Dobrý den,
na všechny dotazy odpovídá zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v ustanovení § 38h. Zde se píše, že plátce daně je povinen odvést úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. Zde se také popisují povinnosti plátce daně a postup při sražení daňové zálohy.
Současně je v devátém odstavci zmíněného ustanovení pro zodpovězení dotazu důležitá věta: Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání podle § 38g. V paragrafu 38g zákona o daních z příjmů se (mimo jiné) uvádí, že daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 20 000 Kč (pro rok 2022 vyšší než 6000 Kč).
Odpověď tedy zní ANO. Za splnění výše uvedených podmínek "nemusí zaměstnanec nic vyúčtovávat". Za správný odvod daňových záloh odpovídá zaměstnavatel. Avšak tento postup nemusí být pro zaměstnance vždy výhodný, nezohlední si případné nezdanitelné části základu daně ani roční slevy na dani atd.
Příjemný den
ČLÁNKY DO MAILU