Dovolená u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby

Dobrý den,

nárok na dovolenou stanovujeme v roce 2020 podle podmínek platných v tomto roce (přepočet na odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu se použije až v roce 2021).

Jde o nerovnoměrně rozvrženou týdenní pracovní dobu. Podle § 216 zákoníku práce pro zjištění, zda jsou splněny podmínky vzniku práva na dovolenou, se posuzuje zaměstnanec, který je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu, jako by v kalendářním týdnu pracoval 5 pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu; to platí i pro účely krácení dovolené, s výjimkou neomluvené nepřítomnosti v práci.

Ale ani započtením 5 pracovních dnů připadajících na týden v době výkonu práce zaměstnance, nezískáme 60 dnů výkonu práce k nároku na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část. Zaměstnanec bude mít nárok na dovolenou za odpracované dny, tj. za každých 21 dnů výkonu práce 1/12 z celkového nároku. Zde zřejmě napočítáte 2/12 z celkového nároku, tj. 4 dny.

Nárok by mohl být ovlivněn eventuálním zápočtem svátků v době nemoci. Potom by pravděpodobně vznikl nárok na dovolenou za celý rok, respektive její poměrnou část 9/12 (podmínka 60 výkonu práce by byla splněna). Nárok by se krátil dle § 223 zákoníku práce. Osobně se domnívám, že svátek v době překážek v práci (jež se neposuzují pro účely ŘD za výkon práce) je třeba považovat pro účely dovolené ZA ZAMEŠKANÝ, protože důvodem, proč zaměstnanec nebyl v práci, není svátek (ve smyslu ustanovení § 115 odst. 3 zákoníku práce, resp. § 135 odst. 1 téhož právního předpisu), ale dočasná pracovní neschopnost.

Existuje však i jiný právní názor, kdy se svátek v době překážek v práci zahrnuje mezi dny odpracované, a opírá se především o ustanovení § 348 odst. 1 písm. d) zákoníku práce. Dle tohoto ustanovení se za výkon práce považuje doba, kdy „zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho měsíční mzda nebo plat nekrátí“.

Hezký den