Živnostník a švarcsystém

Dobrý den,

každý případ je svým způsobem individuální a je poměrně komplikované najít zobecnitelná kritéria posouzení vztahu mezi dvěma podnikateli (živnostníky) při vzájemném fakturování práce tak, aby se nejednalo o zastřený pracovněprávní vztah (takzvaný švarcsystém). Určitě je vhodné znát definici závislé práce a definici podnikání nebo podnikatele.

Definici závislé práce upravuje § 2 zákoníku práce. Jestliže pracuje občan v závislé práci, musí to být na základě uzavřené pracovní smlouvy nebo sjednané dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti.

• Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.
• Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

Na rozdíl od činnosti, která je vykonávána na základě obchodního vztahu mezi firmou a OSVČ. Živností je dle § 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Pojem podnikatel je definován ustanovením § 420 občanského zákoníku. Je jím ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku.

Živnostník by tedy měl pracovat samostatně, na vlastní účet a odpovědnost na určitém úkolu či zakázce. Pro posouzení závislé práce je důležitá také povaha vykonávané činnosti (práce vykonávaná na jednom místě výhradně pro jednoho "zaměstnavatele") a rovněž zda je tato činnost dlouhodobá. Zde by skutečně mělo dojít k uzavření pracovněprávního vztahu. Naopak o závislou práci zpravidla nepůjde, bude-li se jednat o specializovanou činnost vykonávanou pouze krátkodobě či nesoustavně, jejíž výkon je podmíněn faktory do značné míry nezávislými na vůli zadavatele (např. sezónní práce, práce závislé na počasí, práce podmíněné realizací jednorázově získané zakázky apod.). Ideálně by měl živnostník vykonávat práci v rámci několika různých zakázek (souběžně nebo postupně) a nikoli pouze pro jednoho zadavatele.

Závěrem bych odkázala na důležitý judikát (6 Afs 85/2014-39), kdy Nejvyšší správný soud v rozsudku uvedl, že lze rozlišit tři typy činností. "V prvním případě se jedná o činnosti provozovatelné výlučně jako nezávislá činnost, ať již kvůli zákonné úpravě (např. soudní exekutor, notář) či z povahy věci (s ohledem na rozsah, druh činnosti, např. komplexní výrobní činnosti, určité typy obchodní činnosti, velká realitní kancelář aj.). Ve druhém případě jde o činnosti ‚obojetné‘ povahy (drtivá většina menších živnostníků jako zedník, instalatér; svobodná povolání, asistenční činnosti; nejrůznější služby jako účetní, kadeřník atd.), ve třetím pak o činnosti ryze závislé (např. pokladní supermarketu). Judikatura postupně dospěla k závěru, že činnosti ‚obojetné‘ povahy nespadají daňověprávně do kategorie nedovoleného ‚švarcsystému‘. Nesmí však jít o předstírání samostatnosti a zastírání skutečného stavu spočívajícího v ryze závislé činnosti a ani o zneužití práva. V tomto směru je rozhodující způsob zabezpečování běžných úkolů vyplývajících z předmětu činnosti příjemce prací, které by nemělo probíhat například outsourcingem typicky závislých (zejména dělnických) činností.“

S pozdravem