Zaměstnavatel má zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou.
> Dle kolektivní smlouvy má vyrovnávací období 52 týdnů.
>
> Průběžně se stává, že si zaměstnanci musí vzít směnu navíc, aby byl
> zajištěn chod zaměstnavatele (zaměstnanci s tím nemají problém, max.
> počet přesčasových hodin za rok se dodržuje), někdy se plán služeb
> (týdenní rozvržení pracovní doby) změní i v průběhu roku, takže se
> zaměstnanci, který měl směny navíc zase kompenzačně dá na další období
> méně směn. Ale není to pokaždé, takže když to zprůměrujeme až po 52
> týdnech, tak většinou tam každému zůstane pár směn přesčasových.
>
> Moje otázka je:
>
> Lze skutečně až po uplynutí celého vyrovnávacího období zkalkulovat
> podle počtu skutečně odpracovaných hodin za celé vyrovnávací období,
> zda jsou nějaké přesčasy a až pak případně sjednat-poskytnout náhradní
> volno?
>
> Nebo to musím řešit v každém kalendářním měsíci právě podle předem
> daného týdenního rozvržení pracovní doby?
>
> Pro úplnnost uvádím, že se jedná o zaměstnavatele z rozpočtové sféry,
> tj. poskytujícího plat nikoli mzdu.
>
> Moje úvaha je takováto: Definice přesčasu je jasně stanovená jako
> práce nad rámec předem stanoveného rozvržení pracovní doby a mimo
> rámec rozvrhu pracovních směn. Takže zaměstnavatel by měl v zásadě
> vždy vědět, co bylo v rámci předem daného rozvržení a co již bylo
> přesčasem, a to i u nepravidelně rozvržené pracovní doby. Měl by proto
> každý měsíc přesčasy vyhodnotit a buď dát příplatek nebo náhradní
> volno dle dohody. Anebo vidím řešení v tom, že hned na začátku
> vyrovnávacího období zaměstnavatel uzavře s každým zaměstnancem
> dohodu, že za přesčasy se bude poskytovat náhradní volno s tím, že
> určení data čerpání je na zaměstnavateli, a to až do např. do jednoho
> roku a dvou měsíců po výkonu práce přesčas (§127 - dohodu zákon
> připouští); po 52 týdnech to vyhodnotí a pak poskytne náhradní volno
> (ať to tedy nemusí hodnotit každý měsíc). Nepřijde mi ale správná
> praxe, že se bez dalšího (bez dohody předem) hodiny za celých 52 týdnů
> jednoduše sečtou až po 52 týdnech (nevím, jestli vůběc řeší, že směny
> navíc byly mimo rámec rozvržení), protože pak např. za přesčas z února
> by byl buď příplaten nebo náhradní volno až vlastně za rok. Nadto si
> myslím, že institut vyrovnávacího období v návaznosti na přesčasy
> zákon stanoví proto, aby se zprůměroval možný počet přesčasových hodin
> za vyrovnávací období, ale ne proto, abych teprve po uplynutí
> vyrovnávacího období zjišťovala, co bylo a co nebylo přesčasem. Ale
> třeba se pletu.
>
> Zaměstnavatel rozhodně nemá v úmyslu jakkoli zaměstnance krátit, ale
> hledá nejpohodlnější, ale správné řešení.
>
Dobrý den,
správně tušíte, že vámi nastavený systém asi nebude v souladu se zákoníkem práce. Vyjdeme z ustanovení § 84 zákoníku práce, kdy je zaměstnavatel povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. Ve vašem případě se nejedná o konto pracovní doby, ale o nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu. Nerovnoměrným rozvržením pracovní doby rozvržení, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.
Máte tedy rozvrženo na 52 týdnů a zaměstnance seznamujete s rozvrhem směn nebo s jeho změnou 2 týdny předem. Je tedy zřejmé, že může v průběhu období dojít ke změnám – prohozy směn atd. Je možné se se zaměstnanci předem dohodnout na jiné (kratší) době seznámení. Vhodná bude písemná dohoda pro případ naléhavé potřeby – např. zástupy za nemoc atd. Zde jde ale stále o úpravu rozvrhu směn, nikoli o přesčasy. Nadále jde o vyrovnávací období, které bude v období padesáti dvou týdnů vyrovnáno (žádné směny nepřebývají, žádné neschází).
Samozřejmě může být v případě potřeby plánována směna navíc, tj. směna mimo rozvrh směn, která již je přesčasem. Tyto směny musí být evidovány odděleně (zcela samostatně, nebo jiným písmenem, barevně atd.). Že se jedná o přesčas je jasné praktiky okamžitě, jde o směnu navíc. Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (v měsíci, kdy je přesčas odpracován), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek podle věty první.
Moje otázka je:
Lze skutečně až po uplynutí celého vyrovnávacího období zkalkulovat podle počtu skutečně odpracovaných hodin za celé vyrovnávací období, zda jsou nějaké přesčasy a až pak případně sjednat poskytnout náhradní volno?
- Nelze, to by bylo možné u konta pracovní doby, ale u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby máte rozvrh směn a eventuálně směny navíc, tj. mimo rozvrh směn.
Nebo to musím řešit v každém kalendářním měsíci právě podle předem daného týdenního rozvržení pracovní doby?
- Bylo již vysvětleno, máte směny dle harmonogramu směn a eventuálně směny navíc (přesčasy).
Moje úvaha je takováto, definice přesčasu je jasně stanovená jako práce nad rámec předem stanoveného rozvržení pracovní doby a mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Takže zaměstnavatel by měl v zásadě vždy vědět, co bylo v rámci předem daného rozvržení a co již bylo přesčasem, a to i u nepravidelně rozvržené pracovní doby. Měl by proto každý měsíc přesčasy vyhodnotit a buď dát příplatek nebo náhradní volno dle dohody.
- Odpověděla jste si nakonec sama a naprosto v souladu se zákoníkem práce.
S přáním krásného dne