Kdy je podnikání vedlejší činností?
Díky zákonným paušálům a jednodušší administrativě je dnes drobné podnikání snazší. Přesto se ani tady nikdo nevyhne placení všech povinných daňových odvodů. Podnikání je vedlejší činností, pokud podnikatel současně chodí do práce. To znamená, že je v zaměstnaneckém poměru a dostává po celý rok měsíční mzdu vyšší než je minimální mzda stanovená zákonem (od 1.ledna 8000 korun). Jeho podnikatelská činnost se posuzuje jako vedlejší, a to jak pro účely sociálního, tak zdravotního pojištění. Každý měsíc se posuzuje zvlášť, čili pokud živnostník ukončí hlavní pracovní poměr výpovědí a novou práci si najde až za dva měsíce, musí po dobu těchto dvou měsíců platit minimální zálohy ze zákona u sociálního i zdravotního pojištění.Registrace do 8 dní
Na začátku podnikání se musí každá osoba samostatně výdělečně činná do 8 dní od zahájení podnikatelské činnosti nahlásit na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Současně všechny změny, které nastanou během podnikatelské činnosti, se musí hlásit opět do 8 dnů (např. změna adresy…).Zdravotní pojištění
Mít podnikání jako vedlejší činnost je pro potřeby výpočtu zdravotního pojištění výhodné zejména v tom, že podnikatel nemusí platit pravidelně měsíční zálohy a po skončení roku zaplatí pouze pojistné ze skutečně dosaženého zisku. Neplatí pro něj tedy povinnost minimální výše zálohy.Sociální pojištění
V případě, že měl živnostník za rok 2006 hospodářský zisk z vedlejší podnikatelské činnosti nižší než 45 200 Kč a příjmy ze zaměstnání vyšší než 12krát minimální mzda za rok 2006 (tj. 90 840 Kč), vyplní pouze dokument „přehled o příjmech a výdajích“ a sociální pojištění platit nemusí. Součástí přehledu odevzdaného do konce dubna 2007 však musí být potvrzení zaměstnavatele, že příjem za rok 2006 byl skutečně vyšší než 90 840 Kč. Stejná praxe platí již několik let, akorát se každoročně zvyšuje částka nutného příjmu ze zaměstnaneckého poměru.
Jestliže byl hospodářský výsledek z vedlejší podnikatelské činnosti za rok vyšší než stanoví zákon, musí občan i při vedlejší činnosti platit minimální zálohy, pro které platí stejný režim jako při hlavní činnosti. Minimální záloha od dubna letošního roku je 597 Kč měsíčně. Tato částka však v sobě zahrnuje pouze zálohu na důchodové zabezpečení a politiku zaměstnanosti. Jestliže někdo chce i při vedlejší činnosti dobrovolně i nemocenské pojištění, musí dále měsíčně platit 89 Kč.
Daň z příjmu fyzických osob
Pro správné zjištění daňové povinnosti za uplynulý rok si drobný živnostník od svého zaměstnavatele nechá vystavit tzv. potvrzení o zdanitelných příjmech za příslušný rok, ze své evidence vypočítá příjem za uplynulý rok – výdaje může uplatnit paušálem. Největší výhodou stanovení výdajů procentem z příjmů je jejich jednoduchost, pro drobného živnostníka to znamená obrovskou výhodu v ušetřeném času. Díky paušálu je celá evidence pro daňové potřeby mnohem jednodušší, nemusí schovávat výdajové doklady a lámat si hlavu, jestli jsou daňově uznatelné či nikoliv. Ze své evidence (písemné či elektronické) si sečte všechny dosažené příjmy (v hotovosti či v příjmu na bankovní účet) a ze součtu spočítá výdaje procentem ze zákona (liší se dle jednotlivých živností).
Drobný živnostník tak nemusí vést účetnictví ani daňovou evidenci, kterou by nebyl schopen třeba sám zvládnout a ušetří za výdaje spojené s touto agendou. Mimo paušál se samozřejmě do výdajů při podání daňového přiznání započítává i sociální a zdravotní pojištění zaplacené za kalendářní rok živnostníkem. V přiznání se potom příjmy ze zaměstnaneckého poměru a podnikání sečtou, odečtou zaplacené zálohy na daň z příjmu fyzických osob zaplacené zaměstnavatelem, dále se odečtou další položky mající vliv na výši daně (zaplacené zdravotní a sociální pojištění, dary, penzijní připojištění dle zákona, úroky ze stavebního spoření…) a výsledná daňová povinnost se odvede příslušnému finančnímu úřadu.
