Dobrý den,
v souladu s ustanovením § 34b zákoníku práce zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. U zaměstnavatele, jímž je stát, platí věta první jen tehdy, jedná-li se o výkon práce v téže organizační složce státu.
Dalším pracovněprávním vztahem má přitom zákon na mysli dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti nebo i pracovní poměr na základě pracovní smlouvy souběžně, zároveň existující se stávajícím (prvním, dříve se používal pojem “hlavní“) pracovněprávním vztahem.
Může se tedy jednat o navazující pracovněprávní vztahy, ale nikoli souběžné (nezáleží na skutečnosti, zda je konkrétní měsíc stejný druh práce vykonáván, ale zda je další pracovněprávní vztah uzavřen). Vždy musí být první pracovněprávní vztah ukončen, aby mohl vzniknout další na stejný druh práce.
Současně upozorňuji na ustanovení § 39 zákoníku práce, kdy u pracovního poměru existuje omezení pro opakované uzavírání pracovních poměrů (dohody řetězit naopak lze). Podle řady právníků nelze zástup za dočasně práce neschopného zaměstnance podřadit pod režim "zvláštní povaha práce" a využít výjimky v možnosti opakovaného uzavírání pracovních poměrů (nad možné trojí opakování). Prozatím není k dispozici žádný judikát, avšak je pravděpodobné, že by soud v příslušném řízení s popisovaným postupem zaměstnavatele nesouhlasil.
Krásný den přeje
ČLÁNKY DO MAILU