Dobrý den paní doktorko,
zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru 3.4. 2018, dne 13.8. 2018 nastoupil na pracovní neschopnost (nebyla způsobena pracovním úrazem ani nemocí z povolání).
V r. 2018 odpracoval 60 dní a vybral si 2 dny dovolené. DPN trvá do 31.5.2020.
1.6. 2020 opět nastoupí do zaměstnání. Jak krátit nárok na dovolenou v r. 2018, 2019 popř. dovolenou převést, a na kolik dnů dovolené bude mít nárok po nástupu do zaměstnání v r. 2020?
Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
přesný počet dnů nároku na dovolenou stanovit nelze, neuvedla jste kolik dnů řádné dovolené váš zaměstnavatel poskytuje a neznám ani harmonogram směn konkrétního zaměstnance. Avšak naznačím postup výpočtu.
Rok 2018 - píšete, že je odpracováno 60 směn + 2 dny řádné dovolené, tedy 62 dnů, které se pro účely řádné dovolené posuzují jako výkon práce. Podmínka alespoň 60 dnů výkonu práce je tím splněna, vzniká nárok na řádnou dovolenou za kalendářní rok nebo jeho poměrnou část, v tomto případě na 8/12 z celkového ročního nároku (počítají se celé kalendářní měsíce). Avšak je tu dočasná pracovní neschopnost, tj. překážka, o kterou se bude tento nárok na dovolenou krátit. Při krácení se postupuje podle § 223 zákoníku práce - pokud vznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok (nebo jeho poměrnou část) krátí tento nárok o překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, a to za prvých 100 takto zameškaných směn (pracovních dnů) o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných směn (pracovních dnů) rovněž o jednu dvanáctinu. Je tedy třeba dle harmonogramu směn spočítat zameškané směny a nárok (zde 8/12) pokrátit.
U vás to nevypadá na pracovní sněmy po-pá (od 3.4. do 13.8. by vycházelo více směn, uvádíte pouze 60 + 2 dny ŘD). Možná má zaměstnanec nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, případně pracovní dobu rovnoměrně rozvrženou pouze do několika dnů v týdnu. Jestliže jde o STANOVENOU týdenní pracovní dobu (není sjednán kratší pracovní úvazek), pak se využije pro krácení dovolené pravidlo z ustanovení § 216 zákoníku práce - pro zjištění, zda jsou splněny podmínky vzniku práva na dovolenou, se posuzuje zaměstnanec, který je zaměstnán po STANOVENOU týdenní pracovní dobu, jako by v kalendářním týdnu pracoval 5 pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu; to platí i pro účely krácení dovolené, s výjimkou neomluvené nepřítomnosti v práci.
Na týden by se tedy počítalo 5 dnů i v situaci, kdy je práce rozvržena např. jen na 4 dny v týdnu. Ovšem je-li sjednán kratší pracovní úvazek (SJEDNANÁ kratší týdenní pracovní doba), pak počítáte pouze zameškané směny).
Rok 2019 - zaměstnanec byl celý rok dočasně práce neschopný. Nebyl odpracován ani jeden den, nárok na řádnou dovolenou nevzniká.
Rok 2020 - pokud bude zaměstnanec u zaměstnavatele v pracovním poměru po celý rok, pak po odpracování 60 směn (60 dnů výkonu práce, počítá se i čerpání řádné dovolené) vznikne nárok na řádnou dovolenou za celý rok, tj. 12/12 z celkového nároku. Zde však byly do konce května překážky v práci. Je třeba tyto směny spočítat (i případnou další DPN do konce roku) a krátit celkový roční nárok dovolené. Pokud by zaměstnanec do konce roku již nebyl nemocný a pracoval po-pá, krátilo by se o 1/12 (směny za leden až květen + placené svátky). Ovšem u vás je zřejmě harmonogram směn jiný, počítáte konkrétní směny, v případě rozvržení na méně dnů v týdnu (avšak při STANOVENÉ týdenní pracovní době) započítáte na týden 5 dnů.
Příjemný den přeje