Dobrý den,
u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby vypracuje zaměstnavatel předem harmonogram pracovní doby v rámci vyrovnávacího období. Toto období může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích s tím, že kolektivní smlouva může toto období vymezit na nejvýše 52 týdnů. Ve vašem případě se tento cyklus směn opakuje po 28 dnech, tj. máte stanoveno vyrovnávací období 28 dnů.
Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby se týdenní pracovní doba sleduje v průměru za celé vyrovnávací období. Zaměstnavatel naplánuje směny tak, aby ve vyrovnávacím období naplnil týdenní pracovní dobu v celkovém průměru, tj. musí činit nejvýše tolik, kolik odpovídá stanovené týdenní pracovní době (nesmí ji překročit).
Zaměstnanec samozřejmě může pracovat nad rámec stanovené týdenní pracovní doby, tedy pracovat přesčas. Důležitá je z tohoto pohledu definice přesčasu. Z ustanovení § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce plyne, že se jedná o práci konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a mimo rámec rozvrhu směn. Směna je pak definována jako část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat. Je tedy zřejmé, že zaměstnavatel nemůže v rámci rozvrhu pracovní doby plánovat směny nad rámec stanovené týdenní pracovní doby a považovat je za přesčasovou práci. Přesčas je až práce nad rámec rozvrhu směn, kterou může v případě potřeby zaměstnavatel nařídit nebo se se zaměstnancem na jeho výkonu dohodnout.
Jestliže tedy zaměstnanec v rámci vyrovnávacího období odpracuje větší počet hodin než kolik odpovídá stanovené týdenní pracovní době, jedná se o přesčas a ten musí být zaměstnanci kompenzován. Vedle dosažené mzdy přísluší i příplatek, případně náhradní volno za přesčas.
Zjednodušeně řečeno, v rámci každého měsíce v průběhu vyrovnávacího období (bude-li se jednat delší období) dostane zaměstnanec zaplaceno za odvedenou práci (dle počtu odpracovaných hodin). Zda se skutečně jednalo o přesčasovou práci, zjistí zaměstnavatel až po uplynutí vyrovnávacího období (jestliže je však jsou řádně naplánované směny, měl by mít jasno okamžitě). Prací přesčas se ale nedají vyrovnat chybějící hodiny na konci vyrovnávacího období (to by byla překážka v práci na straně zaměstnavatele, řádně nenaplánoval směny ve vyrovnávacím období). Na konci vyrovnávacího období se zjistí, jestli byla skutečně práce přesčas vykonána (zaměstnanec např. již v průběhu období čerpal náhradní volno). U vás bude situace jednodušší, máte poměrně krátké vyrovnávací období. Sledujete každých 28 dnů.
Hezký den přeje
ČLÁNKY DO MAILU