Dobrý den,
konto pracovní doby umožňuje, aby zaměstnanci v pracovním poměru ve zvoleném vyrovnávavacím obdoby byla přidělována práce v takovém rozsahu, v jakém bude odpovídat potřebě zaměstnavatele, a zároveň mu byla vyplácena stálá (paušální) mzda. Zaměstnavatel má samozřejmě povinnost vypracovat předem písemně rozvrh pracovní doby, ovšem na rozdíl od klasického rozvrhování pracovní doby, není povinen rozvrhovat pracovní dobu v délce stanovené týdenní pracovní doby připadající na zvolené vyrovnávací období.
Údaje, které má zaměstnavatel vykazovat na účtu pracovní doby uvádí zákoník práce v § 87. Ovšem je třeba upozornit, že to nezbavuje zaměstnavatele povinnosti vést standardní evidenci pracovní doby dle § 96 zákoníku práce.
Na účtu zaměstnance se vykazuje
a) stanovená (případně kratší stanovená) týdenní pracovní doba - 40 hodin, 37,5 hodin atd. Může být případně v průběhu období změněno.
b) rozvrh pracovní doby na jednotlivé pracovní dny včetně začátku a konce směny - zde nemusí být ve vyrovnávacím období naplněna stanovená týdenní pracovní doba
c) odpracovaná doba v jednotlivých dnech a za týden - skutečně odpracovaná doba tak může být nižší nebo vyšší při porovnání s celkovou délkou ve vyrovnávacím období. Až po skončení vyrovnávacího období budou hodiny navíc přesčasem, hodiny scházející překážkou v práci na straně zaměstnavatele. Je tedy jasné, že v průběhu vyrovnávacího období nelze jednoznačně zjistit práci přesčas, může se např. stát, že větší rozsah odpracované doby ze začátku vyrovnávacího období využije zaměstnavatel na období s nižším rozsahem práce a ve výsledku se o přesčasovou práci jednat nebude.
Na vedení konta pracovní doby můžete mít speciální program či jen tabulku vedenou Excelu. Mimo konta pracovní doby je potřeba vést zaměstnancům účet mzdy. Zde se vykazuje a) stálá mzda a b) dosažená mzda za kalendářní měsíc, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce a podle sjednaných, stanovených nebo určených podmínek (§ 113 zákoníku práce). Zaměstnanci bude stanovena (interní předpis nebo kolektivní smlouva) minimální výše stále mzdy (měsíčně poskytované) - paušální částka minimálně 80 % (85 % dle § 86 odst. 4 ZP) průměrného výdělku zaměstnance.
Rozhodné období pro stanovení průměrného výdělku je zde speciální - § 354 odst. 4 zákoníku práce, tj. 12 měsíců po sobě jdoucích předcházejících vyrovnávacímu období. Od stanovení průměrného výdělku se odchýlit nelze, ovšem podle mého názoru lze stanovit rozdílné procento paušální částky mzdy podle skupin zaměstnanců (dle pracovišť). Doporučuji popsat v interním předpise či kolektivní smlouvě.
Po skončení vyrovnávacího období se obě položky (stálá a dosažená mzda) porovnají a zaměstnavatel případný rozdíl zaměstnanci doplatí (zaměstnanec případný rozdíl zaměstnavateli nevrací). I kdyby zaměstnavatel zaměstnanci práci na určité období práci nerozvrhl, stálá mzda bude přesto vyplacena. Zákoník práce - § 120 až 121.
Konto pracovní doby není jednoduchá záležitost a v literatuře bývá popisováno pouze okrajově. Osobně bych doporučila publikaci Pracovní doba podle zákoníku práce a dalších souvisejících předpisů (kolektiv autorů) ANAG 2012. K dostání již bohužel není, zkuste odborné knihovny.
S pozdravem
ČLÁNKY DO MAILU