Dobrý den,
vámi popisovaný způsob držení pracovní pohotovosti byl možný v minulosti, kdy skutečně mohl zaměstnanec držet mimo svůj rozvrh směn na pracovišti pracovní pohotovost a do pracovní doby se mu započítávala pouze doba výkonu práce. Podle současné legislativy tento postup možný není.
Zákoník práce v ustanovení § 78 odst.. 1 písm. a) popisuje, že pracovní dobou je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Postačí tedy pouhá přítomnost zaměstnance na pracovišti požadovaná zaměstnavatelem za účelem možného započetí výkonu práce a již se jedná o dobu, která se bude zahrnovat do pracovní doby.
Pracovní pohotovost je naopak popisována pod písmenem h), kdy se jedná o dobu, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Pracovní pohotovost může být jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovišť zaměstnavatele. I když se doba držení pracovní pohotovosti nepovažuje za pracovní dobu, má zaměstnanec nárok na finanční kompenzaci, a to 10 % průměrného výdělku dle § 140 zákoníku práce.
Dle vámi popisované situace se rozhodně nejedná o pouhé držení pracovní pohotovosti, jde o pracovní dobu. Tento postup je v rozporu se zákoníkem práce. Zaměstnanec by měl na tuto skutečnost zaměstnavatele upozornit. Nelze zaměstnance nutit "přespávat" na pracovišti. Eventuálně je možné podat podnět k prošetření příslušnému inspektorátu práce.
Krásný den přeje
ČLÁNKY DO MAILU