Začít v Česku podnikat podle živnostenského zákona je v principu poměrně jednoduché. Nejjednodušší u živnosti volné, o něco komplikovanější u jiných živností, kde musí začínající podnikatel splnit specifické podmínky. Většinou ale stačí vyplnit jediný formulář. Stačí mít nápad a nebát se začít. Čtěte více: Novela živnostenského zákona: „Živnosťáky” v koši neskončí
Výběr živnosti podle živnostenského zákona
Začít podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) podle živnostenského zákona je velmi jednoduché u živnosti volné, kde budoucí podnikatel nemusí prokazovat žádné vzdělání, ani jiné zákonné předpoklady (musí splňovat jen ty, které obecně stanoví živnostenský zákon – dosáhnout věku 18 let, být způsobilý k právním úkonům, být bezúhonný). Složitější pak u živností řemeslných nebo koncesovaných, u kterých musí podnikatel splnit zákonem přesně stanovené podmínky. Prvním krokem podnikatele je výběr oboru, kterému se chce věnovat. Čtěte více: Přemýšlím o oboru
Rozdělení živností
Živnosti se dělí na živnosti ohlašovací, tj. živnosti řemeslné, vázané, a živnost volnou (příloha č. 4 živnostenského zákona), a živnosti koncesované.
U živností řemeslných (které jsou vyjmenované v příloze č. 1 k živnostenskému zákonu) je podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost. Doklady, které prokazují odbornou způsobilost, přesně vyjmenovávají paragrafy 21 a 22 živnostenského zákona. Jedná se o doklady o absolvování příslušného vzdělání, a to na různých úrovních – středoškolské, vysokoškolské, rekvalifikační -, i o doklady o absolvování potřebné praxe.
Živnosti vázané vyjmenovává příloha č. 2 živnostenského zákona. Pro každou vázanou živnost je také třeba prokázat odbornou způsobilost, ta je ale jiná u každé konkrétní vázané živnosti podle jejího charakteru.
Příklad: Vázaná živnost Obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy
Začínající podnikatel v oboru Obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy musí pro získání živnostenského oprávnění prokázat:
buď vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na chovatelství zvířat, zootechniku nebo veterinární lékařství a 1 rok praxe v oboru, nebo vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na chovatelství zvířat, zootechniku nebo veterinářství a 2 roky praxe v oboru, nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na chovatelství zvířat, zootechniku nebo veterinářství a 2 roky praxe v oboru, nebo střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání zaměřeném na chovatelství zvířat nebo zootechniku a 3 roky praxe v oboru, nebo osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 4 roky praxe v oboru, nebo doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), 1) nebo m) živnostenského zákona, tj. doklady o odborné kvalifikaci, které osvědčují, že danou činnost vykonával v jiném členském státě Evropské unie j) po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, přičemž výkon činnosti nesmí být ukončen více než 10 let před ohlášením živnosti nebo podáním žádosti o koncesi, k) po dobu 2 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu, l) po dobu 2 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, prokáže-li, že vykonával předmětnou činnost nejméně 3 roky v pracovněprávním vztahu, přičemž výkon činnosti nesmí být ukončen více než 10 let před ohlášením živnosti nebo podáním žádosti o koncesi, nebo m) po dobu 3 po sobě jdoucích let v pracovněprávním vztahu, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu.
Živnosti koncesované vyjmenovává příloha č. 3 živnostenského zákona. Pro získání koncese je opět třeba splnit pro každou živnost přesně stanovené podmínky.
Pomoci s výběrem oboru může analýza – ať už konkurence nebo finančních potřeb, které souvisejí se vstupem do podnikání v tom kterém oboru. Čtěte více: Vytvářím analýzu
Co dělat, když podnikatel podmínky živnosti nesplňuje?
Ani případ, že si podnikatel vybral živnost, pro kterou nesplňuje zákonem stanovené podmínky, nemusí znamenat předčasný konec jeho podnikání. V tomto případě lze totiž danou činnost vykonávat prostřednictvím odpovědného zástupce (a to podle paragrafu 11 živnostenského zákona). To je fyzická osoba, která je s podnikatelem ve smluvním vztahu, splňuje podmínky pro provozování dané živnosti a která je tudíž určitým odborným garantem podnikání. Čtěte více: Odpovědný zástupce
Pokud si podnikatel vybral živnost, povedou jeho kroky na místně příslušný živnostenský úřad.
Úřady za podnikatele „oběhne” Jednotný registrační formulář
Není to ještě tak dávno, co musel začínající podnikatel hned při vstupu do podnikání „obíhat” řadu úřadů: živnostenský úřad, správu sociálního zabezpečení, finanční úřad, zdravotní pojišťovnu, případně úřad práce. Dnes existuje Jednotný registrační formulář, jehož prostřednictvím může začínající podnikatel provést ohlášení všem zmíněným úřadům a současně požádat o koncesi. Formulář může na živnostenský úřad předat osobně nebo ho poslat poštou. Navíc už nemusí dokládat například ani výpis z Rejstříku trestů (prokazující bezúhonnost), úřad si ho obstará sám.
Stáhněte si Jednotný registrační formulář pro fyzickou osobu na business serveru Podnikatel.cz.
Stáhněte si pokyny pro vyplnění Jednotného registračního formuláře pro fyzickou osobu na business serveru Podnikatel.cz.
