokud na chybu přijdete až po termínu, podává se dodatečné daňové přiznání k DPH a s tím i následné kontrolní hlášení.

Správce daně je u daně z přidané hodnoty výrazně přísnější, protože i drobné chyby mohou vést k výzvám, pokutám za nepodání kontrolního hlášení, a při opakovaných pochybeních i k vyměření daně s penále.

Co mi hrozí, když opravím nebo neopravím?

Podání dodatečného přiznání většinou znamená, že musíte zaplatit i sankce. Ty nejčastější jsou úrok z prodlení, pokuta za opožděné tvrzení daně a penále.

Tyto nástroje správce daně mají odstrašující charakter, ale při dobrovolném přiznání chyby a včasné nápravě může být postih mírnější. Někdy může správce daně i prominout pokutu či penále, pokud prokážete dobrou víru nebo máte závažný důvod.

Pokud si nejste jisti, zda a jak opravu provést, je vhodné daný problém konzultovat s daňovým poradcem. Ve složitějších případech vám pomůže i s komunikací s finančním úřadem, případně vás může v celé věci zastupovat, čímž se riziko sankcí ještě snižuje.