Dobrý den,
jsem jednatelem nedávno založené s.r.o., firma má pouze 3 zaměstnance - jednatele na smlouvu o výkonu funkce a 2 na dohodu o provedení práce.
Po poradě s právníkem mají všechny tyto smlouvy stanoveno, že zaměstnanci mohou čerpat benefity běžné pro pracovní smlouvy - tj. i čerpání z fondu kulturních a sociálních potřeb.
Paní účetní kterou mám se s tím ale ještě nesetkala a tak si nevíme rady v některých bodech:
1) musí se vést fond na nějakém speciálním bankovním účtu nebo stačí vést jen účetně, jako vyhrazené peníze?
2) Musíme jako soukromé s.r.o. vyhradit nějakou přesnou částku ze zisku nebo je výše fondu na nás? Je nutné v takto malé společnosti stanovit směrnice pro založení a čerpání fondu nebo lze uvést nějak obecně, že čerpání schvaluje jednatel ve funkci valné hromady?
3) aby byly příspěvky osvobozeny od daně, musí být poskytnuty bezpeněžně. Pokud ale nakupujeme permanentku na jógu např. pro jednatele nelze platit kartou ani převodem z účtu, ale z pokladny. Jednatel pak obdrží tuto permanentku. Je toto možné, aby byla tato částka osvobozena od daně z příjmu? Jak dokázat že čerpání šlo bezpeněžně, když peníze nešly z účtu ale z pokladny?
Předem moc děkuji za odpověď.
S pozdravem a přáním krásného dne
MB
Dobrý den,
odpovím postupně v textu.
„Firma má pouze 3 zaměstnance - jednatele na smlouvu o výkonu funkce a 2 na dohodu o provedení práce. Po poradě s právníkem mají všechny tyto smlouvy stanoveno, že zaměstnanci mohou čerpat benefity běžné pro pracovní smlouvy - tj. i čerpání z fondu kulturních a sociálních potřeb.“
Ano, ve všech případech musí být čerpání zaměstnaneckých benefitů smluvně ošetřeno, tj. bude součástí smlouvy o výkonu funkce i dohod konaných mimo pracovní poměr.
Hovoříte o fondu kulturních a sociálních potřeb. Jeho tvorba není u obchodních společností běžná, na druhou stranu to zákon nevylučuje. Obecně mohou zaměstnavatelé hradit výdaje na zaměstnanecké benefity ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo na vrub daňově neuznatelných výdajů. Zaměstnavatelé, zejména státní podniky, tvoří za tímto účelem fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP). FKSP tvoří v prvé řadě organizace, kterým to ukládá zákon (školy, státní podniky apod.).
Sociální fond tvoří ze zákona například zdravotní pojišťovny, veřejné vysoké školy a další.
Zcela samostatnou skupinou jsou pak ostatní zaměstnavatelé (podnikatelé), kteří mohou obdobné fondy tvořit dobrovolně. Není přitom důležité, jak bude tento fond nazván. Do této skupiny patří i společnosti s ručením omezeným. V jejich případě není tvorba sociálního fondu upravena žádným právním předpisem, kritéria pro jeho tvorbu lze určit libovolně. Například příděl odvozovaný z plánovaného objemu mzdových prostředků a ostatních osobních nákladů, z objemu vyplacených mezd nebo absolutní částkou na jednoho zaměstnance. Často také procentem z čistého zisku.
Pokud bude tvorba fondu ze zisku zakotvena ve společenské smlouvě, stane se pro obchodní korporaci povinnou. Obvykle se však tvoří na základě rozhodnutí valné hromady. Doporučuji zpracovat jednoduchý interní předpis zaměstnavatele např. „O sociálním fondu (případně FKSP) a zásadách jeho čerpání“. Zde bude popsán způsob jeho tvorby, komu je určen (obvykle se totiž na zaměstnance konající práce na dohody mimo pracovní poměr fond nevztahuje, zda je plnění poskytováno i rodinným příslušníkům apod.), jaká plnění mohou zaměstnanci čerpat atd. Plnění je možné upravit podobným způsobem jako je tomu podle příslušných ustanovení vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
„1) Musí se vést fond na nějakém speciálním bankovním účtu nebo stačí vést jen účetně, jako vyhrazené peníze?“
Fond tvoříte dobrovolně dle vámi nastavených pravidel. Analytický účet podle mého názoru postačí.
„2) Musíme jako soukromé s.r.o. vyhradit nějakou přesnou částku ze zisku nebo je výše fondu na nás? Je nutné v takto malé společnosti stanovit směrnice pro založení a čerpání fondu nebo lze uvést nějak obecně, že čerpání schvaluje jednatel ve funkci valné hromady?“
Bylo vysvětleno výše.
„3) Aby byly příspěvky osvobozeny od daně, musí být poskytnuty nepeněžně. Pokud ale nakupujeme permanentku na jógu např. pro jednatele nelze platit kartou ani převodem z účtu, ale z pokladny. Jednatel pak obdrží tuto permanentku. Je toto možné, aby byla tato částka osvobozena od daně z příjmu? Jak dokázat že čerpání šlo nepeněžně, když peníze nešly z účtu ale z pokladny?“
Při tvorbě a použití sociálního fondu musí zaměstnavatelé respektovat příslušná ustanovení zejména zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, pokud jde o nakládání se ziskem (jeho rozdělování), například z hlediska tvorby rezervního fondu apod. Jinak záleží na úpravě v působnosti zaměstnavatele, jaká plnění a za jakých podmínek ze sociálního fondu poskytuje. Ovšem daňový režim plnění poskytovaných zaměstnancům z FKSP nebo sociálního fondu upravuje zákon o daních z příjmů. Pro osvobození plnění od daně z příjmů na straně zaměstnance a tím i od odvodů pojistného, musí být striktně dodržena příslušná ustanovení (viz. § 6 odst. 9 ZDP).
Běžně se plnění poskytované zaměstnancům hradí bezhotovostně (nákup na fakturu), případně lze i prostřednictvím pokladny. Pokud zaměstnanec obdrží permanentku na jógu, jde o nepeněžní plnění. Permanentku v jógovém studiu zakoupí jiný zaměstnanec, kterému bude tento výdaj proplacen. Jednoduše řečeno – zaměstnanec, jemuž je nepeněžní plnění určeno, nesmí dostat do ruky peníze, jen tu permanentku.
Hezký den