Náleží zaměstnanci mzda za cestu zákazník-hotel-zákazník?

Dobrý den,

po celou dobu trvání pracovní cesty má zaměstnanec v souladu se zákoníkem práce nárok na cestovní náhrady. Jiné je to s výkonem práce pro účely odměňování. V souladu s ustanovením § 210 zákoníku práce se doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby, považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí. Jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda nebo plat ušla, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

Z tohoto pohledu je rovněž důležité, zda má zaměstnanec v pracovní smlouvě uvedeno řízení vozidla jako druh práce. V takovém případě se jedná o řidiče z povolání. Patří sem i případ, kdy je v pracovní smlouvě uvedeno např. elektrikář - řidič. Potřeba řízení zde vyplývá ze sjednaného druhu práce. Jestliže je řízení vozidla činností vykonávanou pouze jako obvyklá součást výkonu práce, pak se nejedná o řidiče z povolání, ale o řidiče referenta.

Výkonem práce na pracovní cestě pak bude pouze doba, která zasahuje do pracovní doby zaměstnanců nebo doba samotného výkonu práce. Cesta autem mimo pracovní dobu pouze u řidiče z povolání (řidič referent a ostatní spolucestující zaměstnanci po dobu jízdy mimo pracovní dobu výkon činnosti nevykonávají).

V této souvislosti bych upozornila na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (https://www.podnikatel.cz/clanky/cestujici-zamestnanci-a-vykon-prace-na-ceste-k-zakaznikovi/), na základě kterého již dnes někteří zaměstnavatelé poskytují za dobu strávenou na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů, která nespadá do pracovní doby, fixní odměnu, případně odměnu odvozují od průměrného výdělku atd.

Jiné je posouzení výkonu práce pro účely případných pracovních úrazů na pracovní cestě. Zde pracovní cestou není cesta nesouvisející s plněním pracovních úkolů a povinností, tedy např. cesta z místa bydliště do zaměstnání a zpět. Podle § 26 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce se cestou do zaměstnání a zpět rozumí cesta z místa zaměstnancova bydliště (ubytování) do místa vstupu do objektu zaměstnavatele nebo na jiné místo určené k plnění pracovních úkolů a zpět; u zaměstnavatelů v lesnictví, zemědělství a stavebnictví také cesta z bydliště na určené shromaždiště a zpět. Cesta z obce bydliště zaměstnance na pracoviště nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem pracovní cesty, pokud není současně obcí jeho pravidelného pracoviště, a zpět se posuzuje jako nutný úkon před počátkem práce nebo po jejím skončení

Z toho plyne, že výkonem práce pro účely pracovních úrazů na pracovní cestě tedy bude cesta do místa ubytování a zpět. Jakmile se zaměstnanec ubytuje (např. v hotelu), končí úkon nutný před počátkem práce vstupem do místa ubytování. Následná cesta na pracoviště, která končí vstupem do budovy určené k plnění pracovních úkolů (např. u zákazníka), a cesta zpět do místa ubytování, je v praxi považována za cestu do zaměstnání a zpět.

Interní nařízení uzavřené v dané věci nemůže měnit platné zákony.

Krásný den přeje