Zatímco v současnosti mají zaměstnavatelé na odeslání přihlášky 8 dnů od nástupu do zaměstnání, podle Jurečkových představ by tak museli učinit nejpozději při nástupu zaměstnance do práce. Podobný návrh se ministerstvo práce a sociálních věcí pokoušelo prosadit v minulosti už několikrát, vždy však neúspěšně.
Co se dozvíte v článku
Nové jednotné hlášení nepřináší jen zjednodušení
Vláda schválila před několika týdny novelu, která zavádí Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Nový formulář by měl nahradit 25 různých měsíčních hlášení, které musí zaměstnavatelé pravidelně odesílat na řadu úřadů. Jednotné hlášení se bude muset podávat elektronicky a data tak budou zpracovávána automaticky. Podávat se bude vždy do 20. dne následujícího měsíce přímo ministerstvu práce a sociálních věcí. To bude data automaticky sdílet s dalšími oprávněnými institucemi, jako jsou Česká správa sociálního zabezpečení, územní správy sociálního zabezpečení, Institut posuzování zdravotního stavu, Úřad práce ČR, orgány Finanční správy České republiky, ministerstvo financí nebo Český statistický úřad.
Nově rovněž vznikne evidence zaměstnavatelů a evidence zaměstnanců. Zaměstnavatel se bude přihlašovat do evidence zaměstnavatelů, kterou vede ČSSZ, obdobně jako dosud podle § 93 zákona o nemocenském pojištění do registru zaměstnavatelů, tj. do 8 dnů od svého vzniku. Stejně tak bude probíhat i přihlašování zaměstnanců do evidence zaměstnanců, tj. podobně jako nyní podle § 94 zákona o nemocenském pojištění, a to do 8 dnů ode dne nástupu zaměstnance do zaměstnání. Návrh však také počítá s tím, že u zahraničních zaměstnanců bude platit kratší lhůta. Zahraniční pracovníky bude nutné přihlásit do evidence nejpozději před okamžikem nástupu tohoto zaměstnance k výkonu práce.
Pro české pracovníky chce Jurečka lhůtu zkrátit
Jak ovšem před několika dny uvedl v podcastu Česká jízda serveru Info.cz ministr Marian Jurečka, lhůta pro české zaměstnance by se nakonec měla zkrátit. Proto teďka do zákona, aniž by se o tom moc mluvilo, jsme dokázali dostat dvě zásadní změny. Jak lidé z třetích zemí, tak i občané České republiky i občané EU, když se budou zaměstnávat u svého zaměstnavatele, tak ten zaměstnavatel bude muset buď den předtím, nebo nejpozději v tom reálném čase nám do evidence dát, že tenhle člověk u něj pracuje,
řekl Jurečka.
Že je zkrácení lhůty pro české zaměstnance ve hře, potvrdilo serveru Podnikatel.cz ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministerstvo nicméně brzdí Jurečkova slova o tom, že by na změně již byla shoda. Jedná se o návrh, který je z našeho pohledu žádoucí a aktuálně o něm probíhají jednání se zaměstnavateli. Podle výsledků těchto společných debat bude následně zvažována konkrétní změna v další fázi legislativního procesu,
doplnil serveru Podnikatel.cz Jakub Augusta, mluvčí ministerstva.
Podobný návrh zkoušelo ministerstvo prosadit už v minulosti
Není bez zajímavosti, že zkrácení lhůt pro hlášení zaměstnanců zkoušelo ministerstvo prosadit v minulosti už několikrát a nikdy neuspělo. Nejblíže tomu bylo v roce 2020, kdy MPSV pod vedením Jany Maláčové (ČSSZ) využilo komunistickou poslankyni Hanu Aulickou Jírovcovou, která v rámci „covidového“ zákona o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení placeného zaměstnavatelem předložila pozměňovací návrh, který lhůtu 8 kalendářních dnů na odeslání přihlášky a odhlášky na ČSSZ zkracoval na jediný pracovní den. Novela sice prošla legislativním procesem i se zkrácením lhůty, ale než změny nabyly účinnosti, byly kvůli protestům z řad podnikatelské veřejnosti nakonec zrušeny.
