Hlavní navigace

Tradiční zaměstnanecké benefity neohrozí ani krize, ani zákon o DPH

8. 3. 2010
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: 258398
Podle průzkumu trhu by Češi nejraději čtrnáctý plat. Nejčastějším zaměstnaneckým benefitem jsou však stravenky. Jak se zaměstnaneckých výhod dotkla tolik diskutovaná novela zákona o DPH a co je vlastně ta cena obvyklá?

Zdanění zaměstnaneckých benefitů je aktuálním tématem. Poslanecká sněmovna minulý týden schválila návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty, která měla snížit zdanění zaměstnaneckých výhod na loňskou úroveň. Podle očekávání však senát hlasy pravicových zákonodárců tento návrh zamítl. O jeho dalším osudu rozhodne sněmovna, která by mohla senátní veto přehlasovat. Co je vlastně to tolik diskutované zdanění benefitů? Ne každý má totiž v problematice DPH a stanovení ceny obvyklé jasno. Čtěte více: Měli odboráři vůbec reálné důvody pro vyhlášení stávky?

Problematické změny ve zdanění benefitů od roku 2010

Novela zákona o dani z přidané hodnoty přinesla od 1. ledna 2010 zcela nový způsob stanovení základu daně z přidané hodnoty. Ustanovením § 36a zavedla do zákona cenu obvyklou pro osoby, které jsou vzájemně v určitém vztahu. Ty mají povinnost přiznat a zaplatit daň ze základu daně v úrovni ceny obvyklé bez daně, pokud by úplata za poskytnuté plnění v konkrétních případech mohla způsobit krácení daně. Doposud byla tato oblast upravena pouze zákonem o daních z příjmů. Okruh osob, na které se pravidla vztahují, je širší než v případě daně z příjmů a zahrnuje mimo jiné i zaměstnance, upřesňuje Jarmila Hanková, daňový konzultant ze společnosti APOGEO. Dodává, že při stanovení základu daně vztahující se na plnění v rámci spojených osob je rozhodující, zda tyto osoby mají plný nárok na odpočet, případně zda nemají nárok na odpočet vůbec. Základ daně se v případě, kdy subjekt nemá nárok na odpočet nebo nemá plný nárok na odpočet, stanoví na úrovni ceny obvyklé.

Problematický paragraf 36a se netýká jen zaměstnanců. Osobami ve zvláštním vztahu k plátci jsou kapitálově spojené osoby, jinak spojené osoby, osoby blízké, osoby v pracovně právním vztahu nebo jiném obdobném vztahu a osoby, které podnikají s plátcem společně na základě smlouvy o sdružení. Nejedná se naopak o bezúplatná plnění, dále plnění, která nejsou poskytnuta osobám ve zvláštním vztahu k plátci a plnění mezi zaměstnavatelem a rodinnými příslušníky zaměstnanců, kteří sami nejsou s tímto zaměstnavatelem v pracovněprávním nebo obdobném vztahu. Čtěte více: Změny v zákoně o DPH platné od ledna 2010

Dle vyjádření Ministerstva financí jsou v současné době připraveny pozměňovací návrhy dva. Jeden se týká úplného zrušení § 36a a druhý úpravy textu v tom smyslu, že by se uvedený paragraf neaplikoval na zaměstnance.

Jak se stanoví cena obvyklá?

Cenou obvyklou se podle zákona o oceňování majetku rozumí cena, která by byla dosažena při prodeji stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni uskutečnění plnění. Při stanovení obvyklé ceny se berou v potaz veškeré okolnosti, které by ji mohly ovlivnit, např. snížení ceny při výprodeji sezónního zboží. Čtěte více: Pronajmout majetek podnikajícím příbuzným lze za cenu obvyklou

V praxi se využívá například pojmu stejný obchodní stupeň nebo obvyklý obchodní styk. Jde o to nastavit cenu tak aby obvyklou cenou byla cena, za kterou může spotřebitel uvedené zboží běžně na trhu pořídit. Stejným obchodním stupněm je dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečňuje pro konečného spotřebitele, výrobce zboží nebo osobu uprostřed distribučního řetězce (např. pro velkoobchod) nebo poskytovatele služby.

