Dobrý den,
máme zaměstnance, který u nás pracuje již 2 roky. Ke konci loňského roku se rozhodl, že už jej práce nebaví, a od té doby je průběžně na kontrolce (postupně na různých). V letošním roce si nechal proplatit 1.1. (státní svátek), od 2.1. je opět na kontrolce (tentokrát kontinuálně na téže), k 25.3. s námi sepsal dohodu o ukončení pracovního poměru.
Máme mu přiznat poměrnou část dovolené za letošní rok 2019, když 25.3. (den, kdy končí) je v tomto roce 59. pracovním dnem? K "proplacení" je samozřejmě dnem 60. (59 pracovních dní + 1 den státního svátku).
Máme za to, že na dovolenou nárok nemá - ale jelikož je to člověk, který je schopen nás zažalovat, potřebujeme více jistoty. S datem 25.3. totiž přišel sám, a máme trochu podezření že právě proto, aby si ještě "vyzvedl" náhrady za dovolenou a že sám tento den považuje za den 60.
Děkuji předem za odpověď.
Dobrý den,
pokud tomu dobře rozumím, "kontrolkou" je myšlena dočasná pracovní neschopnost zaměstnance. Nárok na řádnou dovolenou se posuzuje za každý kalendářní rok zvlášť. Nárok na dovolenou za odpracovaný rok popisuje ustanovení § 212 zákoníku práce. Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se nesčítají.
Pokud by zaměstnanec pracoval v harmonogramu směn po až pá od 1. ledna do 25. března 2019 (den, kdy končí pracovní poměr dohodou je posledním dnem výkonu práce), pak by skutečně vznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok. Avšak počítají se dny výkonu práce. Podle § 216 zákoníku práce se pro účely dovolené se za výkon práce nepovažuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci, pokud nejsou uvedeny v prováděcím právním předpisu (§ 199 odst. 2). Doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, a doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, doba poskytování dlouhodobé péče v případech podle zákona o nemocenském pojištění, doba ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle zákona o nemocenském pojištění a doba péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených zákonem o nemocenském pojištění se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce... Dny dočasné pracovní neschopnosti se nepovažují za výkon práce.
Jestliže je zaměstnanec od 2. ledna 2019 kontinuálně v pracovní neschopnosti, napočítáme pouze jeden den výkonu práce (placený svátek), což nestačí ani pro nárok dovolenou za odpracované dny. Situaci jste vyhodnotili správně, zaměstnanci za rok 2019 nevznikl nárok na řádnou dovolenou.
Přeji příjemný den