Návrh může způsobit problémy externím účetním a velkým firmám
A také stávající Jurečkův návrh čelí ze strany podnikatelů kritice. Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) může zkrácení lhůty způsobit velké komplikace zaměstnavatelům. Problémy to způsobí jak malým firmám, které mají jednu externí účetní, tak velkým firmám, které v jeden den přijímají i 150 lidí (např. obchodní řetězce) a nemají kapacitu je všechny zadat ten den do systému.
Zatím nevíme ze strany MPSV detailní postup, jak by tato agenda měla fungovat a zda je na to připraven IT systém MPSV. Každopádně toto opatření bude znamenat jednak přípravu dodavatelů SW řešení účetních programů, kteří se na toto budou muset připravit, ale hlavně další náklady pro zaměstnavatele, kteří si tuto úpravu SW budou muset ze svého zaplatit,
upozornila pro server Podnikatel.cz Eva Svobodová, členka představenstva a generální ředitelka AMSP ČR, a dodala: Zatím také MPSV za tuto novou povinnost pro zaměstnavatele nenabídlo adekvátní zjednodušení či přínos informací jinde. Zatím bylo nabídnuto pouze hlášení zaměstnavateli týkající se změny bydliště zaměstnance anebo skutečnost, že přišel o řidičský či profesní průkaz. To jsou však ojedinělé záležitosti, které zaměstnavatelé řeší zřídka.
S návrhem na zkrácení lhůty nesouhlasí ani Svaz účetních ČR, podle kterého by rovněž šlo o komplikaci, a to zejména v případech, kdy mají zaměstnavatelé externí mzdovou účetní.
Musí být vše otestováno, říká Hospodářská komora ČR
Smířlivěji se k Jurečkovu návrhu staví Hospodářská komora ČR (HK ČR), podle které je sjednocení termínů pro hlášení o nástupu zaměstnanců žádoucí cílový stav, k němuž je ale vhodné se dobrat postupně. Jsme si vědomi kritiky rezortu MPSV, že někteří zaměstnavatelé domácích zaměstnanců stávající 8denní lhůtu po nástupu zneužívají, čímž si vytvářejí neférovou výhodu na trhu práce. Poznamenejme, že u cizinců, tedy nejenom „třetizemců,“ ale dokonce i občanů z jiných členských států EU je již v současnosti termínem hlášení den jejich nástupu. Jednotnost lhůt a procesů může přispět ke zjednodušení a zpřehlednění administrativní zátěže zaměstnavatelů,
uvedl serveru Podnikatel.cz Ladislav Minčič, tajemník HK ČR.
Za přijatelné cílové řešení by HK ČR považovala nahlášení zaměstnance před faktickým nástupem k výkonu práce. Zaměstnanec například začne na pracovišti vykonávat práci 5. ledna v 9:45 a před tím podepisuje příslušné dokumenty na personálním, nahlášen by měl tak být nejpozději 5. ledna v 9:44. Při diskusi s MPSV se probírala mimo jiné okolnost, že údaje o zaměstnanci před faktickým nástupem k výkonu práce by mohly být minimalistické, nicméně postačující k identifikaci zaměstnance, přičemž další nezbytné údaje o nastupujícím zaměstnanci by mohly být nahlášeny až po vlastním nástupu,
doplnil Ladislav Minčič.
HK ČR nicméně požaduje, aby změně pravidel předcházel pilotní test, který by odhalil případná slabá místa nového procesu. Od 1. července 2025 bude totiž probíhat půlroční pilotní testování projektu JMHZ, jehož součástí ale nebude případné změněné nahlašování nastupujících českých občanů. I proto není možné, aby ostrý provoz JMHZ od 1. 1. 2026 zahrnoval i neotestované nahlašování českých zaměstnanců před faktickým nástupem k výkonu práce. Zástupci HK ČR i dalších zaměstnavatelských svazů při jednáních s MPSV trvali na přiměřené legisvakanci ustanovení o hlášení českých zaměstnanců před faktickým nástupem k výkonu práce, tedy aby zákonem sjednocená lhůta byla účinná nejdříve po roce, spíše ještě později. Času před nabytím účinnosti by se využilo na pilotní otestování nového postupu a adaptaci zaměstnavatelů, jejich organizačních procesů a informačních systémů na nové pravidlo,
uzavřel Minčič.
ČLÁNKY DO MAILU