Při obvyklém obchodním styku se rozumí podmínky volné hospodářské soutěže. Ceny se samozřejmě mohou lišit. Cena v běžném obchodě bude rozdílná od ceny v internetovém obchodě. V takovém případě lze pro účely stanovení základu daně podle § 36a vybrat libovolnou z těchto cen.

Příklad: Společnost poskytuje svým zaměstnancům ve firemní prodejně výrobky za ceny o třetinu nižší, než je obvyklá prodejní cena. Od 1. ledna 2010 odvádí DPH také z rozdílu mezi cenou obvyklou a přijatou úplatou od zaměstnanců. Prakticky tedy vystavuje podle § 29 doklad o použití a odvádí DPH rovněž ze zbylé třetiny ceny. Z každého poskytnutého výrobku v hodnotě 300 Kč, tak odvede navíc 20 korun na DPH, což je rozdíl mezi obvyklou tržní cenou 300  Kč a přijatou úplatou od zaměstnanců 200 Kč, tj. 100  Kč x 20 % DPH.

Jednou dobyté zaměstnanecké výhody se těžce ztrácejí

Je pravda, že vyšší daň z přidané hodnoty zaplatí zaměstnavatelé. To by je ovšem zcela logicky mohlo vést ke zdražování nebo úplnému zrušení některých benefitů. Zdaleka se ale nejedná jen o tolik diskutované režijní jízdenky. Novela zákona se dotkla například bydlení na ubytovnách, poskytování podnikových rekreací nebo rehabilitací.

Problém zaměstnaneckých benefitů se díky odborům stal mediálním hitem až v posledních týdnech. „Do této doby jsme nezaznamenali žádné změny v chování zaměstnavatelů, které by měly souvislost se změněnou sazbou DPH.
Benefity jsou tlumeny již druhým rokem, ale je to dáno zejména hospodářskou situací jednotlivých podniků, která se projevuje díky krizi,“
uvedl pro Podnikatel.cz Luboš Rejchrt, manažer Grafton Recruitment. Dodává, že zatím jsou tradiční benefity zachovány. Horší je to u vzdělávacích kurzů apod.

Souhlasili byste se stávkou odborů kvůli zákonu o DPH?

Jaké nejčastější benefity poskytují čeští zaměstnavatelé?

Češi nejvíce touží po penězích. Ze studie společnosti pro výzkum trhu GfK Czech, která porovnávala, jaké benefity zaměstnanci dostávají a jaké by rádi získali je největším lákadlem čtrnáctý plat. Ten by rádo obdrželo 41,7 % lidí, kteří v současné době pracují na plný úvazek. Zaměstnanecké benefity jsou společně s výší platu a dobrými vztahy s kolegy zásadním elementem, který zaměstnanec bere v úvahu při hodnocení spokojenosti či nespokojenosti se svou prací, píše se v tiskové zprávě GfK Czech. Čtěte více: Zaměstnanecké benefity zvyšují vyměřovací základ

Daně x

Bez ohledu na přání zaměstnanců získat třináctý nebo dokonce čtrnáctý plat, jsou nejčastější zaměstnaneckou výhodou bezesporu stravenky. Ty pobírá 38,5 procent Čechů. Druhým nejvíce nabízeným benefitem je týden placeného volna navíc. Podle zákoníku práce má pracovník nárok na základní čtyři týdny dovolené. Velká část zaměstnavatelů ale poskytuje týdnů pět. Dny volna navíc čerpá 31,3 % respondentů. Pro zaměstnavatele jsou však mnohem větší zátěží než jiné benefity. Náhrady za dovolenou jsou totiž finančně i organizačně velmi náročné a často se stává, že si zaměstnanci dovolenou nemají možnost vzhledem k pracovnímu vytížení vyčerpat, potvrzuje Jitka Tejnorová, partnerka společnosti DMC management consulting zaměřené na řízení lidských zdrojů. Čtěte více: Jak na osekání zaměstnaneckých benefitů v krizi?

Aktuální zaměstnaneckou výhodou je penzijní připojištění, o čemž svědčí i třetí místo v provedeném výzkumu trhu. Penzijní připojištění platí zaměstnavatelé svým zaměstnancům ve 21,4 % případů. Za ním následuje možnost využívat závodní stravování, a to 20,3 procent zaměstnanců.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).