Pokud ovšem podnikatel dává přednost tomu, že si všechny potřebné úřady obejde na začátku podnikání sám a zvlášť, má i tuto možnost.
Jak na založení živnosti? Čtěte více: Založení živnosti
Povinné a nepovinné platby záloh
Placení pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti
Pro platbu pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti je rozdíl v tom, jestli podnikatel vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní nebo vedlejší (ve druhém případě má k samostatné výdělečné činnosti ještě například běžné zaměstnání a vlastní podnikání pro něho představuje jen přívýdělek). Čtěte více: OSVČ a pojistné na sociální zabezpečení 2009
Povinně tedy platí ten, kdo:
- vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost,
- vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti po odpočtu vynaložených výdajů dosáhl v kalendářním roce aspoň tzv. rozhodné částky. Rozhodná částka je proměnlivá a v roce 2009 činí 56 532 Kč,
- vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a přihlásila se k účasti na důchodovém pojištění.
Vůči České správě sociálního zabezpečení má OSVČ především povinnost platit pojistné, každoročně podat Přehled o příjmech a výdajích a oznamovací povinnost (zahájení a ukončení podnikatelské činnosti apod.).
Sociální pojištění se platí měsíčně formou záloh, které se zúčtují na konci roku. Minimální výše měsíčních záloh se mění, pro rok 2009 je 1720 korun u hlavní samostatné výdělečné činnosti a 688 korun u vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Minimální zálohy platí například právě začínající podnikatel. Ve stanovení výše záloh pro příští rok se bude následně zohledňovat první podaný Přehled o příjmech a výdajích.
Záloha za kalendářní měsíc je splatná vždy mezi 1. a 20. dnem měsíce následujícího (například záloha za červenec je splatná mezi 1. a 20. srpnem). Čtěte více: Sociální pojištění
Z diskuze: Když podnikám, musím se přihlásit a platit sociální? Chtěla bych se odhlásit a neplatit. Lze to?
– ptá se na serveru Podnikatel.cz Jana Káclová. Odpověď je jednoznačná – pokud má podnikatelka samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní, pojištění platit musí. Pokud jako vedlejší, má tuto povinnost tehdy, pokud její příjem dosáhl po odečtení výdajů rozhodné částky.
Nemocenské pojištění
Povinné naopak není placení nemocenského pojištění. Jsou však na něj vázané některé dávky jako například peněžitá pomoc v mateřství nebo nemocenské dávky, na které bez platby pojištění podnikatel nemá nárok. Minimální měsíční záloha je pro letošní rok 56 korun pro hlavní i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Zálohy na nemocenské pojištění se hradí na účet odlišný od účtu, kam se zasílají zálohy na sociální pojištění. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné vždy mezi 1. a 20. dnem měsíce následujícího (například pojistné za červenec je splatné mezi 1. a 20. srpnem). Čtěte více: Neplatíte si nemocenské pojištění? Nedostanete nemocenskou
Jak podnikáte?
Placení zdravotního pojištění
Při zahájení samostatné výdělečné činnosti má podnikatel také povinnost platit měsíční zálohy na zdravotní pojištění. Minimální záloha je pro letošní rok 1590 korun Zálohy OSVČ jsou splatné od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Z toho vyplývá, že není možno zálohy platit ani později, ani si je předplatit na několik měsíců dopředu,
informuje Všeobecná zdravotní pojišťovna na svých internetových stránkách. I vůči zdravotní pojišťovně má podnikatel oznamovací povinnost a povinnost podat Přehled o příjmech a výdajích.
Zálohy na daň z příjmů
Zálohy na daň z příjmů se v prvním roce podnikání neplatí. V dalším roce se pak případně platí v závislosti na Přiznání k dani z příjmů fyzických osob, respektive podle zaplacené daně v předchozím roce podnikání.
Pozor na pokuty a penále: Neplatit se nevyplatí
Pokud OSVČ neplní oznamovací povinnost vůči své zdravotní pojišťovně, hrozí mu pokuta až 10 000 korun. Pokud oznamovací povinnost nesplní opakovaně, může se pokuta vyšplhat až na 20 000 korun. Za neuhrazení pojistného nebo zálohy ve stanovené lhůtě počítá pojišťovna penále 0,05 procenta z dlužné částky za každý kalendářní den prodlení.
Podobně pokutuje porušení oznamovací povinnosti také Česká správa sociálního zabezpečení. A obdobně penalizuje opožděné platby pojistného.
Z diskuze: Když podnikám, musím se přihlásit a platit sociální? Chtěla bych se odhlásit a neplatit. Lze to?
– ptá se na serveru Podnikatel.cz Jana Káclová. Pokud by podnikatelka neplatila povinné pojistné, neznamená to, že se povinnosti vyhne. Česká správa sociálního zabezpečení po ní bude dlužné pojistné vymáhat, a to včetně penále. Pojistnému se tedy nevyhne, naopak se jí neúměrně prodraží.
Štíhlá administrativa
Pokud chce podnikatel minimalizovat účetní administrativu, je ideální uplatňovat výdaje paušálem. Je pak nutné evidovat a dokládat pouze příjmy z podnikání. Čtěte více: Uplatnění výdajů procentem z příjmů aneb paušální výdaje
