Dobrý dne, se zaměstnankyní (dále jen ,,XY,,)/bezdětná, nemá invaliditu/uzavřen hlav.prac.poměr s nástupem do práce 1.3.18 s měs. mzdou 12200,-Kč(přihlásila jsem tedy ,,XY,,a na zdravku, ossz k 1.3.18). ,,XY,,nenastoupila, dodala jen neschopenku od 1.3.-29.3.18, na základě ní za měsíc 3/18 jsem dala 1 den za svátek(z toho zákonné odvody)dále náhradu mzdy(dále jen,,NM,,)za prvních 14 KD(3dny prac. 0Kč, 7dnů prac. ,,NM,,)bez dopočtu zdravotního. Avšak k Příloze o dávku mi na ossz řekli, že na výplatu dávky od 15KD nemá nárok /a snad ani na náhradu mzdy/ a že mám opravit přihlášku u nich na 30.3.18(první den skutečně účastna pojištění), mají pravdu? Pokud to z ossz odsouhlasíte, pak předpokládám že přihláška k 1.3.18 na zdravce zůstane (zdravka se řídí dnem nástupu dle prac.smlouvy), na ossz dám opravu na 30.3.18 čímž za 3/2018 předělám mzdu, ,,XY,, vrátí vyplac. ,,NM,,, dopočtu zdravotní do 12200Kč(na vrub,, XY, ,bude tedy mínusová výpl.páska)? A v případě budoucí nemoci by ,,XY,,již měla nárok na ,,NM,, i dávku na ossz s Přílohou : Zaměstnaná od: 30.3.18, a rozhod.období od 30.3.18 - XX.XX.18 bud s pravděp..příjmem ( do 30 KD )či ze skutečného VZ jenž dosáhne ( při víc jak 30KD) když onemocní za delší dobu, ano ?Děkuji J.P.
Dobrý den,
z pohledu sociálního pojištění nevznikla účast na nemocenském a tím i důchodovém pojištění. V souladu s ustanovením § 10 zákona o nemocenském pojištění vzniká zaměstnanci účast na pojištění dnem, ve kterém ZAČAL VYKONÁVAT PRÁCI pro zaměstnavatele, a zaniká dnem skončení doby zaměstnání. Jestliže nevznikla účast na pojištění, nemá zaměstnanec nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele ani na nemocenské dávky od České správy sociálního zabezpečení. Rozhodně nebyl nárok na náhradu mzdy. Pokud zaměstnankyně nevrátí, bude se jednat o zdanitelný příjem ze superhrubé mzdy. To musíte opravit. Účast na pojištění vznikla až od 30. 3. 2018 - za den zahájení výkonu práce se v tomto případě považuje takzvaný placený svátek podle § 10 zákona o nemocenském pojištění odst. 2 - U zaměstnance v pracovním poměru a státního zaměstnance podle zákona o státní službě se za den, ve kterém tento zaměstnanec začal vykonávat práci, považuje též den přede dnem započetí výkonu práce, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí.
Z pohledu zdravotního pojištění je situace jiná. V případě pracovního poměru vzniká zaměstnání dnem sjednaným v pracovní smlouvě. Období nemoci jako důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance se projevuje především ve snížení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance na poměrnou část podle § 3 odst. 9 písm. b) zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Což v praxi znamená, že (alespoň minimální) pojistné NEMUSÍ být za rozhodné období kalendářního měsíce odvedeno za kalendářní dny, kdy byl zaměstnanec během měsíce v pracovní neschopnosti. Pokud je zaměstnanec nemocný po celý kalendářní měsíc, pojistné se neodvádí. V době nemoci (přesněji v době čerpání pracovního volna pro důležité osobní překážky v práci podle § 191 zákoníku práce) kratší než celý kalendářní měsíc se minimální vyměřovací základ snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů.
Snížení minimálního vyměřovacího základu platí po celou dobu nemoci, a to bez ohledu na to, zda zaměstnanec:
- nemá nárok na výplatu příjmů (první tři pracovní dny a nepracovní dny od 4. dne nemoci),
- má nárok na náhradu mzdy,
- má nárok na nemocenské z nemocenského pojištění.
Ve vašem případě tedy musí být odvedeno zdravotní pojištění pouze z poměrné části za dny 30. a 31. března 2018, kdy zaměstnankyně nečerpala důležité osobní překážky v práci.
V případě následující nemoci postupujete standardním způsobem jako u jiných zaměstnanců. Účast na nemocenském pojištění od 30. 3. 2018. Pravděpodobný výdělek pro pracovněprávní účely, pravděpodobný nebo skutečný vyměřovací základ pro účely nemocenského pojištění (záleží, kdy vznikne případná sociální událost).
Příjemný den přeje