pružná pracovní doba

Dobrý den paní doktorko, tímto bych Vás chtěla poprosit o odpovědi na otázky týkající se pružné pracovní doby, kterou hodlá paní majitelka v naší společnosti zavést. Z informací, které jsem si k tématu přečetla jsem zjistila, že v pružné pracovní době zaměstnavatel určuje základní pracovní dobu a potom volitelnou pracovní dobu. Z informací mi dále vyplynulo, že u tohoto typu pracovní doby, bude muset být stanoveno vyrovnávací období (u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby máme stanoveno 13 týdnů, je to tak? Musí zaměstnavatel u pružné pracovní doby plánovat směny na délku stanoveného vyrovnávacího období jako u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby? A jak se postupuje v případě čerpání dovolené? Dovolená se čerpá jen v době základní pracovní doby nebo musí být pro tento účel zaměstnavatelem předem stanoveno, že denní rozvržení pružné pracovní doby je 8,5 hodiny vč. přestávky na jídlo a oddech a čerpaná dovolená bude činit 8 hodin? A jak se postupuje v případě čerpání nemocenských dávek? Předem děkuji za odpovědi.
Na závěr ještě jeden dotaz, doufám, že mi na něj bude moct odpovědět. Neposkytujete v rámci Vaší činnosti individuální školení? Potřebovala bych proškolit v nerovnoměrné a pružné pracovní době nebo na tyto témata zaměřit některé z Vašich dalších školení.

Gabriela
2. 9. 2022 8:20

Odpověď

Dobrý den, 

podle § 85 zákoníku práce zahrnuje pružné rozvržení pracovní doby časové úseky základní a volitelné pracovní doby, jejichž začátek a konec určuje zaměstnavatel. V základní pracovní době je zaměstnanec povinen být na pracovišti. V rámci volitelné pracovní doby si zaměstnanec sám volí začátek a konec pracovní doby. Celková délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.

Záleží na zaměstnavateli, jak pružnou pracovní dobu upraví (interní směrnice). Může jít o pružný pracovní den (počet hodin jednotlivých směn je pevně daný - zaměstnanec si sám volí čas příchodu a po odpracování příslušného počtu hodin, odchází), dále pružný pracovní týden (je pevně daný počet hodin na týden, zaměstnanec si mimo základní úseky volí pracovní dobu sám, ale vždy musí být týdenní pracovní doba odpracována) a pružné vyrovnávací období (je zvoleno vyrovnávací období (nejdéle § 78 odst. 1 písm. m) zákoníku práce) a zaměstnanec si v tomto období mimo základní úseky volí pracovní dobu sám tak, aby byla týdenní pracovní doba v průměru za vyrovnávací období naplněna).

Zaměstnavatel však musí předem nastavit podmínky, tj. zda zaměstnanci mohou s ohledem na příplatky za práci pracovat v noci a o víkendech. Například volitelná doba vždy pouze v rozmezí od 6 hod v pondělí do 18 hod v pátek atd. 

Na čerpání dovolené zákoník práce pamatuje. Při pracovní cestě zaměstnance, čerpání řádné dovolené, v době čerpání překážek v práci dle § 191 a 191a zákoníku práce (včetně čerpání mateřské a rodičovské dovolené, ošetřování nebo poskytování dlouhodobé péče). Zde musí být předem rozvržena pracovní doba do směn, které je zaměstnavatel pro tento účel povinen určit. Jestliže je však překážka vymezena právním předpisem přesnou délkou nezbytně nutné doby, po kterou má příslušet pracovní volno, pak se jako výkon práce posuzuje celá tato doba (jestliže zasahuje do volitelných úseků, posoudí se dle průměrné délky směny). Zde patří pracovní neschopnost, karanténa, jiné důležité překážky v práci na straně zaměstnance stanovené počtem dnů (svatba, pohřeb), dále překážky dle § 203 odst. 2 písm. a) zákoníku práce (odboráři). Obdobně se dle průměrné délky směny posoudí i výkon práce při překážkách v práci na straně zaměstnavatele.

Důležité osobní překážky na straně zaměstnance se posoudí jako výkon práce v rozsahu, v jakém zasáhly do základní pracovní doby.

Individuální školení aktuálně neposkytuji. Rozvržení pracovní doby bylo součástí pravidelného semináře v loňském roce, zřejmě ještě někdy v budoucnu zopakuji (pravděpodobně až v průběhu roku 2023).

Hezký den přeje

PhDr. Dagmar Kučerová (mzdový poradce)
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).